Genialita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Génius (z latinského genius, německy Genie), bylo v Německu od 18. století označení nejvyššího tvůrčího a duchovního nadání. Z psychologického hlediska se jedná o třetí stupeň rozvinutí schopností (1. nadání - 2. talent - 3. genialita), jehož biologickým základem je vloha. Je to tak mimořádná míra určitého talentu, že vysoce převyšuje všechny ostatní a vede k vytvoření mimořádných výkonů.

Slovo génius původně ve starém Římě označovalo ochranné božstvo, později strážného ducha.

Osobní problémy[editovat | editovat zdroj]

Obecně platí, že vyhraněný talent určitým způsobem vyřazuje génia mimo okolní komunitu. Ve společnosti jsou jeho díla, tvorba a zásluhy ceněny, ale občas není tolerováno jeho „podivínství“. Pokud nepřátelský a odmítavý postoj okolí vůči géniovi překročí míru, může to způsobit výrazné poruchy jeho osobnosti a duševního zdraví.

Vzhledem k potřebě individuální péče o rozvoj osobnosti v dětství a dospívání (a nedostatku obecných zkušeností s touto problematikou) mají výjimečně nadaní lidé problémy s nalezením životního partnera. Osobní problémy skutečných i fiktivních géniů jsou častým námětem literárních a dramatických děl.

Test inteligence[editovat | editovat zdroj]

Na základě vyhodnocení testu IQ se za geniální označují lidé, kteří dosáhli ohodnocení vyššího než 140 bodů.[zdroj?] Toto označení bývá ale často kritizováno, neboť kritériem geniality není pouze formální schopnost řešit úlohy. Lidé s IQ nad 130 bodů se mohou přihlásit do společnosti Mensa.

V současnosti[kdy?] uznáváme několik dalších typů inteligence, například sociální a emoční. Sociální inteligence začíná být zkoumána a žádána u manažerských postů a v personalistice.

Základním kritériem génia je především společenská hodnota jeho díla.[zdroj?]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]