Tibetská autonomní oblast
| Tibetská autonomní oblast | |
|---|---|
|
Zkratka : 藏 zang |
|
| Stát | Čínská lidová republika |
| Správní středisko | Lhasa (拉萨) |
![]() |
|
| Rozloha - celková - část území - voda%. |
1 228 400 km² (2.) % % |
| Počet obyvatel - celkově (2008) - přírůstek obyvatelstva - hustota osídlení |
2 870 000 ob. (32.) 1,86 % (ročně) 2,2 ob/km² |
| HDP - celkový (2002) - z národního HDP - HDP/os |
21,15 M RMB (31.) 0,586 % 7720 RMB |
| Administrativní status | autonomní oblast |
| Předseda | Džampa Phuncchog |
| Obl. výk. tajemník KS Číny | Čang Čching-li |
Tibetská autonomní oblast (tradiční znaky: 西藏自治區; zjednodušené znaky: 西藏自治区; pinyin: Xīzàng Zìzhìqū; tibetsky བོད་རང་སྐྱོང་ལྗོངས་ latinkou: Bod-rang-skyong-ljongs) je autonomní oblast tibetské národnosti v Čínské lidové republice. Leží v západní Číně na Tibetské náhorní plošině na historickém území Tibetu. Svou rozlohou se jedná o druhou největší provincii ČLR, obývá ji však nejméně obyvatel ze všech provincií, což z Tibetské autonomní oblasti činí nejřidčeji osídlenou oblast země. 1. července 2006 byla slavnostně otevřena Čchingchajsko-tibetská železnice, která vede z Golmudu v provincii Čching-chaj do Lhasy, čímž bylo poprvé v historii dosaženo kvalitního dopravního pozemního spojení mezi zbytkem Číny a Tibetem.
Obsah |
[editovat] Geografie
[editovat] Poloha
Směrem od jihu na západ hraničí Tibetská autonomní oblast s Myanmarem, Indií, Bhútánem, a Nepálem; hranice je dlouhá 4 000 km. Směrem od severu na východ pak sousedí s provinciemi Sin-ťiang, Čching-chaj, S'-čchuan a Jün-nan.
[editovat] Historie
Území autonomní oblasti tvoří něco přes polovinu celkové rozlohy historického Tibetu, které se dostalo do závislosti na Číně již ve 13. století.[1] Roku 1912, po pádu císařství v Číně, se Tibet opětovně zcela osamostatnil, roku 1950 však byl tento novodobý tibetský stát násilně obsazen a anektován komunistickou Čínskou lidovou republikou. V jádrové oblasti historického Tibetu pak byla roku 1965 oficiálně vyhlášena Tibetská autonomní oblast.
[editovat] Demografie
Z celkového počtu 2 740 000 obyvatel provincie Tibeťané tvoří asi 93 % populace; druhou nejvýznamnější etnickou skupinou jsou Chanové, kterých je asi 6 %. Ve zbylém 1 % jsou zastoupeny všechny ostatní národnostní menšiny, např. Chuejové, Monpové a Lhopové aj. Ze sčítání lidu dále vyplývá, že etnické skupiny nejsou rozmístěny rovnoměrně, když např. obyvatelstvo ve Lhase je tvořeno ze 63 % Tibeťany, 34 % Chany a ostatní národnosti jsou zastoupeny 3 %.
Gramotnost dosahuje 59 % (1999) a míra urbanizace činí 27 %. Na jednoho lékaře připadá 478 obyvatel (2000). Je zde nejnižší příjem na hlavu ze všech čínských provincií a také se jedná o jediný region ČLR, kde průměrná délka života nepřekračuje 60 let (celostátní průměr je 69 let). Novorozenecká úmrtnost je zde dokonce jedenáctkrát vyšší než v Pekingu.[2]
[editovat] Administrativní členění
Tibetská autonomní oblast je rozdělena na šest prefektur a městskou prefekturu Lhasa. Prefektury se dále člení na 71 okresů; Lhasa a městský okres Žikace stojí zvlášť.
| Mapa autonomní oblasti | # | Název tibetsky | Název čínsky | Sídelní městský obvod nebo okres | Počet obyvatel (2010) | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| český přepis | tibetsky | znaky | pchin-jin | ||||
| Městská prefektura | |||||||
| 5 | Lhasa | ལྷ་ས་གྲོང་ཁྱེར་ | 拉萨市 | Lāsà Shì | městský obvod Čcheng-kuan | 559 423 | |
| Prefektura | |||||||
| 1 | Ngari | མངའ་རིས་ས་ཁུལ་ | 阿里地区 | Ālǐ Dìqū | okres Gar | 95 465 | |
| 2 | Nagčhu | ནག་ཆུ་ས་ཁུལ་ | 那曲地区 | Nàqū Dìqū | okres Nagčhu | 462 382 | |
| 3 | Čhamdo | ཆབ་མདོ་ས་ཁུལ་ | 昌都地区 | Chāngdū Dìqū | okres Čhamdo | 657 505 | |
| 4 | Žikace | གཞིས་ཀ་རྩེ་ས་ཁུལ་ | 日喀则地区 | Rìkāzé Dìqū | městský okres Žikace | 703 292 | |
| 6 | Lhokha | ལྷོ་ཁ་ས་ཁུལ་ | 山南地区 | Shānnán Dìqū | okres Nêdong | 328 990 | |
| 7 | Ňingthi | ཉིང་ཁྲི་ས་ཁུལ་ | 林芝地区 | Línzhī Dìqū | okres Ňingthi | 195,109 | |
[editovat] Odkazy
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální informační server pro Tibetskou autonomní oblast (anglicky, čínsky a tibetsky)
- Informační systém o Tibetu
- Zločiny Čínské komunistické strany v Tibetu dle serveru Svetbezkomunismu.cz
[editovat] Reference
- ↑ FRENCH, Patrick. Tibet, Tibet: Historie ztracené země. Praha : BB/Art, 2004. ISBN 80-7341-189-X. Kapitola Devátá, s. 114.
- ↑ Yu Xejun: Population Development and Family Planning: Prerequisites for Western Development
[editovat] Související články
|
|||||||||||||||||
