Helenidy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Helenidy
satelitní snímek
satelitní snímek jižní části Balkánského poloostrova a Peloponésu
Nejvyšší bod Olymp (2 917 m)
Délka  km
Rozloha  km²
Střední výška {{{středvýška}}} m
Nadřazený celek Alpsko-himálajská soustava
Sousední celky Dinárské hory, Trácko-makedonský masív, Jónské moře, Egejské moře
Podřazené celky Šar planina, Bistra, Karaorman, Řecké hory, Jakupica, Stogovo, Galičica, Baba, Paštrik, Koritnik, Korab
Světadíl Evropa
Státy Srbsko Srbsko
Makedonie Makedonie
Albánie Albánie
Řecko Řecko
Horniny vápenec, dolomit, pískovec, břidlice
Poznámka {{{poznámka}}}
Povodí Dunaj (Ibar), Drin, Vjosë, Vardar, Aliákmon, Achelóos
Korab - 2764 m
Korab - 2764 m
pohoří Baba - Pelister
pohoří Baba - Pelister

Helenidy (Albánsko-řecká či Šarsko-pindská horská soustava) jsou rozsáhlý systém horských pásem navazující na tektonické linii Drin - Peć na Dinárské hory a prostírající se přes Kosovo, západní Makedonii, Albánii až do Řecka. Rozkládají se tak v jižní části Balkánského poloostrova, na Peloponés a jejich součástí je i ostrov Kréta. Východním ohraničením Helenid na území Srbska a Makedonie je linie procházející údolími řek Ibar a Vardar. Jsou součástí Alpsko-himálajského systému.

Dělí se na dva základní systémy. Šarský horský systém a Řecký horský systém. Pohoří obou systémů jsou malebná, plná vápencových štítů, propastí, jeskyní a soutěsek.

Obsah

[editovat] Šarský horský systém

Šar Planina
Šar Planina

[editovat] Geografie a členění

Rozkládá se v západní Makedonii. Na východní straně spadá strmě do Pološské, Kičevské a Prespanské kotliny, na západě pokračuje do Albánie a na jihu do Řecka. Dělí se na dvě části - východní a západní. Vymezení tvoří Ohridská kotlina a údolí Černého Drimu a Radiky. Východní část začíná pohořím Šar Planina (Titov vrh, 2 747 m) a pokračuje přes pohoří Bistra (2 163 m), Stogovo (2 273 m), Karaorman (2 243 m) a Galičica (2 255 m) do Prespanské kotliny. Západní věnec tohoto systému je vyšší a začíná na severu Paštrikem (1 989 m), pokračuje přes Koritnik (2 394 m), Korab (2 764, nejvyšší vrchol masivu) a Jablanicu (2 257 m) do Ohridské kotliny. Jedno z nejrozlehlejších pohoří v Makedonii je Jakupica, tvořené čtyřmi paprskovitě uspořádanými hřebeny - Karadžica, Golešnica, Jakupica a Dautica. Všechny se sbíhají na náhorní rovině, jíž dominuje kuželovitý vrchol Soluské glavy (2 540 m). Při makedonsko - řecké hranici leží vysoké a členité pohoří Baba (Pelister, 2 601 m).

[editovat] Geologické složení

Horské oblasti Šarského systému jsou vytvořeny převážně z paleozoických břidlic, občas prostoupených krystalickými horninami (Baba, Jakupica, Šar). Ale i zde se najde vápenec (střed masivu Jakupica).

[editovat] Podnebí

Subalpinské podnebí (v horstvech od 1 000 m do 2 000 m) je teplejší, také rozdíly maximálních a minimálních teplot jsou menší. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 5-7 °C. Takové podnebí je typické např. pro Babu.

[editovat] Vodstvo

Velmi známá jsou největší jezera v Makedonii - Ohridsko jezero, v jehož hladině se zhlíží pohoří Galičica, a Prespansko jezero v pohoří Baba. Voda Prespanského jezera mizí v krasových dutinách a napájí níže položené jezero Ohridské.

[editovat] Živá příroda

V mnoha horských oblastech šarského systému žijí medvědi, vlci či lišky (Šar planina). Téměř všude lze potkat vysokou zvěř a uvidět kamzíka či divoké prase. Hojní jsou hadi ještěrky atd.
Ochrana přírody
Rozmanitost krajinných typů i mimořádnou pestrost živostního prostředí pro živočichy podmiňuje také rostlinstvo. Na mnoha místech byla vyhlášena chráněná území a národní parky. Jde např. o Pelister a Galičicu na makedonsko-řecké hranici. Národní parky jsou také v Albánii.


[editovat] Řecký horský systém

[editovat] Geografie a členění

[editovat] Geologické složení

[editovat] Podnebí

[editovat] Vodstvo

[editovat] Zdroje

  • publikace Světová pohoří (Evropa, Jiří Šlégl a kolektiv) - ISBN 80-242-0822-9
  • publikace Jirásko, Leder, Lorenc : Jugoslávské hory. Praha, 1987
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Helenidy“