Sin-ťiang
| Sin-ťiang 新疆维吾尔自治区 شىنجاڭ ئۇيغۇر ئاپتونوم رايونى |
|
|---|---|
| geografie | |
|
|
|
| Hlavní město: | Urumči |
| Status: | autonomní oblast |
| Rozloha: | 1 626 000 km² |
| obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel: | 21 310 000 (2008) |
| Hustota zalidnění: | 12,30 ob./km² |
| HDP/obyv: | 4 633 USD |
| Jazyk: | čínština, ujgurština |
| Národnostní složení: | Ujgurové, Chanové, Kazaši, Chuejové |
| Náboženství: | Islám |
| správa regionu | |
| Nadřazený celek: | Čínská lidová republika |
| Podřízené celky: | 2 městské prefektury, 7 prefektur, 4 městské okresy, 5 autonomních prefektur |
| Vznik: | 1955 |
| Měna: | RMB |
| mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2: | 新 (Xīn) |
| Telefonní předvolba: | (+86) |
Sin-ťiang (čínsky: 新疆; pinyin: Xīnjiāng), plným jménem Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang (ujgursky شىنجاڭ ئۇيغۇر ئاپتونوم رايونى, Shinjang Uyghur Aptonom Rayoni, čínsky 新疆维吾尔自治区, pinyin Xīnjiāng Uyghur Zìzhìqū, Xīnjiāng Wéiwú'ěr Zìzhìqū, český přepis Sin-ťiang wej-wu-er c'-č'-čchü, mongolsky Шинжаан-Уйгарын Өөртөө засах орон, Šinžaan-Ujgaryn Öörtöö zasah oron, kazašsky Шинжәң Ұйғыр аутономиялық ауданы, Šinžäŋ Ūjghyr autonomijalyq audany) je autonomní oblast na úrovni provincie Čínské lidové republiky.
Obsah |
Geografie[editovat]
Poloha[editovat]
Sin-ťiang leží v severozápadní Číně, v centru euroasijského kontinentu, a s rozlohou 1 660 000 km² je největší provincií ČLR. Na severu, západě a jihozápadě hraničí s osmi státy: Mongolskem, Ruskem, Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem, Afghánistánem, Pákistánem a Indií; hraniční čára je 5 400 km dlouhá. Na východě sousedí s čínskými provinciemi Kan-su a Čching-chaj, na jihu s Tibetskou autonomní oblastí.
Jedná se o území bývalé separatistické republiky Východní Turkestán.
Administrativní dělení[editovat]
| český přepis / český pchin-jin | ujgursky přepis ujgurštiny |
čínsky Pchin-jin |
obyvatelstvo (2010) |
|---|---|---|---|
| Autonomní prefektury | |||
| Kazašská autonomní prefektura Ili | ئىلى قازاق ئاپتونوم ئوبلاستى Ili QazaQ Aptonom Oblasti |
伊犁哈萨克自治州 Yīlí Hāsàkè Zìzhìzhōu |
2 482 627 |
| Mongolská autonomní prefektura Bortala | بۆرتالا موڭغۇل ئاپتونوم ئوبلاستى Börtala Mongghul Aptonom Oblasti |
博尔塔拉蒙古自治州 Bó'ěrtǎlā Měnggǔ Zìzhìzhōu |
443 680 |
| Chuejská autonomní prefektura Čchang-ťi | سانجى خۇيزۇ ئاپتونوم ئوبلاستى Sanji Xuyzu Aptonom Oblasti |
昌吉回族自治州 Chāngjí Huízú Zìzhìzhōu |
1 428 592 |
| Kyrgyzská autonomní prefektura Kizilsu | قىزىلسۇ قىرغىز ئاپتونوم ئوبلاستى Qizilsu Qirghiz Aptonom Oblasti |
克孜勒苏柯尔克孜自治州 Kèzīlèsū Kē'ěrkèzī Zìzhìzhōu |
525 599 |
| Mongolská autonomní prefektura Bayin'gholin | بايىنغولىن موڭغۇل ئاپتونوم ئوبلاستى Bayingholin Mongghul Aptonom Oblasti |
巴音郭楞蒙古自治州 Bāyīnguōlèng Měnggǔ Zìzhìzhōu |
1 278 492 |
| Prefektury | |||
| Prefektura Altaj součást Kazašské autonomní prefektury Ili |
ئالتاي ۋىلايىتى Altay Wilayiti |
阿勒泰地区 Ālètài Dìqū |
526 980 |
| Prefektura Tcha-čcheng (Tarbagatay) součást Kazašské autonomní prefektury Ili |
تارباغاتاي ۋىلايىتى Tarbaghatay Wilayiti |
塔城地区 Tǎchéng Dìqū |
1 219 212 |
| Prefektura Turfan | تۇرپان ۋىلايىتى Turpan Wilayiti |
吐鲁番地区 Tǔlǔfān Dìqū |
622 679 |
| Prefektura Kumul (Chami) | قۇمۇل ۋىلايىتى Qumul Wilayiti |
哈密地区 Hāmì Dìqū |
572 400 |
| Prefektura Kašgar | قەشقەر ۋىلايىتى Qeshqer Wilayiti |
喀什地区 Kāshí Dìqū |
3 979 362 |
| Prefektura Aksu | ئاقسۇ ۋىلايىتى Aqsu Wilayiti |
阿克苏地区 Ākèsū Dìqū |
2 370 887 |
| Prefektura Chotan | خوتەن ۋىلايىتى Xoten Wilayiti |
和田地区 Hétián Dìqū |
2 014 365 |
| Městské prefektury | |||
| Karamay | قاراماي شەھرى Qaramay Shehri |
克拉玛依市 Kèlāmǎyī Shì |
391 008 |
| Urumči | ئۈرۈمچى شەھرى Ürümchi Shehri |
乌鲁木齐市 Wūlǔmùqí Shì |
3 110 280 |
| Městské okresy (spravovány Armádními sbory produkce a výstavby ČLR) |
|||
| Š'-che-c' | شىخەنزە شەھرى Shixenze Shehri |
石河子市 Shíhézǐ Shì |
635 582 |
| Wu-ťia-čchü | ئۇجاچۇ شەھرى Wujachu Shehri |
五家渠市 Wǔjiāqú Shì |
72 613 |
| Tumxuk (Tumšuke) | تۇمشۇق شەھرى Tumshuq Shehri |
图木舒克市 Túmùshūkè Shì |
147 465 |
| Aral | ئارال شەھرى Aral Shehri |
阿拉尔市 Ālā'ěr Shì |
166 205 |
| Beitun | بەيتۈن شەھىرى Beatün Shehiri |
北屯市 Běitún Shì |
76 300 |
Demografie[editovat]
Oblast je obývána početnou národnostní menšinou Ujgurů (přibližně 9 milionů obyvatel), jejichž mateřským jazykem je ujgurština, středoasijský jazyk turkického původu. Další zdejší významné národnostní menšiny jsou Kazaši a Mongolové.
