Kragujevac
| Kragujevac Крагујевац |
|
|---|---|
 centrum města |
|
| poloha | |
| zeměpisné souřadnice: | 44° 2′ s. š., 20° 53′ v. d. |
| stát: |  Srbsko |
| Okruh: | Šumadijský okruh |
| administrativní dělení: | 5 opštin |
 Kragujevac
|
|
| rozloha a obyvatelstvo | |
| rozloha: | 835 km² |
| počet obyvatel: | 197 000 |
| etnické složení: | Srbové |
| náboženské složení: | Pravoslaví |
| správa | |
| starosta: | Veroljub Stevanović |
| oficiální web: | www.kragujevac.org.yu |
Kragujevac (srbsky Крагујевац) je město v Srbsku, hlavní město Šumadijského okruhu na řece Lepenica.
Obsah |
Historie[editovat]
Středověk a 19. století[editovat]
Poprvé je město zmiňované ve středověku, z tureckých zdrojů, v roce 1476 – tehdy to byla malá osada. Podle archeologických nálezů však celá Šumadija byla osídlena již před 40 000 lety, v době paleolitu. Rozvíjet se město začalo až po osvobození od Osmanské nadvlády v roce 1818, když ho Miloš Obrenović ustanovil hlavním městem nového srbského státu. Roku 1835 tu také byla prohlášena nová srbská ústava.
V 2. polovině 19. století se tehdejší hlavní město rozvíjelo jako metropole rozvíjejícího se státu, stejně jako jiná města v Evropě. Kromě hlavního, politického vlivu na celé Srbsko byl také důležitý jako kulturní centrum země; vznikla zde první střední škola v zemi (Prva kragujevačka gimnazija), první lékárna a první tiskárna. Z města pocházeli, či v něm studovali a žili mnozí učenci, vědci i politici (Jovan Ristić, Mirko Jovanović, Đorđe Dimitrijević a další).[1] V souvislosti s vznikem gymnázia bylo, stejně jako v případě řady dalších srbských měst, rozhodnuto o prvním územním plánu pro Kragujevac.[1]
Roku 1851 tu byla úspěšně otevřena továrna na zbrojní výrobu; ta tak utvářela charakter výroby po celý konec 19. století i pro začátek století minulého. Po napojení města na železnici s Bělehradem a Niší v roce 1886 začal růst i vývoz do zahraničí. V roce 1905 získalo město i vodovodní řad.[1]
20. století[editovat]
První vážnou škodu utrpělo město za 1. světové války. Do Kragujevace byly přesunuty některé důležité státní instituce, včetně velitelství armády, město ztratilo 15 % svých obyvatel. Tu největší katastrofu mělo ale ještě před sebou – o více jak 20 let později, za 2. světové války 21. října roku 1941 tu němečtí fašisté zabili 7 300 jeho obyvatel.[1]
Po válce byla nutná obnova, rozvíjel se dále i průmysl. Vznikla automobilka, textilní a kožedělné závody; velká část výroby z nich šla opět na vývoz (proslulé automobily Yugo). V době své největší slávy, automobilka Zastava zaměstnávala desetitisíce lidí. Útlum přinesla až občanská válka v 90. letech a následné hospodářské sankce. Nejtěžší ránu automobilovému průmyslu zasadilo bombardování letectvem NATO v roce 1999. Přestože automobilka prochází rekonstrukcí a modernizací pod vedením italského koncernu Fiat, město stále trápí ohromná nezaměstnanost.
Charakter města[editovat]
Kragujevac je známý hlavně díky již zmíněné automobilce Zastava, která zde má několik svých provozů (podle údajů z roku 1999 se jednalo o šest malých, či velkých závodů)[1]. Většina zástavby je ze tří různých období – nejstarší je z tureckých dob, dále je možné najít také secesní památky a velká část města, včetně radnice, byla vybudována po válce v moderním stylu z oceli a betonu. Od roku 1976 je Kragujevac univerzitním městem; místní univerzita má 8 fakult.
Osobnosti města[editovat]
- Milan I. Obrenović (1819 – 1839), srbský kníže[1]
- Jovan Ristić (1831 – 1899), premiér Serbskas
- Tomislav Nikolić (* 1952), politik
- Marija Šerifovićová (* 1984), zpěvačka
Partnerská města[editovat]
Bielsko-Biała, Polsko, 2002- Bydgoszcz, Polsko, 1971
Mogilev, Bělorusko, 2006
Ohrid, Makedonie, 2001
Piteşti, Rumunsko, 1971
Reggio Emilia, Itálie, 2004
Springfield, Ohio, USA, 2002
Suresnes, Francie, 1967
Reference[editovat]
- ↑ a b c d e f STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 2 (Ž-Lj). Beograd : Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-14-7. Kapitola Kragujevac, s. 272. (srbština)
