Aun Schan Su Ťij

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Daw Aun Schan Su Ťij
Aun Schan Su Ťij

Úřadující
Ve funkci od: 27. září 1988

Členka Sněmovny reprezentantů Svazového shromáždění Myanmaru
Úřadující
Ve funkci od: 2. květen 2012
Předchůdce Soe Tint
Volební obvod Kawhmu
Většina 46,730 (71.38%)

Narození 19. června 1945 (69 let)

Rangún

Národnost Barmánka
Občanství Myanmar
Politický subjekt Národní liga pro demokracii
Choť Michael Aris
Rodiče Aun Schan, Chin Ťij
Děti Alexander, Kim
Vzdělání

Dáma Shri Ram College pro ženy, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitq4866954, St Hugh's College a Londýnská univerzita

Náboženství théravádový buddhismus
Ocenění Nobelova cena za mír, komandér Řádu čestné legie, Cena Jawaharlal Nehru, čestné kanadské občanství, Sacharovova cena za svobodu myšlení, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitq954244, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitq2118528, Wallenbergova medaile, Zlatá medaile Kongresu, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitq1404101, doctor honoris causa, čestný doktorát, doctor honoris causa, Cena Václava Havla za kreativní disent, doctor honoris causa, doctor honoris causa, doctor honoris causa a Prezidentská medaile svobody

Aun Schan Su Ťij (barmsky အောင်ဆန်းစုကြည်, v anglické transkripci Aung San Suu Kyi; * 19. června 1945 v Rangúnu v Barmě) opoziční politička a generální tajemnice strany Národní liga pro demokracii v Myanmaru (Barma). V roce 1990 obdržela Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, v roce 1991 na návrh Václava Havla Nobelovu cenu míru.

Je dcerou generála Aun Schana, zakladatele Komunistické strany Barmy, který v roce 1947 vyjednal nezávislost Barmy na Spojeném království a v témže roce byl zavražděn svými konkurenty.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Aun Schan Su Ťij vystudovala na Oxfordské univerzitě v Anglii, kde potkala svého budoucího manžela, se kterým má dvě děti. Do Barmy se vrátila v roce 1988, aby se starala o svoji nemocnou matku.

Ve stejném roce odstoupil dlouholetý vůdce vládnoucí socialistické strany, generál Ne Win, což vedlo k masovým demonstracím za demokratizaci. Demonstrace byly násilně potlačeny a nová vojenská junta převzala moc. Aun Schan Su Ťij, silně ovlivněná Gándhího filozofií nenásilí, vstoupila do politiky, aby pomohla demokratizaci. Vládnoucí vojenská junta ji ale v roce 1989 zavřela do domácího vězení. Byla jí nabídnuta svoboda, pokud odejde ze země, což ale Aun Schan Su Ťij odmítla.

Vojenská junta v roce 1990 vyhlásila všeobecné volby, které strana Národní liga pro demokracii vedená Aun Schan Su Ťij přesvědčivě vyhrála. Výsledky ale junta prohlásila za neplatné a odmítla ji předat moc. To vedlo k mezinárodnímu odsouzení junty a (částečně i) k udělení Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij v následujícím roce. Finanční cenu v hodnotě 1,3 miliónu amerických dolarů Aun Schan Su Ťij použila k založení zdravotní a vzdělávací nadace pro lid Barmy. V roce 1990 byla Aun Schan Su Ťij Evropským parlamentem udělena Sacharovova cena za svobodu myšlení.

Z domácího vězení byla propuštěna v červenci 1995. Bylo jí také dáno jasně najevo, že pokud opustí zemi, aby navštívila svoji rodinu v Anglii, nebude jí povolen návrat. Aun Schan Su Ťij zůstala v Myanmaru a už se nikdy neuviděla se svým manželem, který zemřel v roce 1999.

Opakovaně jí bylo znemožněno setkat se s přívrženci své strany a v září 2000 na ní bylo znovu uvaleno domácí vězení. Po sérii vyjednávání vedených Organizací spojených národů (OSN) byla propuštěna 6. května 2002 . Vládní mluvčí řekl, že Aun Schan Su Ťij má svobodu pohybu, „protože jsme přesvědčeni, že můžeme jeden druhému věřit“. Aun Schan Su Ťij prohlásila, že nastává „nový úsvit pro naši zemi“.

Od května 2003 byla opět internována v Rangúnu, kde žila v částečné izolaci pod dozorem vojenské junty. Po vládním režimem nepovolené návštěvě Američana Johna Yettowa jí bylo domácí vězení v srpnu 2009 prodlouženo o dalších 18 měsíců. 13. listopadu 2010 byla propuštěna z domácího vězení.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČTK, jzl. Držitelka Nobelovy ceny míru Su Ťij je po sedmi a půl letech domácího vězení volná. iHNed.cz [online]. 2010-11-13 [cit. 2010-11-13]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]