Ťi-lin
| Ťi-lin | |
|---|---|
 | |
| Geografie | |
.svg) | |
| Hlavní město | Čchang-čchun |
| Status | Provincie |
| Souřadnice | 43°53′3″ s. š., 125°18′30″ v. d. |
| Rozloha | 187 400 km² |
| Časové pásmo | UTC+08:00 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 24 073 453 (2020) |
| Hustota zalidnění | 128,5 obyv./km² |
| Národnostní složení | Chanové 90%, Korejci 4%, Mandžuové 4% |
| Správa regionu | |
| Stát |  Čína |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | CN-JL |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ťi-lin (
výslovnost; zjednodušené znaky: 吉林; pinyin: Jílín; volný překlad: Les přinášející štěstí) je provincie Čínské lidové republiky, leží na severovýchodě země. Správním střediskem provincie je město Čchang-čchun. Mimo to se v této provincii nachází i stejnojmenné město.
Název[editovat | editovat zdroj]
Jméno Ťi-lin pravděpodobně pochází z Ťi-lin wu-la (tradiční znaky: 吉林烏拉; zjednodušené znaky: 吉林乌拉), což je čínská transkripce mandžuského výrazu girin ula, „podél řeky Song Chua Ťiang“. Doslovný překlad současného čínského pojmenování je „příznivý les“.[1]
Zeměpisné podmínky[editovat | editovat zdroj]
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Provincie Ťi-lin se nachází mezi 40°52' a 46°18' severní šířky a 121°38' a 131°19' východní délky[2]. Vzdálenost ze severu na jih je asi 600 km, z východu na západ 750 km. Provincie sousedí na východě s provincií Chej-lung-ťiang, na jihozápadě s provincií Liao-ning, na západě s autonomní oblastí Vnitřní Mongolsko. Dále má provincie na východě společné hranice se Severní Koreou a Ruskem.
Krajina[editovat | editovat zdroj]
Tato provincie má rozmanitý tvar krajiny všeobecně se svažující směrem na severozápad. Přibližně středem provincie prochází horské pásmo Ta-chej-šan, jež ji rozděluje na dva topografické regiony – hornatý východ, dále dělený na pohoří Čchan-paj-šan a jeho podhůří, a rovinatý středozápad, který má vysoké planiny ve středu a travnaté mokřiny, jezera, rybníky a písčitá pole na západě. Hlavní horské hřebeny jsou Ta-chej-šan, Čang-kuang-cchaj-ling, Ťi-lin-cha-ta-ling, Lao-ling a Mu-tan-ling. Nejvýznamnějšími planiny jsou Liao-chen a Sung-nen.
Podnebí[editovat | editovat zdroj]
Území Ťi-linu je klimaticky přechodem mezi severní a jižní částí severovýchodní Číny. Je zde mírné kontinentální monzunové podnebí, které se v závislosti na místních podmínkách může velmi lišit. Na jihovýchodě provincie je podnebí polomokré, na severozápadě polosuché. V této oblasti je zima chladná a dlouhá, léto krátké, teplé a deštivé, podzimy a jara bývají deštivá s proměnlivým počasím. Průměrná teplota v celé provincii je v zimě -11 °C, v létě 23 °C.[2] Průměrně zde spadá 400–800 mm srážek[3], množství srážek je však silně lokálně závislé a taktéž sezónně proměnlivé.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Území dnešní provincie Ťi-lin bylo podle archeologických nálezů[2] člověkem osídleno již v mladším paleolitu (10–50 000 př. n. l.). V době bronzové (4000–3000 př. n. l.) měly mít místní rody podřízené postavení vůči legendárním císařům (Jao, Šun a Jü) a platit jim tribut.
