Šar planina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Šar planina
Malet e Sharrit
Шар Планина
Pohled na masiv Mala a Golema Kobilica z Makedonie
Šar planina

Nejvyšší bod Titov vrh (2 747 m n. m.)
Délka 80 km

Nadřazená jednotka Šarský horský systém (Helenidy)
Sousední
jednotky
Korab, Bistra, Jakupica

Světadíl Evropa
Stát Makedonie Makedonie
Albánie Albánie
Kosovo Kosovo
Horniny břidlice, vápenec
Povodí Vardar, Drin

Šar planina (makedonsky Шар Планина ; albánsky Malet e Sharrit, Mali i Sharrit) je pohoří nacházející se na hranicích Makedonie a Kosova. Malou částí (0,63 %) zasahuje i do Albánie. Nejvyšším vrcholem je Titov vrh (2 747 m). Oblast hor je známá chovem psího plemena Šarplaninec.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Ve starověku byly hory známé jako Scardus,Scodrus neboScordus(το Σκάρδον ὂρος v Polybiovi a Ptolemaiovi);. [1][2]. Moderní jména pochází ze starověkých.

Někdy se hory také nazývají Carska planina(„Carovy hory“) [3] [4] jako odkaz na hlavní města (Prizren a Skopje), oblasti Nerodimlje, Pauni, Svrčin atd. a kláštery (Svatý Arhangeli) nacházející se kolem nich [5].

Hranice[editovat | editovat zdroj]

Šar planina sahá od města Prizren, sleduje dvě řeky Prizrenu Lumbardhi a Lepenac. Na východě hranice prochází městem Kačanik, přes Kačanik Gorge až do Makedonie přes údolí Polog. Hranice prochází v blízkosti prameneVardaru, zvaný Vrutok, a vstoupí v blízkosti údolí Mavrovo. Tam řeka Radika odděluje pohoří od vyššího Korabu. Pak hranice stoupá, dosahuje bod potkání hranice tří státních hranic: Kosova, Makedonie a Albánie. Hranice nyní sleduje silnici do malého hornatého města Restelica (v Kosovu), řeky Globocica, Plava a Bílý Drin až zase po město Prizren.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Pohoří se nachází ve východní části Šarského horského systému, který zde pohořím Šar planina začíná. Masiv je zhruba 80 km dlouhý a 10–20 km široký. Na jihozápadě přechází Šar planina v pohoří Korab (2 764 m).

Vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Titov vrh a sousední Turčín ze západu

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Na obou stranách hranice se nalézá několik zimních středisek. Oblíbené je zde sjezdové lyžování. Nejvýznamnější lyžařské letovisko je zde zřejmě Popova Šapka (1 780 m) na makedonské straně hor. Nalézá se zde 12 hotelů a několik sjezdových tratí, vleky a lanovky. Středisko je dobře dostupné z města Tetovo po dobré asfaltové silnici, která zde překonává četné serpentiny. V létě je Popova Šapka výchozím bodem pro několik turistických tras, které jsou poměrně snadné avšak špatně značené a vesměs ve výškách přes 2 000 metrů.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Na kosovské straně se na ploše 390 km² nalézá Národní park Šara. Šar planina je částečně zahrnuta do ochranného pásma národního parku, který se rozkládá na severu masivu. Rostlinstvo v horách představují plodiny až do výšky kolem 1 000 metrů, lesní porost sahá až do výšky 1 700 metrů, a nad nimi leží již jen vysokohorské pastviny. Ty představují 550 km². Šar planina je největší území kompaktně pokryté pastvinami na evropském kontinentu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. William Smith, Dictionary of Greek and Roman geography s.v. (anglicky)
  2. PRIRODNE ODLIKE GORE (v srbštině)
  3. = 13 & Itemid = 41 Nacionalni park Šar-Planina (v srbštině)
  4. Šar Planina (v srbštině)
  5. Veselinović, Andrija; Radoš Ljušić(2001). Srpske dinastije(in Serbian). ISBN 86-83639-01-0.