Čtyřlístek (komiks)

Čtyřlístek je jeden z nejznámějších a nejdéle česky vycházejících komiksů. Komiks vychází od r. 1969 a jeho ilustrátorem a prvním autorem je Jaroslav Němeček (* 1944), většinu scénářů v prvních desetiletích psala Ljuba Štíplová (1930–2009), v současnosti je tvoří několik autorů, kteří se v psaní jednotlivých epizod střídají.

Postavy

Seriál má čtyři hlavní hrdiny, žijící ve společném domku ve fiktivní obci Třeskoprsky, která se nachází u rybníka Blaťáku pod hradem Bezzubem. Předlohou pro Třeskoprsky byly severočeské Doksy, v jejichž blízkosti má autor komiksu Jaroslav Němeček chalupu. Rybník Blaťák pak symbolizuje Máchovo jezero, hrad Bezzub zase blízký Bezděz.

Jméno	Zobrazen(a) jako…	Charakteristika
Myšpulín	černobílý kocour; v bílé košili s červeným sakem, modrými kalhotami s proužky, fialovým motýlkem a černobílými botami	vynálezce: geniální profesor a vynálezce, který ve své laboratoři vymýšlí a konstruuje různé vynálezy, které často zachrání hrdiny ze šlamastyky. Pro svou bystrou mysl je přirozeným vůdcem Čtyřlístku. Zpravidla je také řidičem jejich starožitného červeného auta. Jeho nejznámější vzorec je "1 a 1 jsou 2" (1 – Vynález prof. Myšpulína). Jeho první vynálezem bylo malé rádio. Má přítele a pomocníka, který se jmenuje profesor Pišišvor (počítačová hra Čtyřlístek a Strašidelný hrad)
Bobík	prase; v zelené košili a žlutých kalhotách	jedlík a silák: Bobík je charakterizován jako sportovec, ale spíše jako silák než atlet. Jeho síla mu v různých spletitých situacích přichází vhod, protože je nebojácný, ale často i popudlivý. Někdy se pere s Pinďou, kterého většinou přemůže. Má též zálibu v dobrém jídle, takže má občas problémy s nadváhou. Někdy zastupuje Myšpulína jako řidič (164 – Únos). Dle slov Ljuby Štíplové před tím, aby Čtyřlístek účinkoval jako pionýři, „ochránil“ Bobík tím, že byl prase.
Fifinka	bílá fena; v růžovofialových šatech s krajkou, červenými lakýrkami, bílými ponožkami a žlutou mašlí	kuchařka: Fifinka do Čtyřlístku přináší ženský element, stará se o domácnost, vaří, uklízí a zašívá oblečení. Nemá ráda nepořádek, a když po sobě ostatní členové Čtyřlístku neuklízejí, dokáže se pořádně rozčílit (70 – Velké překvapení). Jinak má však mírnou a citlivou povahu. Dbá o svůj zevnějšek a někdy je trochu parádivá (135 – Zámek bez klíče, 87 – Vzpoura robotů).
Pinďa	zajíc; v červených kalhotech s jednou kšandou	strašpytel: Pinďa je pravděpodobně nejméně výraznou postavou. Je tichý a bojácný, ale často dokáže svůj strach překonat (115 – Hodina duchů). Kromě toho je vynikající běžec (100 – Zvláštníí vydáání) a díky svým dlouhým uším dobře slyší, takže někdy dokáže vyzvědět tajné úmysly nepřátel (69 – Sedlo a stáj, 42 – Modrý přízrak).
Zádrhel	s písmenem Z na hrudi	profesor, nepřítel Myšpulína, se nepravidelně objevuje od prvního čísla Čtyřlístku až dodnes (2012); teprve nedávno bylo odhaleno jeho křestní jméno Kazimír

