Prizren
| Prizren Призрен |
|
|---|---|
 Kamenný most přes řeku Prizrenska Bistrica z dob Osmanské říše |
|
| poloha | |
| zeměpisné souřadnice: | 42° 12′ 47″ s. š., 20° 44′ 20″ v. d. |
| nadmořská výška: | 450 m n. m. |
 Prizren
|
|
| rozloha a obyvatelstvo | |
| rozloha: | 640 km² |
| počet obyvatel: | 178 112 (2011) |
| hustota zalidnění: | 278 obyv. / km² |
| etnické složení: | Albánci (78 %), Bosňáci (12,5 %), Turci (5,1 %), Romové (3 %), Srbové (0,1 %) |
| správa | |
| starosta: | Ramadan Muja |
| oficiální web: | kk.rks-gov.net/prizren/ |
| telefonní předvolba: | (+381) 029 |
| PSČ: | 20000-20080 |
Prizren (v srbské cyrilici Призрен, albánsky Prizreni) je město v jižní části Kosova, v podhůří pohoří Šar s nadmořskou výškou okolo 450 m n. m. Celá opština Prizren měla v roce 2002 221 tisíc obyvatel, z toho samotné město má podle odhadů 178 000 obyvatel. Městem protéká řeka Prizrenska Bistrica. Má zachovalé historické centrum (Shadervan) s památkami z dob Osmanské říše.
Historie [editovat]
Kontinuální osídlení na místě města Prizren existuje již od dob Římské říše. Ve 2. století vznikla osada s názvem Theranda. Roku 1079 je pak poprvé připomínána pod současným názvem (v církevní slovanštině Призрѣнь), který znamenal pevnost viděnou z dálky (ne nepodobný původ názvu měla např. česká ves Přízřenice). Dodnes je dominantou města pevnost Kalaja, nacházející se na skalním ostrohu nad řekou.
V dobách existence Osmanské říše bylo město sídlem Prizrenského vilájetu, jedné z tureckých správních jednotek. Díky tomu se mohlo stát regionálním centrem a střediskem obchodníků a řemeslníků. Roku 1878 byla právě v Prizrenu zformována tzv. Prizrenská liga, albánská národní organizace usilující o sjednocení všech Albánců do jednoho státu. V roce 1918 se stal Prizren součástí Jugoslávie, což přivítalo především pravoslavné obyvatelstvo.
Po druhé světové válce bylo rozhodnuto, že se stane kosovskou metropolí, avšak to trvalo pouze krátce - nakonec se správním centrem oblasti stala Priština. V roce 1956 se ve městě konal tzv. prizrenský proces, ve kterém komunistická moc ve vykonstruovaném procesu odsoudila údajné kolaboranty s Hodžovou Albánií. Během války na konci 90. let došlo ke změně etnické struktury obyvatelstva v neprospěch srbské menšiny. Od roku 1999 bylo město pod mezinárodní správou a od roku 2008 je součástí republiky Kosovo, uznané však pouze některými zeměmi z mezinárodního společenství. Od roku 2011 má Prizren dálniční spojení s Albánií.
Osobnosti [editovat]
Z Prizrenu pocházejí následující známé osobnosti:
- Ivica Dačić, srbský premiér
- Kolë Shiroka, kosovskoalbánský politik
- Bekim Fehmiu, kosovskoalbánský herec
