Theodosius II.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Busta Theodosia II. v pařížském Louvru

Theodosius II., plným jménem Flavius Theodosius (duben 401 – 28. července 450), byl východořímským císařem v letech 408–450. Jeho otcem byl císař Arcadius (vládl 395–408), matkou Eudoxie, dcera magistra militum Bautona.

Theodosius je historiky považován za císaře s mizivými panovnickými schopnostmi. To bylo ostatně vlastní již jeho otci Arcadiovi. Velmi jej ovlivňovala jeho nejstarší sestra Pulcheria, která měla významné postavení při formování císařových politických názorů i křesťanské víry. Její postava stojí například za Theodosiovými antisemitskými postoji, které vedly ke zničení židovských synagog.

V roce 421 se oženil s básnířkou Aelií Eudocií.

Roku 429 ustanovil komisi, která měla shromáždit všechny zákony od doby Constantinovy a vytvořit formalizovaný systém římského práva. Tento jeho záměr nebyl dokončen, avšak výsledky práce druhé komise, která se scházela v Konstantinopoli, byly shromážděny do sbírky zvané Codex Theodosianus roku 438. Zákoník Theodosia II. zahrnoval všechny edikty vydané od uznání křesťanství coby povoleného náboženství a stal se podkladem pro vznik zákoníku Justiniánova v dalším století.

Theodosius II. má též zásluhy na vzniku Konstantinopolské univerzity.

Za Theodosiovy vlády začali ohrožovat východořímskou říši Hunové, jejichž moc v Karpatské kotlině se významně upevnila a dosáhla za vlády náčelníka Attily vrcholu.

Theodosius zemřel roku 450 v důsledku nehody při jízdě na koni.