Efez

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mapa starověkého Efesu

Efez (řecky Efesos, Ἔφεσος, turecky Efes) bylo jedním z velkoměst iónského ŘeckaMalé Asii, které se nacházelo v Lýdii na pobřeží Egejského moře (dnes několik kilometrů od pobřeží v İzmirské provincii asi 50 km jižně od İzmiru). Založili jej kolonisté především z Athén. Ke zříceninám Efesu se lze dostat dnes z přístavu Kusadasi.

Dějiny starověkého Efesu[editovat | editovat zdroj]

Místo bylo známé již ve 2. tisíciletí př. n. l., neboť se nám dochovalo v chetitských textech, kde je zřejmě totožné s osídlením zvaným Apasa – důležitým střediskem pod vlivem chetitské a mykénské kultury. Asi v 10. století př. n. l. začalo osídlení místa jónskými Řeky.

Až do dobytí města lydským králem Kroisem roku 560 př. n. l. ležel Efesos severně od pozdější metropole. K městu přiléhal chrámový okrsek Artemidina chrámu (Artemision), jednoho ze sedmi divů starověkého světa a největším chrámem na světě. Chrám byl obnoven a rozšířen thráckým králem Lysimachem roku 296 př. n. l. V této době se Efesos stává důležitým centrem o rozloze téměř 350 ha. Od roku 189 do roku 133 př. n. l. náležel Efesos pergamskému království, od roku 133 př. n. l. pak náležel k římské říši.

Celsova knihovna v Efesu
Efez, zřícenina

Tehdy se stal Efesos jedním z nejdůležitějších měst říše. Ve městě vyrostlo mnoho nových staveb, které financovali bohatí občané. Město se stalo sídlem prokonzula a provincie Asie. V pozdní antice se stává město též důležitým poutním místem, sídlem biskupství a střediskem (správní) diecéze Asiana. Městu dodávala na významu též knihovna a divadlo, které bylo největší na světě a do něhož se vešlo až 50 tisíc diváků. V Efesu byly vystavěny též lázně (termae), v nichž byly instalovány zřejmě první kryté toalety s kanalizačním odpadem.

Efesos je zmiňován též v Novém zákoně. List Efezským sepsal apoštol Pavel křesťanům v Efesu. Podle legendárního podání se v Efesu usídlila po Ježíšově ukřižování jeho matka Maria společně s jeho učedníkem Janem. Jejich údajné bydliště 7 km od Selcuku má být místem odchodu Panny Marie ze života a poutním místem.


Do Efesu je adresován též list antiochijského biskupa, sv. Ignáce někdy z roku 106, který patří k raným křesťanským písemným památkám. Roku 431 se v Efesu konal Efezský koncil svolaný císařem Theodosiem II.

Osobnosti spojené s Efesem[editovat | editovat zdroj]

Efesos dnes[editovat | editovat zdroj]

Část kdysi tak slavného města dnes zabírá malá turecká vesnice Ayasaluk, jejíž jméno zřejmě vzniklo zkomolením řeckých slov ἅγιος θεολόγος, hagios theologos (svatý Teolog); toto pojmenování patří sv. Janu, který měl podle zmíněného legendárního podání v městě přebývat.

Město není zcela archeologicky prozkoumáno, avšak nalezené fragmenty starověkého města dávají tušit slávu a moc, jíž se město těšilo. Nalezneme zde zbytky velkého amfiteátru, přední fasádu Celsovy knihovny. Ze slavného Artemidina chrámu, jenž byl jedním ze sedmi divů světa, však zbyl jediný sloup.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu