Helenidy
| Helenidy | |
|---|---|
 satelitní snímek | |
| Nejvyšší bod | 2 917 m n. m. (Olymp) |
| Nadřazená jednotka | Alpsko-himálajská soustava |
| Sousední jednotky | Dinárské hory, Trácko-makedonský masív, Jónské moře, Egejské moře |
| Podřazené jednotky | Šar planina, Bistra, Karaorman, Řecké hory, Jakupica, Stogovo, Galičica, Baba, Paštrik, Koritnik, Korab |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Kosovo Severní Makedonie Albánie Řecko |
 | |
| Horniny | vápenec, dolomit, pískovec, břidlice |
| Povodí | Dunaj (Ibar), Drin, Vjosë, Vardar, Aliákmon, Achelóos |
| Souřadnice | 40°40′ s. š., 21°15′ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Helenidy (Albánsko-řecká či Šarsko-pindská horská soustava) jsou rozsáhlý systém horských pásem navazující na tektonické linii Drin – Peć na Dinárské hory a prostírající se přes Kosovo, západní část Severní Makedonie, Albánii až do Řecka. Rozkládají se tak v jižní části Balkánského poloostrova, na Peloponés a jejich součástí je i ostrov Kréta. Východním ohraničením Helenid na území Kosova a Severní Makedonie je linie procházející údolími řek Ibar a Vardar. Jsou součástí Alpsko-himálajského systému.
Dělí se na dva základní systémy: Šarský horský systém a Řecký horský systém. Pohoří obou systémů jsou malebná, plná vápencových štítů, propastí, jeskyní a soutěsek.
Šarský horský systém[editovat | editovat zdroj]
Geografie a členění[editovat | editovat zdroj]
Rozkládá se v západní části Severní Makedonii. Na východní straně spadá strmě do Pološské, Kičevské a Prespanské kotliny, na západě pokračuje do Albánie a na jihu do Řecka. Dělí se na dvě části – východní a západní. Vymezení tvoří Ohridská kotlina a údolí Černého Drinu a Radiky.
Východní část začíná pohořím Šar planina (Titov vrh, 2 747 m) a pokračuje přes pohoří Bistra (2 163 m), Stogovo (2 273 m), Karaorman (2 243 m) a Galičica (2 255 m) do Prespanské kotliny. Západní věnec tohoto systému je vyšší a začíná na severu Paštrikem (1 989 m), pokračuje přes Koritnik (2 394 m), Korab (2 764, nejvyšší vrchol masivu) a Jablanicu (2 257 m) do Ohridské kotliny. Jedno z nejrozlehlejších pohoří v Severní Makedonii je Jakupica, tvořené čtyřmi paprskovitě uspořádanými hřebeny – Karadžica, Golešnica, Jakupica a Dautica. Všechny se sbíhají na náhorní rovině, jíž dominuje kuželovitý vrchol Soluské glavy (2 540 m). Při severomakedonsko-řecké hranici leží vysoké a členité pohoří Baba (Pelister, 2 601 m).
- Severní Makedonie
- Šar planina – Titov vrh 2747 m
- Bistra – Bistra 2 163 m
- Stogovo – Stogovo 2 273 m
- Karaorman – Karaorman 2 243 m
- Galičica – Galičica 2 255 m
- Koritnik – Koritnik 2 394 m
- Paštrik – Paštrik 1 989 m
- Korab – Korab 2 764 m
- Dešat – Velivar 2 375 m
- Jablanica – Jablanica 2 257 m
- Jakupica – Solunska Glava 2 540 m
- Baba – Pelister 2 601 m
Geologické složení[editovat | editovat zdroj]
Horské oblasti Šarského systému jsou vytvořeny převážně z paleozoických břidlic, občas prostoupených krystalickými horninami (Baba, Jakupica, Šar). Ale i zde se najde vápenec (střed masivu Jakupica).
Podnebí[editovat | editovat zdroj]
Subalpinské podnebí (v horstvech od 1 000 m do 2 000 m) je teplejší, také rozdíly maximálních a minimálních teplot jsou menší. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 5-7 °C. Takové podnebí je typické např. pro Babu.
Vodstvo[editovat | editovat zdroj]
Velmi známá jsou největší jezera v Severní Makedonii – Ohridské jezero, v jehož hladině se zhlíží pohoří Galičica, a Prespanské jezero v pohoří Baba. Voda Prespanského jezera mizí v krasových dutinách a napájí níže položené jezero Ohridské.
Živá příroda[editovat | editovat zdroj]
V mnoha horských oblastech šarského systému žijí medvědi, vlci či lišky (Šar planina). Téměř všude lze potkat vysokou zvěř a uvidět kamzíka či divoké prase. Hojní jsou hadi, ještěrky atd. Rozmanitost krajinných typů i mimořádnou pestrost životního prostředí pro živočichy podmiňuje také rostlinstvo. Na mnoha místech byla vyhlášena chráněná území a národní parky. Jde např. o Pelister a Galičicu na severomakedonsko-řecké hranici. Národní parky jsou také v Albánii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- publikace Světová pohoří (Evropa, Jiří Šlégl a kolektiv) – ISBN 80-242-0822-9
- publikace Jirásko, Leder, Lorenc : Jugoslávské hory. Praha, 1987