Niš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Niš
Ниш
centrum města
centrum města
Niš – znak
znak
Niš – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
Okruh: Toplický okruh
administrativní dělení: 5 opštin
Niš
Red pog.png
Niš
rozloha a obyvatelstvo
počet obyvatel: 260 237[1] (2011)
etnické složení: Srbové
náboženské složení: Pravoslaví
správa
telefonní předvolba: 018
PSČ: 18000

Niš (v srbské cyrilici Ниш, ve starověku latinsky Naissus) je město na jihovýchodě Srbska. Se svými 260 237[2] obyvateli (2011) je třetím největším městem země. Město se nachází v Nišské kotlině na soutoku řek Nišavy a Jižní Moravy v nadmořské výšce 194 m n. m.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dějiny Niše.

Niš patří mezi nejstarší města Balkánu. Ve 3. století př. n. l. zahnali Keltové Illyry z oblasti Niše a založili město Navissos. Římané město dobyli roku 75 př. n. l. a přejmenovali Navissos na Naissus, které se vyvinulo na jeden z nejdůležitějších vojenských táborů na Balkáně. Městem vedla strategická silnice Via Militaris, která spojovala Konstantinopol přes linii Adrianopolis-Philippopolis-Serdica-Naissus s Singidunumem (dnes Bělehrad). Roku 274 se zde narodil Konstantin I. Veliký, který jako římský císař legalizoval křesťanství. Také západořímský císař Constantius III. pochází z Niše.

Po roce 395 patřilo město Naissus Byzantské říši. Kolem roku 580 se v okolí města Naissus začali usazovat první Slované a dali městu slovanský název Niš.

Městem, které bylo situováno na trase mezi západním světem a Cařihradem procházely často křížové výpravy. Turci poprvé obléhali Niš v roce 1386, tři roky před Bitvou na Kosově poli. V roce 1454 padla Niš do rukou Turků definitivně.

Po Berlínském kongresu připadla Niš zpět Srbsku. To se zavázalo nicméně přes město vybudovat železniční spojení a nedlouho poté proto byla Niš napojena železničně jak na Bělehrad, tak i na Istanbul. Město se díky tomu začalo rozvíjet také jako železniční uzel a průmyslové centrum.

V roce 1914 přesunuli Srbové po vypuknutí první světové války své úřady právě do Niše, neboť byli srbští političtí představitelé toho názoru, že tam bude velení i vláda v bezpečí. Nicméně, jakmile se roku 1915 do války zapojilo také Bulharsko, Niš byla obsazena. I během druhé světové války byla Niš těžce poškozena. Ve městě byl zřízen koncentrační tábor.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Niš má zastoupenu celou řadu průmyslových odvětví, které se rozvíjely především za časů existence socialistické Jugoslávie. Mezi ně patří např. strojírenství, zpracování tabáku, nebo výroba elektroniky.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Městskou dopravu v Niši zajišťují autobusy (v letech 1930-1958 mělo město funkční tramvajovou síť).

Niš má dálniční spojení na sever s Bělehradem, na jih se Skopje a na východ se Sofií (dálnice však stále není dokončena). Železniční směry víceméně kopírují ty silniční; hlavní železniční trať Bělehrad-Niš, dále trať Niš-Dimitrovgrad, nebo např. Niš-Skopje.

Město Niš má i vlastní letiště, které nese jméno podle císaře Konstantina Velikého.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [1]
  2. [2]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]