Historie Čtyřlístku

Jaroslav Němeček kreslí Pinďu

První číslo časopisu vyšlo 15. května 1969 v nakladatelství Orbis. Původně se nepočítalo s tím, že by příhody Čtyřlístku mohly mít nějaké pokračování, ale velký zájem čtenářů si vyžádal další díly. První příběhy si celé vymyslel Jaroslav Němeček, později mu s vymýšlením pomáhali spisovatelé. Jedním z prvních spoluautorů byla Ljuba Štíplová (nejprve pod pseudonymem Miloš Štípl), scénář pro dvě raná čísla (24, 25) napsal také básník Pavel Šrut (pod pseudonymem Petr Karmín), v roce 1991 se připojili další: Libuše Koutná, Hana Lamková, Josef Lamka, Jiří Poborák, Karel Ladislav a jiní.

Příběhy Čtyřlístku vycházely v časopisecké edici Knihovnička Čtyřlístek osmkrát až devětkrát ročně a jeho náklad se koncem 80. let vyšplhal na 220 tisíc výtisků v jednom vydání. I při tomto vysokém nákladu zůstal Čtyřlístek nedostatkovým zbožím. Stal se skutečným kulturním fenoménem.

Současnost

V roce 1990 vzniklo soukromé nakladatelství Čtyřlístek pokračující v tradici. Dnes vychází Čtyřlístek dvacetkrát ročně, přibližně v nákladu 40 000 výtisků. Koncem roku 2010 vyšlo již 500. číslo. Každoročně také vychází tři až pět knižních titulů. Nejúspěšnější z nich, Muž z budoucnosti Ljuby Štíplové a Jaroslava Němečka, dosáhl nákladu 60 000 kusů. V knižní podobě jsou vydávány i původní příběhy Čtyřlístku postupně od prvního čísla, v roce 2010 vyšla už osmá kniha.

Kromě toho nakladatelství vydává i další materiály s čtyřlístkovou tématikou jako magazín Čtyřlístek Speciál (od roku 1993) nebo Čtyřlístek CD-Romek (2001–2005), počítačové hry, ale také trička, školní potřeby nebo stolní hry s motivy ze Čtyřlístku.

Přehled jednotlivých čísel Čtyřlístku, Čtyřlístků speciál a knižních reedic původních příběhů Čtyřlístku naleznete v článku Seznam čísel Čtyřlístku.

Fenomén Čtyřlístek

Bylo učiněno několik pokusů a zfilmování Čtyřlístku, prozatím však ne příliš úspěšných. V současnosti byl v úzké spolupráci s Jaroslavem Němečkem připraven celovečerní film Čtyřlístek ve službách krále, který měl premiéru který měl premiéru 28. února 2013.

V letech 2010 až 2011 Česká pošta vydala čtyři poštovní známky s postavami Čtyřlístku. První z nich (Fifinka) byla vydána koncem dubna 2010, poslední Bobík pak v květnu 2011.

V prosinci 2011 bylo v podkroví knihovny v Doksech (komiksových Třeskoprskách) otevřeno unikátní Muzeum Čtyřlístku. V dubnu 2012 byla v návaznosti na vybudování muzea otevřena i naučná stezka Se čtyřlístkem okolo Blaťáku, kde je prohlídka Doks a přilehlých oblastí zprostředkována návštěvníkům prostřednictvím právě komiksového Čtyřlístku.

Čtyřlístek několikrát vyšel i v cizích jazycích, ale zpravidla se nesetkal s přílišným ohlasem. Přesto existují čtyřlístková čísla např. v němčině, angličtině či řečtině.

Jako všeobecně známý časopis bývá Čtyřlístek také velmi často parodován. Nejznámější parodií je zřejmě server Čtyřlístky.cz, který mění obsah bublin v jednotlivých komiksových okénkách ze Čtyřlístku, čímž glosování aktuální politické i společenské události doma i ve světě. Tento originální nápad byl dokonce nominován v prestižní soutěži webových stránek Křišťálová Lupa, kde se ve své kategorii umístil v roce 2010 i v roce 2011 na třetím místě.

