Kragujevac

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kragujevac
Крагујевац
centrum města
centrum města
poloha
zeměpisné souřadnice:
stát: Srbsko Srbsko
Okruh: Šumadijský okruh
administrativní dělení: 5 opštin
Kragujevac
Red pog.png
Kragujevac
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 835 km²
počet obyvatel: 197 000
etnické složení: Srbové
náboženské složení: Pravoslaví
správa
starosta: Veroljub Stevanović
oficiální web: http://www.kragujevac.org.yu

Kragujevac (srbsky Крагујевац) je město v Srbsku, hlavní město Šumadijského okruhu na řece Lepenica.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středověk a 19. století[editovat | editovat zdroj]

Poprvé je město zmiňované ve středověku, z tureckých zdrojů, v roce 1476 – tehdy to byla malá osada. Podle archeologických nálezů však celá Šumadija byla osídlena již před 40 000 lety, v době paleolitu. Rozvíjet se město začalo až po osvobození od Osmanské nadvlády v roce 1818, když ho Miloš Obrenović ustanovil hlavním městem nového srbského státu. Roku 1835 tu také byla prohlášena nová srbská ústava.

V 2. polovině 19. století se tehdejší hlavní město rozvíjelo jako metropole rozvíjejícího se státu, stejně jako jiná města v Evropě. Kromě hlavního, politického vlivu na celé Srbsko byl také důležitý jako kulturní centrum země; vznikla zde první střední škola v zemi (Prva kragujevačka gimnazija), první lékárna a první tiskárna. Z města pocházeli, či v něm studovali a žili mnozí učenci, vědci i politici (Jovan Ristić, Mirko Jovanović, Đorđe Dimitrijević a další).[1] V souvislosti s vznikem gymnázia bylo, stejně jako v případě řady dalších srbských měst, rozhodnuto o prvním územním plánu pro Kragujevac.[1]

Roku 1851 tu byla úspěšně otevřena továrna na zbrojní výrobu; ta tak utvářela charakter výroby po celý konec 19. století i pro začátek století minulého. Po napojení města na železnici s Bělehradem a Niší v roce 1886 začal růst i vývoz do zahraničí. V roce 1905 získalo město i vodovodní řad.[1]

20. století[editovat | editovat zdroj]

První vážnou škodu utrpělo město za 1. světové války. Do Kragujevace byly přesunuty některé důležité státní instituce, včetně velitelství armády, město ztratilo 15 % svých obyvatel. Tu největší katastrofu mělo ale ještě před sebou – o více jak 20 let později, za 2. světové války 21. října roku 1941 tu němečtí fašisté zabili 7 300 jeho obyvatel.[1][2]

Po válce byla nutná obnova, rozvíjel se dále i průmysl. Vznikla automobilka, textilní a kožedělné závody; velká část výroby z nich šla opět na vývoz (proslulé automobily Yugo). V době své největší slávy, automobilka Zastava zaměstnávala desetitisíce lidí. Útlum přinesla až občanská válka v 90. letech a následné hospodářské sankce. Nejtěžší ránu automobilovému průmyslu zasadilo bombardování letectvem NATO v roce 1999. Přestože automobilka prochází rekonstrukcí a modernizací pod vedením italského koncernu Fiat, město stále trápí ohromná nezaměstnanost.

Charakter města[editovat | editovat zdroj]

Kragujevac je známý hlavně díky již zmíněné automobilce Zastava, která zde má několik svých provozů (podle údajů z roku 1999 se jednalo o šest malých, či velkých závodů)[1]. Většina zástavby je ze tří různých období – nejstarší je z tureckých dob, dále je možné najít také secesní památky a velká část města, včetně radnice, byla vybudována po válce v moderním stylu z oceli a betonu. Od roku 1976 je Kragujevac univerzitním městem; místní univerzita má 8 fakult.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 2 (Ž-Lj). Beograd : Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-14-7. Kapitola Kragujevac, s. 272. (srbština) 
  2. BORKOVIĆ, Milan. Kvislinska uprava u Srbiji, 1941-1944 knjiga 1. Bělehrad : Sloboda, 1979. S. 148. (srbochorvatština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]