Alpsko-himálajský systém
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Alpsko-himálajský systém | |
|---|---|
 |
|
| Damávand, nejvyšší vrchol pohoří Alborz | |
| Nejvyšší bod | Mount Everest (8 848 m n. m.) |
| Délka | km |
| Šířka | {{{šířka}}} km |
| Rozloha | km² |
| Střední výška | {{{středvýška}}} m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Afrika, Eurasie |
| Sousední jednotky | Africká deska, Hercynský systém, Indická deska |
| Podřazené jednotky | Alborz, Alpy, Apeniny, Atlas, Arménská vysočina, Balkanidy, Dinárské hory, Helenidy, Himálaj, Hindúkuš, Karpaty, Krym a Kavkaz, Kūh-e Bīnālūd, Pamír, Panonská pánev, Pontidy, Pyreneje, Taurus, Východotibetská pohoří, Zagros |
| Světadíl | Afrika, Asie, Evropa |
| Státy | |
| Horniny | |
| Poznámka | |
| Povodí | |
Alpsko-himálajský systém je rozsáhlý geomorfologický systém na zemském povrchu. Jeho páteří jsou vysoká pohoří vytvořená alpinským vrásněním ve třetihorách, když Afrika, Arabský poloostrov a Indický subkontinent narazily z jihu do Eurasie.
Při tomto vrásnění byla mimo jiné k Evropě připojena její jižní část (Pyrenejský, Apeninský a Balkánský poloostrov). Protichůdný pohyb zemských desek pokračuje dodnes a pohoří alpsko-himálajského systému tak nadále nepatrně rostou. Je možné, že za několik desítek milionů let se tak Evropa a Afrika pevně spojí a Středozemní moře zmizí.[1]
Oblouk alpsko-himálajských pohoří je druhou seismicky nejaktivnější oblastí na Zemi (první je Tichomořský lem). Patří sem mj. následující pohoří:
- Atlas
- Sierra Nevada a Baleáry
- Pyreneje
- Kantaberské pohoří
- Apeniny
- Alpy
- Karpaty
- Balkanidy
- Dinárské hory
- Helenidy a Kréta
- Pontské hory
- Taurus
- Arménská vysočina
- Krymsko-kavkazská oblast
- Zagros
- Alborz
- Kūh-e Bīnālūd
- Hindúkuš
- Pamír
- Karákoram a Himálaj
- Východotibetská pohoří
- hory Zadní Indie, Malajský poloostrov, Sumatra a Jáva