Další příběhy ve Čtyřlístku

Ve Čtyřlístku se zpočátku objevoval jen hlavní komiksový příběh, ale po několika číslech byly připojeny další čtyři příběhy. Některé byly samostatné, ale většina jich vycházela na pokračování, avšak nepravidelně, takže složení jednotlivých příběhů bylo v každém čísle odlišné. Čtvrtý příběh byl po několika desítkách čísel nahrazen říkadly a básničkami pro děti. Na poslední dvoustraně se objevovaly jednoduché křížovky.

V nově vydávaných starých číslech Čtyřlístku se tyto vedlejší příběhy neobjevují, ale některé z nich vyšly i jako samostatné knihy (Polda a Olda, Jáchym a tiskařský šotek).

Z ostatních komiksových příběhů nejdéle vycházely:

• Rexík (1994–2009) – napsal Karel Ladislav, nakreslil Jaroslav Němeček. Malý tyrannosaurus Rexík se pomocí vynálezu dostane do naší doby.
• Sedmikráskov (1994–dodnes) – napsali a nakreslili Richard a Slavomír Svitalští. Příběh obyvatel smyšlené vesnice.
• Polda a Olda (1974–1994) – napsali Petr Chvojka a Stanislav Havelka, nakreslil Jaroslav Malák. Olda, obyčejný kluk z paneláku se seznámí se skřítkem Poldou, který se dokáže proměňovat ve zvířata a předměty a přivolávat pohádkové bytosti. Olda ho však musí ukrývat před rodiči a ostatními dospělými.
• Anča a Pepík (1991–2000) – napsaly a nakreslily Ivana a Lucie Lomovy. Lehce detektivní příběhy dvou myšek.

Další úspěšné komiksové příběhy byly:

• Alenka a Vašek (1969–1982) – napsal Svatopluk Hrnčíř, nakreslil Adolf Born. Alenka s Vaškem zažívají dobrodružství s vynálezy podivínského pana Samtamťuka.
• Jáchym a tiskařský šotek (1987–1990) – napsal Leo Pavlát, nakreslila Věra Faltová. Příběh od tvůrců komiksového Barbánka vypráví o chlapci Jáchymovi, jemuž z knihy vyskočí tiskařský šotek. S pomocí kouzelných čapek pak putují do různých historických období a seznamují se s dějinami písma a psacích materiálů.
• Ježek Jožka (1980–1986) – napsal a nakreslil Ladislav Čapek. Malý ježek Jožka, domácí mazlíček, prožívá dobrodružství s dalšími domácími zvířaty.
• Káťa a Škubánek (1984–1992) – napsali Libuše Koutná, Josef Lamka, Hana Lamková, nakreslili Věra Marešová, František Vystrčil, Zdena Skřípková. Holčička Káťa, její voříšek Škubánek a zlomyslný kocour zažívají různé příhody. Komiksové příběhy jsou známy i z televizního Večerníčku.
• Koko a tchoř (1986–1990) – napsala Marta Pintrová, nakreslila Sylvie Vodáková. Na venkově spolu žijí koza Róza, slepice Fanča a kohoutek Koko, jehož se neustále snaží dopadnout zlý tchoř.
• Koumes (1979–1984) – napsal Vladimír Kliman, nakreslila Sylvie Vodáková. Myší obdoba detektiva Holmese žije na louce a pátrá po zločinech, spáchaných lučními zvířaty.
• Na hradě Kulíkově (1983–1987) – napsal Ivo Šedivý, nakreslila Eva Šedivá. Kastelán hradu Kulíkova, pan Krbec se potýká s hradním duchem Ruprechtem. Ruprecht se jej zpočátku snaží vypudit, ale později spíše páchá nezbednosti a někdy pomáhá panu Krbcovi zbavit se nepříjemných návštěvníků. Komiks se objevil i jako Večerníček, animovaný Vladimírem Renčínem , pod názvem O zvířátkách pana Krbce.
• Sherlock Holmes (1984–1990) – napsal Rudolf Čechura, nakreslil Marcel Stecker. Detektivní případy, které řeší starý Sherlock Holmes za pomoci věrného přítele Watsona.

