Genialita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Génius (z latinského genius, německy Genie), bylo v Německu od 18. století označení nejvyššího tvůrčího a duchovního nadání. Z psychologického hlediska se jedná o třetí stupeň rozvinutí schopností (1. nadání - 2. talent - 3. genialita), jehož biologickým základem je vloha. Je to tak mimořádná míra určitého talentu, že vysoce převyšuje všechny ostatní a vede k vytvoření mimořádných výkonů.

Slovo génius původně ve starém Římě označovalo ochranné božstvo, později strážného ducha.

Osobní problémy[editovat | editovat zdroj]

Obecně platí, že vyhraněný talent určitým způsobem vyřazuje génia mimo okolní komunitu. Ve společnosti jsou jeho díla, tvorba a zásluhy ceněny, ale občas není tolerováno jeho „podivínství“. Pokud nepřátelský a odmítavý postoj okolí vůči géniovi překročí míru, může to způsobit výrazné poruchy jeho osobnosti a duševního zdraví.

Vzhledem k potřebě individuální péče o rozvoj osobnosti v dětství a dospívání (a nedostatku obecných zkušeností s touto problematikou) mají výjimečně nadaní lidé problémy s nalezením životního partnera. Osobní problémy skutečných i fiktivních géniů jsou častým námětem literárních a dramatických děl.

Test inteligence[editovat | editovat zdroj]

Na základě vyhodnocení testu IQ se za geniální označují lidé, kteří dosáhli ohodnocení vyššího než 140 bodů. Toto označení bývá ale často kritizováno, neboť kritériem geniality není pouze formální schopnost řešit úlohy. Lidé s IQ nad 130 bodů se mohou přihlásit do společnosti Mensa.

V současnosti[kdy?] uznáváme několik dalších typů inteligence, například sociální a emoční. Sociální inteligence začíná být zkoumána a žádána u manažerských postů a v personalistice.

Základním kritériem génia je především společenská hodnota jeho díla.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]