Lékaři bez hranic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Matka s podvyživeným dítětem v centru Lékařů bez hranic v Nigeru

Lékaři bez hranic (francouzsky: Médecins Sans Frontières, anglicky: Doctors without borders) je sekulární humanitární nezisková organizace, která je známa svými projekty ve válkami sužovaných oblastech a v rozvojových zemích, které čelí endemiím. Organizace byla založena v roce 1971 a ve světě je známa pod francouzskou zkratkou "MSF".

Vznik organizace a její působení[editovat | editovat zdroj]

Lékaři bez hranic byli založeni skupinkou francouzských lékařů a novinářů v odezvě na nigerijskou občanskou válku. Zakladatelé organizace věřili, že každý člověk má právo na poskytnutí lékařské péče bez ohledu na rasu, náboženské vyznání či politické přesvědčení a že potřeby člověka jsou nadřazeny hranicím země.

Lékaři bez hranic jsou řízeni mezinárodním výborem sídlícím v Ženevě (Švýcarsko) a jsou organizováni ve 20 sekcích. Ročně je na projekty přijato okolo 3000 lékařů, sester, porodních asistentek a logistiků. Mimoto pro organizaci pracuje na 1000 stálých zaměstnanců, kteří se starají o nábor dobrovolníků, finance a mediální vztahy. Soukromí dárci tvoří asi 80% zdrojů organizace, zbytek tvoří vládní a firemní dary. Průměrný roční rozpočet tak tvoří asi 400 milionů amerických dolarů.

Organizace aktivně poskytuje zdravotní péči a lékařské zaškolení pro obyvatelstvo ve více než 70 zemích světa a často se dožaduje toho, aby za konflikty ve válečných zónách (jako např. v Čečensku či Kosově) byla převzata politická zodpovědnost. Jen jednou za celou svou existenci musela organizace zažádat o vojenskou intervenci, a to v roce 1994 během genocidy ve Rwandě. Aby mohla organizace poskytovat nezávislou a nestrannou pomoc, její jednání nepodléhá žádným politickým, náboženským či ekonomickým zájmům. Současným prezidentem organizace je od roku 2010 Unni Karunakara.[1]

Boj s dětskou podvýživou v Etiopii, 2005

Mise[editovat | editovat zdroj]

Jednou z prvních misí, kterou Lékaři bez hranic absolvovali, byl zásah v hlavním městě Nikaragui Managua, které v roce 1972 postihlo zemětřesení. Zahynulo při něm na 30 000 lidí. Organizace, která je dnes známá svou rychlou reakcí na vzniklé krizové situace, dorazila na místo tři dny po tom, co Červený kříž zorganizoval záchrannou misi. V září roku 1974 udeřil ve středoamerickém státě Honduras hurikán Fifi a následné záplavy připravily o život tisíce lidí. V tomto roce se tak Lékaři bez hranic vydali na svou první dlouhodobou misi.

Poté, co v letech 1975-1979 došlo ke kapitulaci Jižního Vietnamu, se rozhodly miliony Kambodžanů emigrovat do Thajska, aby se vyhnuly Rudým Khmerům. Lékaři bez hranic tak začali v Thajsku zakládat své první uprchlické tábory. Když se Vietnam v roce 1989 z Kambodži stáhl, organizace zde zahájila dlouhodobou misi na pomoc přeživším masového zabíjení a na znovuvybudování kambodžského zdravotnického systému. Ačkoli právě zásah v Thajsku na pomoc obětem války z jihovýchodní Asie by mohl být považován za první válečnou misi této organizace, její členové to tak nevidí. Za první misi v nefalšované válečné zóně, kde byli vystaveni i palbě znepřáteleného území, považují až zásah v Libanonu v roce 1976. Během této občanské války si Lékaři bez hranic získali věhlas díky své nestrannosti a ochotě pomáhat i během ostřelování.

Očkování dětí v utečeneckém táboře, Čad, 2005

Násilí vůči pracovníkům MSF[editovat | editovat zdroj]

  • 2001 - uneseni dva pracovníci MSF v Kolumbii a Čečensku: po šesti a osmi měsících jsou bez újmy propuštěni.
  • 2002 - v Dagestánu je unesen koordinátor lékařů MSF Arjan Erkel. Aktivity v Dagestánu a Čečensku jsou přerušeny. Po 20 měsících zajetí, 11. dubna 2004, je Erkel propuštěn. Jeho únos téměř znemožnil účinnou pomoc válkou postiženému obyvatelstvu v regionu.
  • 2. června 2004 - v Afghánistánu zastřeleno pět pracovníků organizace. Zemřeli při útoku na své vozidlo v severozápadní provincii Badghis. Ačkoli tehdy byli MSF na území zmítaných násilnými konflikty aktivní již více než 30 let, nemá takový cílený vražedný útok v historii organizace obdoby. V Afghánistánu tehdy MSF působili více než 24 let.[2]
  • září 2013 - prezident Lékařů bez hranic Uni Karunakara v rozhovoru pro Český rozhlas potvrdil, že spolupracovníci hnutí v Sýrii jsou vystaveni útokům a zastrašování. [3]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Lékaři bez hranic získali v roce 1999 Nobelovu cenu míru za zásluhy v oblasti poskytování zdravotní péče v akutních krizových situacích a také za zvýšení mezinárodního povědomí o možných humanitárních katastrofách.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Médecins Sans Frontières na anglické Wikipedii.

  1. Lékaři bez hranic, oficiální stránky (anglicky)
  2. Dějiny Lékařů bez hranic, oficiální stránky organizace
  3. Rozhovor Uniho Karunakary pro ČRo Plus

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu