Myanmar

Myanmarský svaz; ; Pye Tawngsu Myanma Naingngan
vlajka	; znak
	Hymna: Gba Majay Bma
Geografie
Hlavní město:	Naypyidaw ()
Rozloha:	678 500 km² (39. na světě); z toho 3,06 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Hkakabo Razi () (5 881 m n. m.)
Časové pásmo:	+6,5
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	42 900 000 (28. na světě, 2004)
Hustota zalidnění:	62 obyv. ob. / km² (127. na světě)
HDI:	▲ 0,585 (střední) (135. na světě, 2007)
Jazyk:	barmština
Náboženství	buddhismus (89 % obyv.), křesťanství (5 %), islám (4 %)
Státní útvar
Státní zřízení	vojenská junta
Vznik	4. ledna 1948 (nezávislost na Velké Británii)
Hlava státu	generál Than Šwe
Předseda vlády	Thein Sein
Měna	myanmarský kyat (= 100 pyas) (MMK)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	104 MMR MM
MPZ	MYA
Telefonní předvolba	+95
Národní TLD	.mm

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Nové hlavní město

Myanmar (nebo také Myanma, oficiálně Myanmarský svaz, dříve Barma) je přímořský stát v Jihovýchodní Asii při pobřeží Bengálského zálivu v Indickém oceánu. Jeho sousedy jsou Indie, Čína, Laos, Bangladéš a Thajsko. Počet obyvatel země je 43 milionů. Novým hlavním městem je Naypyidaw. Úředním jazykem je barmština většina obyvatel se hlásí k buddhismu. V zemi probíhá dlouholetý konflikt mezi Barmánci a ostatními etniky.

Obsah

1 Geografie
2 Historie
3 Současnost
4 Obyvatelstvo
5 Administrativní dělení
- 5.1 Státy
- 5.2 Oblasti
6 Odkazy

[editovat] Geografie

Na severu do území státu zasahuje Himálaj, na západě horská pásma zakončená Arakanským pohořím. Na východě se nachází Šanská plošina, ve středu pak nížina řeky Iravádí. Podnebí je tu vlhké, teplé, monzunové, jen na severu subtropické. Téměř polovinu země pokrývají deštné pralesy s cennými dřevinami a opadavé lesy. V řadě oblastí státu jsou patrné separatistické tendence. Stát má ve svých rukou vojenská vláda. Barma je společně s Kambodžou a Laosem jeden z nejchudších států v Asii.

[editovat] Historie

Zlatý viklan u Kyaikta

Prvním barmským státem bylo království Pugam (11.–13. století), které se rozkládalo na většině území dnešní Barmy a nakonec podlehlo vpádům Mongolů. Země byla znovu sjednocena až v 17. století. V 19. století bylo Barmské království postupně obsazováno Velkou Británií (anglo-barmské války 1824–1826, 1852, 1885) a nakonec připojeno v roce 1866 jako provincie k Britské Indii. Od roku 1937 britská korunní kolonie.

Za 2. světové války (1942–1945) okupována Japonskem, které v srpnu 1943 poskytlo zemi formální nezávislost. Poté bylo území znovu součástí britského impéria, ale v lednu 1948 byla vyhlášena nezávislost země pod názvem Barmský svaz (1974–1989 s přívlastkem Socialistická republika Barmský svaz).

V roce 1962 vojenský převrat vynesl k moci generála U Nei Wina, který vyhlásil program barmské cesty k socialismu. V letech 1987–1988 se konaly mohutné demonstrace požadující změnu režimu, který uvrhl zemi do bídy. Vojenská junta tyto demonstrace tvrdě potlačila, tisíce studentů pozatýkala a stovky popravila. Přestože všeobecné volby v roce 1990 vyhrála s převahou Národní liga za demokracii (NLD), vojenská junta jí odmítla předat moc, zvolené poslance uvěznila a vedoucí osobnost NLD Aun Schan Su Ťij, budoucí nositelku Nobelovy ceny míru, zavřela do domácího vězení. Tuhý vojenský režim následujícího roku zavedl nové oficiální označení země Myanma(r), což je pojmenování země v barmštině.

[editovat] Současnost

Proti ústřední vládě vedou nebarmská etnika Karenové, Šanové, Kačjinové a Rohingové boj, který v některých případech směřuje až k vyhlášení nezávislosti v řadě oblastí. V boji proti těmto etnikům si vládní vojska počínají velmi tvrdě. Vojenská junta je obviňována z genocidy^[1], vypalování vesnic, vraždění žen i dětí, mučení, znásilňování a deporatce oponentů na nucené práce.^[2] I z těchto důvodů je Myanmar kritizován za systematické porušování lidských práv.^[3]

Vojenská junta má politickou podporu Číny a Ruska, které jí také dodávají zbraně. Země je bohatá na ropu, kterou zde těží americké ropné koncerny Unocal a Chevron Texaco a francouzský Total Oil^[4] V květnu 2007 podepsal Myanmar smlouvu s Ruskem o vybudování jaderného reaktoru a jaderného výzkumného střediska, což bylo kritizováno vládou USA.^[5]