Efezský koncil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Efezský koncil
Kdy 22. června 43110. července 431
Uznávají jej katolická církev, pravoslaví, orientální církve
Předchozí koncil První konstantinopolský koncil
Následující koncil Chalkedonský koncil
Svolal jej císař Theodosius II.
Předsedal mu Sv. Cyril Alexandrijský
Účastníků 200-250 (papežští legáti dorazili později)
Diskutované otázky nestoriánství, Theotokos, pelagianismus
Dokumenty a prohlášení potvrzeno Nicejské vyznání, odsouzení herezí, prohlášení o Theotokos
Přehled ekumenických koncilů

Efezský koncil zasedal mezi 22. červnem 431 a 10. červencem 431 v maloasijském Efezu. Koncil byl svolán císařem Theodosiem II., vnukem Theodosia I. Koncilu se účastnilo 200 až 250 biskupů; zasedání však probíhalo poměrně rychle, aby se k závěrům dospělo před příjezdem západních biskupů. Jednání se vyznačovalo vystupňovanou atmosférou, ostrými střety a obviněními. Koncil je uznáván jako třetí ekumenický koncil. Hlavní otázkou, kterou se zabýval, bylo nestoriánství.

Podle závěrů koncilu přecenil Nestorios místo lidské přirozenosti Ježíše Krista na úkor přirozenosti božské. Proto bylo učení patriarchy Nestoria odsouzeno jako mylné. Nestorius učil, že Panna Maria porodila člověka Ježíše Krista, avšak nikoli Ježíše coby Logos, Božího syna. Logos v Kristu pouze přebýval jako v chrámě; Ježíš tak byl pouze θεοφόρος theoforos, nositel Boha. Proto i jeho matka Marie byla Nestoriem nazývána χριστοτόκος christotokos nositelka Krista. Efeský koncil proti tomuto tvrzení vyhlásil jako učení církve, že Maria je θεοτόκος theotokos, nositelka Boha, též Bohorodička; toto pojmenování bylo přeloženo do latiny jako dei genetrix.

Koncil prohlásil, že Ježíš byl jedinou osobou, nikoli dvěma oddělenými osobami – zcela Bohem i zcela člověkem s racionální duší a tělem. Maria je theotokos, protože porodila tohoto Ježíše, Boha a zároveň člověka. Spojení dvou přirozeností v Kristu bylo takové povahy, že jedna přirozenost nerušila přirozenost druhou.

Koncil též vyhlásil text Nicejsko-konstantinopolsého vyznání, které složili Otcové Prvního nikajského koncilu roku 325 a Prvního konstantinopolského koncilu roku 381, k němuž zakázal dodávat jakékoli přídavky. Krom toho odsoudil koncil též pelagianismus.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]