Tarim

تارىم دەرياسى (Tarim däryasi); 塔里木河 (Tǎlǐmù hé); Tarim
	Topoly u řeky Tarim v okrese Yuli
Délka toku	2030 (včetně Jarkendu) km
Plocha povodí	557 000 km²
Průměrný průtok	159 m³/s
Světadíl	Asie
	Zdrojnice; Jarkend, Aksu; 40°29′21″ s. š., 80°56′18″ v. d.; 1005 m n. m.; Ústí; Tarimská pánev; 40°34′18″ s. š., 87°31′13″ v. d.; 803 m n. m.; Protéká; Čínská lidová republika (Sin-ťiang); Úmoří, povodí; bezodtoká oblast, Povodí Tarimu (ČLR 95,12%, Aksai Čin 2,04%, Kyrgyzstán 2,00%, Tádžikistán 0,63%, Pákistán 0,19%, Afghánistán 0,01%)
	_

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Tarim (ujgursky تارىم دەرياسى, transliterováno Tarim däryasi, čínsky 塔里木河, pinyin Tǎlǐmù hé ) je jedna z nejdůležitějších ujgurských řek a nejdelší vnitrozemská řeka v Čínské lidové republice. Vzniká soutokem řek Jarkend a Aksu, obtéká ze severu poušť Taklamakan a nakonec se v ní ztrácí. Podle některých pramenů končí Tarim v jezeře Lop Nur. Jiné rameno ale uhýbá k jihu a mizí někde za přehradou Daxihaizi Shuiku.

Tarim je mělká, nesplavná pouštní řeka s proměnlivým průběhem koryta. Zvláště ke konci se dělí na množství drobných ramen. Nejméně vody má od října do dubna, nejvíce pak od května do září, kdy taje sníh v Ťan-šanu a Kchun-lunu. Od prosince do března bývá řeka zamrzlá. Srážky v Tarimské pánvi dosahují pouhých 50 až 100 mm ročně.

Většinu povodí ve skutečnosti vyplňují písečné duny pouště Taklamakan. Těsně u řeky se drží odolná keřovitá vegetace a řídký les topolů s podrostem vrb, rakytníku řešetlákového, toještě konopného a lékořice uralské. Řeka Tarim je bohatá na ryby a její údolí je častou zastávkou stěhovavých ptáků. Údolí je řídce osídlené, obyvatelé se živí zemědělstvím v oázách.