Rohingyové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rohingyové
Populace
700 000 až 1½ milionu
Země s významnou populací
Myanmar Barma
Bangladéš Bangladéš
Thajsko Thajsko
Malajsie Malajsie
Jazyk(y)

rohingyjština (bengálský dialekt)

Náboženství

islám (sunnitský)

Rohingyové jsou příslušníci etnické skupiny Rohingya. Rohingya je muslimská etnická skupina obývající severní část Arakanského státu ležícího v Barmě. Tato etnická skupina se vyznačuje odlišným dialektem a kulturou. Rohingyové hovoří bengálským dialektem, blízkým tomu, který se používá v oblasti Čattagrám v Bangladéši, smíšeným navíc se slovy z urdštiny, hindštiny, arabských jazyků ale i barmštiny.

Celkový počet obyvatel Arakanského státu muslimského vyznání je uváděn mezi 700 000 a 1½ milionu, z nichž většinu tvoří právě Rohingyové. Jednotlivé zdroje se v bližších údajích rozcházejí. Některé uvádějí, že etnická skupina Rohingya čítá kolem 1,4 milionu příslušníků - tedy téměř polovinu celé populace Arakanského státu. Údaje se různí jednak proto, že v Barmě již řadu let nebylo provedeno komplexní sčítání lidu a také proto, že až statisíce Rohingyů uprchly do Bangladéše, Thajska a Malajsie.

V Arakanském státě jsou také další, početně výrazně menší muslimské komunity, které se označují spíše za „arakanské muslimy“. Slovo Rohingya se tak vztahuje pouze na muslimskou populaci severní části Arakanského státu. Nejsevernější část Arakanského státu se skládá ze tři správních oblastí Maungdaw, Buthidaung a Rathedaung. Počet obyvatel těchto správních oblastí je odhadován na 800 000, z nichž Rohingyové tvoří převážnou většinu.

Původ etnika Rohingya není zcela jednoznačný, každopádně ale souvisí s historickým vývojem Barmy a migrací indického obyvatelstva, zejména v době britské nadvlády. Barmská junta neuznává etnikum Rohingya jako původní etnickou skupinu a odmítá Rohingyům udělit státní občanství Barmy. V důsledku toho je většina Rohingyů bez jakékoliv státní příslušnosti. Rohingyové jsou ze strany barmské armády vystaveni nucené práci a porušování základních lidských práv. Řada Rohingyů proto z Barma uprchla do okolních zemí.

V roce 2012 došlo po nevyjasněném znásilnění a vraždě buddhistické dívky v Arakanském státě v Myanmaru k několikaměsíčním pogromům vůči Rohingyům, které měly na svědomí podle různých zdrojů tisíce či desetitisíce obětí. Statisíce Rohingyů uprchly do sousedního Bangladéše, který jim odmítl udělit azyl, avšak většinu z nich na místě nechal, přestože byly zdokumentovány i ojedinělé případy násilné deportace zpět do Myanmaru. Centrální Bangladéšská vláda šajchy Hasíny odmítla k nastalé situaci přijmout nějaké stanovisko. Prezident Myanmaru Thein Sein k nastalé situaci prohlásil, že Rohingyové musejí být deportováni do muslimských zemí a dále situaci neřešil. To vyvolalo kritiku ochránců lidských práv, kterým se nelíbí, že Thein Sein odmítl řešit akutní případ násilností v jeho státě a za možné řešení do budoucna označil potrestání obětí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • 10 Years For The Rohingya Refugees in Bangladesh: Past, Present and Future, 3/2002 [online]. Médecins Sans Frontières-Holland, [cit. 2010-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Myanmar, The Rohingya Minority: Fundamental Rights Denied, 5/2004 [online]. Amnesty International, [cit. 2010-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Burma: Repression, discrimination and ethnic cleansing in Arakan, 4/2000 [online]. International Federation of Human Rights Leagues, [cit. 2010-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Easy Targets: The Persecution of Muslims in Burma, 5/2002 [online]. Karen Human Rights Group, [cit. 2010-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Rohingya: Burma’s Forgotten Minority, 12/2008 [online]. Refugees International, [cit. 2010-05-09]. Dostupné online. (anglicky)