Autoři

• Jaroslav Němeček (*1944), scenáristou 1969–dodnes
• Vladimír Urban, scenáristou 1969
• Ludmila Kolářová-Junková (*1915), scenáristkou 1969–1975
• Ljuba Štíplová (*1930–2009), scenáristkou 1970–2009
• Dagmar Vránová, scenáristkou 1970
• Zuzana Brodová, scenáristkou 1970
• Pavel Šrut (Petr Karmín), scenáristou 1972
• Milan Dvorský, scenáristou 1989
• Stanislav Hojka, scenáristou 1989–1990
• Tomáš Nový, scenáristou 1990–1992
• Josef Lamka (*1931-2009), scenáristou 1991–2009
• Libuše Koutná, scenáristkou 1991–1992
• Hana Lamková (*1934), scenáristkou 1992–dodnes
• Jiří Čechovský (Karel Ladislav) (1947), scenáristou 1990–2009
• Jiří Poborák (*1942), scenáristou 1992–dodnes
• Marcela Šebestová, píše recepty v kuchařkách 1993–dodnes
• Stanislav Havelka (*1939), scenáristou 1994–dodnes
• Lenka Kovářová, scenáristkou 2000–2003
• Petr Chvojka, scenáristou 2002–2010
• Jan Endrýs (*1949), scenáristou 2003
• Karel Taufman, scenáristou 2004–2008
• Martina Bobková, scenáristou 2007–2011
• Eva Pitrová, scenáristkou 2008–dodnes
• Sabina Remundová, scenáristkou 2010
• Richard Svitalský (*1974) a Slavomír Svitalský (*1976), scenáristy 2010–dodnes
• Tomáš Srb, scenáristou 2011

Šéfredaktoři

• Ludmila Kolářová-Junková (*1915) byla šéfredaktorkou Čtyřlístku několikrát a to v obdobích 1969–1970, 1972–1973 a v roce 1975. Celkem pod jejím vedením vyšlo 24 čísel. Ke třem dílům Čtyřlístku napsala scénář.
• Vladislav Stanovský (*1922-2005) byl šéfredaktorem Čtyřlístku v roce 1971. Celkem pod jeho vedením vyšlo 6 čísel.
• Věra Korečková-Běťáková byla šéfredaktorkou Čtyřlístku v letech 1973–1974. Celkem pod jejím vedením vyšlo 11 čísel.
• Jan Endrýs (*1949) byl šéfredaktorem Čtyřlístku v letech 1975–1977. Šéfredaktorem se stal znovu v roce 2011. K jednomu dílu Čtyřlístku napsal scénář.
• Jiří Čehovský, pod pseudonymem Karel Ladislav (*1947) byl šéfredaktorem Čtyřlístku nejdéle, v letech 1977–2009. Celkem pod jeho vedením vyšlo 423 čísel. Ke dvaatřiceti dílům Čtyřlístku napsal scénář, byl autorem i mnohých dalších komiksů, které ve Čtyřlístku vycházely.
• Jiří Poborák, (*1942) byl šéfredaktorem Čtyřlístku v letech 2010–2011. Číslem pod jeho vedením vyšlo 40. K šedesáti osmi dílům Čtyřlístku napsal scénář, byl autorem i seriálu Příhody Alfína a Žužu, který ve Čtyřlístku vycházel.

Odkazy

Související články

• Seznam čísel Čtyřlístku
• Jaroslav Němeček

Externí odkazy

• (česky) Oficiální stránky
• (česky) Fanouškovské stránky Knihovnička Čtyřlístek
• (česky) Muzeum čtyřlístku v Doksech