Pamír

Pamír Помири, Памир پامیر 帕米爾高原
Qullai Ismoili Somonī (dříve Pik Kommunizma)
Nejvyšší bod	Kongur (7 719 m n. m.)
Délka	500 km
Šířka	400 km
Rozloha	120 000 km²
Střední výška	{{{středvýška}}} m n. m.
Nadřazená jednotka	Alpsko-himálajský systém
Sousední jednotky	Hindúkuš, Pamíro-Alaj, Ťan-šan, Kchun-lun, Karákoram
Podřazené jednotky	Západní Pamír, Východní Pamír, Váchánský Pamír, Čínský Pamír
Světadíl	Asie
Státy	Kyrgyzstán  Tádžikistán  Afghánistán  Čína
Horniny	{{{hornina}}}
Poznámka	{{{poznámka}}}
Povodí	Amudarja, Tarim
zeměpisné souřadnice:	38° 0′ s. š., 71° 0′ v. d.

Pamír (tádžicky Помири, Pomiri, kyrgyzsky Памир, Pamir, persky پامیر, Pāmīr, čínsky 帕米爾高原, pinyin Pàmǐěr gāoyuán, český přepis Pcha-mi-er kao-jüan) je rozsáhlý horský masív v Tádžikistánu, Afghánistánu a Číně. Leží mezi pohořími Hindúkuš, Karákoram, Kchun-lun a Ťan-šan. Celková rozloha činí asi 120 000 km², délka 500 km, šířka okolo 400 km. Je třetím nejvyšším pohořím na světě. Nejvyšší horou Pamíru je Kongur (Kung-ke-er-šan) v Kašgarském hřbetu, vysoký 7 719 m Tento hřbet se však někdy zařazuje k pohoří Kchun-lun a jako nejvyšší vrchol Pamíru se pak uvádí Štít Ismaila Samaniho (7 495 m).

Geologický vývoj

Oblast Pamíru ovlivnilo již kaledonské a především hercynské vrásnění. V době alpsko-himalájského vrásnění docházelo ke zdvihům a poklesům rozlehlých oblastí a staré vrásné struktury tak byly značně zmlazeny. Staré paroviny byly zdviženy o 4 000 m, u horských okrajů až 6 000 - 8 000 m. Dodnes se zde vyskytují četná zemětřesení.

Geografické členění

Západní Pamír

Mapa pohoří Pamír

Západní Pamír má alpský charakter, leží především v Tádžikistánu, jen Zaalajský hřbet zasahuje do Kyrgyzstánu. Vrcholy jsou většinou strmé a ostré, jednotlivé masívy jsou odděleny hlubokými dolinami. Tři vrcholy přesahují nadmořskou výšku 7 000 m, řada dalších je vyšších než 6 000 m.

Ledovce pokrývají plochu asi 8 000 km². Podnebí je vlhké, v nižších polohách se vyskytuje pestrá flóra i fauna.

Nejdůležitější horské hřbety a vrcholy:

• Vrchy akademie věd:
  • Štít Ismoili Somoního (bývalý Stalinův štít, později Štít komunismu, rusky пик Коммунизма, Pik Kommunizma) 7 495 m
  • Štít Korženěvské (пик Корженевской) 7 105 m
• Zaalajský hřbet:
  • Štít Abú Alí ibn Síná (bývalý пик Ленина, Pik Lenina, Leninův štít) 7 134 m
• Jazgulenský hřbet:
  • Štít Nezávislosti (bývalý пик Революции, Štít revoluce) 6 974 m
• Hřbet Petra I. :
  • Štít Dušanbe 6 952 m
• Zulumart:
  • dřívější Říjnový štít 6 760 m
• Šachdarský hřbet:
  • dřívější Marxův štít 6 723 m

Východní Pamír

Nákres hedvábné stezky ukazující vzájemnou polohu pohoří v okolí Pamíru.

Východní Pamír leží v Tádžikistánu a částečně v Čínské lidové republice. Od západního Pamíru se výrazně liší: vrcholy jsou nižší (jen málokteré přesahují 6 000 m) a zalednění je řidší. Východní Pamír je rozsáhlá nehostinná náhorní plošina; jeho podnebí je suché a chladné, vegetace i živočišstvo velmi řídké.

Nejdůležitější horské hřbety:

• Sarykolský hřbet
  • Ľavirdyr (v Číně) 6 355 m
• Muzkol
  • Čagsraj 6 238 m
• Severoaličurský hřbet
  • Pik 5 929 m
• Jihoaličurský hřbet
  • Kyzyldangi 5 706 m

Afghánský (Vachánský) Pamír

Vachánský Pamír sousedí s jižní částí východního Pamíru, leží na území Afghánistánu a nachází se zde Vachánský koridor. Dále s ním sousedí pohoří Hindúkuš. Nejvyšší vrchol je Kúh-i-vachán (6 330 m).

Čínský Pamír

K čínskému Pamíru patří Kašgarský hřbet. Někdy bývá nesprávně řazen k pohoří Kchun-lun. Tři vrcholy Kašgarského hřbetu přesahují 7 500 m: Kongur (Kung-ke-er-šan), vysoký 7 719 m; Kungur Tjube Tagh, vysoký 7 595 m a Muztagh-ata, vysoký 7 546 m.

Související články

• pohoří Ťan Šan, hory Džengiš Čokusu (Pik Pobeda, 7 439 m) a Chan Tengri (6 995 m)
• pohoří Karakoram