Pamír

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pamír
Помири, Памир
پامیر
帕米爾高原
Qullai Ismoili Somonī (dříve Pik Kommunizma)
Qullai Ismoili Somonī

Nejvyšší bod Kongur (7 719 m n. m.)
Délka 500 km
Rozloha 120 000 km²

Nadřazená jednotka Alpsko-himálajský systém
Sousední
jednotky
Hindúkuš, Pamíro-Alaj, Ťan-šan, Kchun-lun, Karákoram
Podřazené
jednotky
Západní Pamír, Východní Pamír, Váchánský Pamír, Čínský Pamír

Světadíl Asie
Stát Kyrgyzstán Kyrgyzstán
Tádžikistán Tádžikistán
Afghánistán Afghánistán
Čína Čína
Povodí Amudarja, Tarim
Souřadnice 38°0′ s. š., 71°0′ v. d.

Pamír (tádžicky Помири, Pomiri, kyrgyzsky Памир, Pamir, persky پامیر, Pāmīr, čínsky 帕米爾高原, pinyin Pàmǐěr gāoyuán, český přepis Pcha-mi-er kao-jüan) je rozsáhlý horský masívTádžikistánu, Afghánistánu a Číně. Leží mezi pohořími Hindúkuš, Karákoram, Kchun-lun a Ťan-šan. Celková rozloha činí asi 120 000 km², délka 500 km, šířka okolo 400 km. Je třetím nejvyšším pohořím na světě. Nejvyšší horou Pamíru je Kongur (Kung-ke-er-šan) v Kašgarském hřbetu, vysoký 7 719 m Tento hřbet se však někdy zařazuje k pohoří Kchun-lun a jako nejvyšší vrchol Pamíru se pak uvádí Štít Ismaila Samaniho (7 495 m).

Geologický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Oblast Pamíru ovlivnilo již kaledonské a především hercynské vrásnění. V době alpsko-himalájského vrásnění docházelo ke zdvihům a poklesům rozlehlých oblastí a staré vrásné struktury tak byly značně zmlazeny. Staré paroviny byly zdviženy o 4 000 m, u horských okrajů až 6 000 - 8 000 m. Dodnes se zde vyskytují četná zemětřesení.

Geografické členění[editovat | editovat zdroj]

Západní Pamír[editovat | editovat zdroj]

Mapa pohoří Pamír

Západní Pamír má alpský charakter, leží především v Tádžikistánu, jen Zaalajský hřbet zasahuje do Kyrgyzstánu. Vrcholy jsou většinou strmé a ostré, jednotlivé masívy jsou odděleny hlubokými dolinami. Tři vrcholy přesahují nadmořskou výšku 7 000 m, řada dalších je vyšších než 6 000 m.

Ledovce pokrývají plochu asi 8 000 km². Podnebí je vlhké, v nižších polohách se vyskytuje pestrá flóra i fauna.

Nejdůležitější horské hřbety a vrcholy:

Východní Pamír[editovat | editovat zdroj]

Nákres hedvábné stezky ukazující vzájemnou polohu pohoří v okolí Pamíru.

Východní Pamír leží v Tádžikistánu a částečně v Čínské lidové republice. Od západního Pamíru se výrazně liší: vrcholy jsou nižší (jen málokteré přesahují 6 000 m) a zalednění je řidší. Východní Pamír je rozsáhlá nehostinná náhorní plošina; jeho podnebí je suché a chladné, vegetace i živočišstvo velmi řídké.

Nejdůležitější horské hřbety:

Afghánský (Vachánský) Pamír[editovat | editovat zdroj]

Vachánský Pamír sousedí s jižní částí východního Pamíru, leží na území Afghánistánu a nachází se zde Vachánský koridor. Dále s ním sousedí pohoří Hindúkuš. Nejvyšší vrchol je Kúh-i-vachán (6 330 m).

Čínský Pamír[editovat | editovat zdroj]

K čínskému Pamíru patří Kašgarský hřbet. Někdy bývá nesprávně řazen k pohoří Kchun-lun. Tři vrcholy Kašgarského hřbetu přesahují 7 500 m: Kongur (Kung-ke-er-šan), vysoký 7 719 m; Kungur Tjube Tagh, vysoký 7 595 m a Muztagh-ata, vysoký 7 546 m.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]