V roce 37 př. n. l.[2] se Chumong (z národa Fu-jü) vymanil z vlivu čínských vladařů a založil království Kogurjo, jež zasahovalo východní část dnešní provincie Ťi-lin, severovýchodní část provincie Liao-ning a sever Korejského poloostrova. Kogurjo bylo největší a nejmocnější ze tří království Koreje. Dobyto bylo až roku 668 vládci sousedního království Silla spojenými s čínskou dynastií Tang. V letech 698–924 se Ťi-lin stal součástí mandžusko-korejského království Po-chaj zahrnující jihovýchod Mandžuska a sever Koreje. Později bylo toto území součástí Říše Kitanů Liao (existující v letech 916–1125) a ovládané džürčenskou dynastií Ťin (1115–1234) a mongolskou dynastií Jüan (1271–1368), jež obě postupně ovládaly severní Čínu.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Složení obyvatelstva sčítání ob. 2000 | ||
|---|---|---|
| národnost | poč. obyvatel | % |
| Číňané | 24 348 815 | 90,85 % |
| Korejci | 1 145 688 | 4,27 % |
| Mandžuové | 993 112 | 3,71 % |
| Mongolové | 172 026 | 0,642 % |
| Chuejové | 125 620 | 0,469 % |
Nejvýznamnější města[editovat | editovat zdroj]
|
|
Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]
| Mapa provincie | # | Název (čínsky) | Sídelní městský obvod | Počet obyvatel (2010) | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| český přepis | znaky | pchin-jin | ||||
| ||||||
| Subprovinční město | ||||||
| 1 | Čchang-čchun | 长春市 | Chángchūn Shì | Čchao-jang | 7 677 089 | |
| Městské prefektury | ||||||
| 2 | Paj-čcheng | 白城市 | Báichéng Shì | Tchao-pej | 2 033 058 | |
| 3 | Paj-šan | 白山市 | Báishān Shì | Pa-tao-ťiang | 1 295 750 | |
| 4 | Ťi-lin | 吉林市 | Jílín Shì | Čchuan-jing | 4 414 681 | |
| 5 | Liao-jüan | 辽源市 | Liáoyuán Shì | Lung-šan | 1 176 645 | |
| 6 | S’-pching | 四平市 | Sìpíng Shì | Tchie-si | 3 386 325 | |
| 7 | Sung-jüan | 松原市 | Sōngyuán Shì | Ning-ťiang | 2 881 082 | |
| 8 | Tchung-chua | 通化市 | Tōnghuà Shì | Tung-čchang | 2 325 242 | |
| autonomní kraj | ||||||
| 9 | Jen-pien (korejský) | 延边朝鲜族自治州 | Yánbiān Cháoxiǎnzú Zìzhìzhōu | městský okres Jen-ťi | 2 271 600 | |
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Hrubý domácí produkt této provincie, svým objemem podobný například HDP Lucemburska, byl v roce 2004 295,82 miliard juanů (36,69 miliard dolarů)[2], což což Ťi-lin řadí na 19. místo v rámci Číny. HDP na osobu zde činil 10 932 juanů (1 321 dolarů)[2], 13. nejvyšší v rámci země. Rozmístění ekonomiky podle sektorů je v poměru 19:46,6:34,4[2].
Zemědělství[editovat | editovat zdroj]
Rostlinná výroba[editovat | editovat zdroj]
Ťi-lin je nejdůležitější zemědělská provincie seveozápadní Číny a v rámci celé země významné centrum produkce obilovin, živočišné výroby a zpracovatelského průmyslu zemědělských plodin. Je zde úrodná zemědělská půda vhodná především k pěstování obilovin, kterých se tu ze všech provincií vyprodukuje nejvíce na počet obyvatel a nejvíce jich je také vyvezeno do ostatních částí Číny. Ze zemědělských plodin je zde pěstována především pšenice a dále sojový bob, kukuřice, čirok, proso, rýže, fazole, řepka olejná, červená řepa, tabák, brambory, ginseng a ovoce. Rozloha obdělávané půdy je 3 959 000 hektarů.[4]
Živočišná výroba[editovat | editovat zdroj]
Živočišné výrobě se daří hlavně díky rozlehlým pastvinám o celkové ploše 2 960 000 hektarů[5], díky kterým patří Ťi-lin mezi největší producenty dobytku a ovcí v severní Číně.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jilin na anglické Wikipedii.
- ↑ The names of the provinces in China - staženo 13. srpna 2006, 11:00
- ↑ a b c d e f g People's Government of Jilin Province: A Survey of Jilin Province Archivováno 27. 9. 2007 na Wayback Machine. - stáhnuto 26. července 2006, 17:40
- ↑ http://www.chinaculture.org/gb/en_map/2003-09/24/content_21559.htm Archivováno 26. 8. 2006 na Wayback Machine. - stáhnuto 26. července 2006, 1:25
- ↑ [1] - staženo 12. srpna 2006, 21:55
- ↑ [2] Archivováno 17. 12. 2005 na Wayback Machine. - Staženo 12. srpna 2006, 22:00
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ťi-lin na Wikimedia Commons
