Hillary Clintonová
| Hillary Rodhamová Clintonová | |
|---|---|
Oficiální portrét Hillary Clintonové z 27. ledna 2009 |
|
| Ve funkci: 21. ledna 2009 – 1. února 2013 |
|
| Prezident | Barack Obama |
| Předchůdce | Condoleezza Rice |
| Nástupce | John Kerry |
|
|
|
| Ve funkci: 3. leden 2001 – 21. ledna 2009 |
|
| Předchůdce | Daniel Patrick Moynihan (D) |
| Nástupce | Kirsten Gillibrand |
| Volební obvod | stát New York |
|
|
|
| Ve funkci: 20. leden 1993 – 20. leden 2001 |
|
| Prezident | Bill Clinton |
| Předchůdce | Barbara Bushová |
| Nástupce | Laura Bushová |
|
První dáma Arkansasu
|
|
| Ve funkci: 9. ledna 1979 – 19. ledna 1981 |
|
| Předchůdce | Gay Daniels Whiteová |
| Nástupce | Betty Tuckerová |
| Předchůdce | (neobsazeno) |
| Nástupce | Gay Daniels Whiteová |
|
|
|
| Narození | 26. října 1947 (65 let) Chicago, Illinois  |
| Politický subjekt | Demokratická |
| Choť | Bill Clinton |
| Sídlo | Chappaqua, New York |
| Vzdělání | Wellesley College, Yale Law School |
| Zaměstnání | Politička, Právnička |
| Náboženství | Metodistická církev |
| Podpis |  |
Hillary Diane Rodhamová Clintonová, nepřechýleně Hillary Diane Rodham Clinton (* 26. října 1947, Chicago) je bývalá ministryně zahraničních věcí Spojených států amerických, povoláním právnička. Na postu ministra zahraničí byla 67. osobností a třetí ženou.
Předtím působila v roli služebně mladší senátorky (Junior Senator) za stát New York. Byla kandidátkou na nominaci za Demokratickou stranu v prezidentských volbách roku 2008. Je manželkou Billa Clintona, 42. prezidenta USA, a z tohoto důvodu byla v letech 1993–2001 (formálně neoficiální) první dámou USA.
Rodačka z předměstí Chicaga poprvé přitáhla širší pozornost v roce 1969 za absolventský projev na Wellesley College, který pronesla jako první tamní studentka. V roce 1973 absolvovala právnickou fakultu Yaleovy univerzity. Po krátkém zaměstnání právní poradkyně v Kongresu se v roce 1974 přestěhovala s Billem Clintonem do Arkansasu a v říjnu 1975 se vzali. Roku 1979 byla jako první žena jmenována partnerem v právnické kanceláři Rose Law Firm; dvakrát byla uvedena v seznamu sta nejvlivnějších amerických právníků. V letech 1979–1981 a opět 1983–1992 byla arkansaskou první dámou a působila v řadě organizací zabývajících se dobročinností pro děti, zasedala ve správní radě Wal-Martu a několika dalších korporací.
Když byla první dámou USA, její hlavní iniciativa, Clintonův plán zdravotní péče, neprošla v roce 1994 Kongresem. V letech 1997 a 1999 Clintonová hrála velkou roli při prosazení státního programu dětského zdravotního pojištění, dále také zákona o adopci a bezpečných rodinách a zákona o nezávislosti pěstounské péče. Stala se jedinou první dámou, která byla předvolána svědčit před federální velkou porotou v důsledku aféry Whitewater roku 1996. Při tomto ani při žádném z několika dalších vyšetřování během prezidentského období Billa Clintona nebyla obviněna z nepřípustného jednání. Stav jejího manželství s Billem Clintonem se stal předmětem podrobné veřejné diskuse po jeho skandálu s praktikantkou jménem Monica Lewinsky v roce 1998.
20. ledna 2009 se stala ministryní zahraničí USA ve vládě nového prezidenta Baracka Obamy, jehož byla největší soupeřkou v primárních volbách Demokratické strany.
Obsah |
Život [editovat]
Pochází z republikánského předměstí Chicaga; její otec Hugh Ellsworth Rodham vlastnil textilní továrnu a velkoobchod, matka Dorothy Howellová Rodhamová byla v domácnosti a zastávala demokratické názory; má mladší bratry Hugha, právníka a politika, a Tonyho. Od mládí byla aktivní v různých spolcích. Na střední škole vystupovala jako republikánka, při školní „prezidentské debatě“, kde na příkaz učitele vystupovala jako demokrat,[zdroj?] začala měnit své přesvědčení. V letech 1965–1969 absolvovala dívčí univerzitu Wellesley College, kde se v té době odehrávaly důležité změny (první černošské studentky). První zájem médií přišel po absolventském projevu na Wellesley, který pronesla jako první studentka a kde kritizovala rigidní společnost.
V letech 1970–1973 studovala na právnické fakultě Yale, zaměřovala se na práva dětí. Zde se v roce 1971 seznámila se svým budoucím manželem Billem Clintonem a v roce 1972 působili v prezidentské kampani demokrata George McGoverna v Texasu. V roce 1974 pracovala pro Sněmovnu reprezentantů na prošetřování dokumentů v Nixonově aféře Watergate. Po studiích odešla s Billem do jeho rodného Arkansasu, kde učila právo na Arkansaské univerzitě.
11. října 1975 se vdala za Billa Clintona, ponechala si však příjmení Rodhamová; pracovala na úspěšné prezidentské kampani Jimmyho Cartera. Zároveň byl Clinton v listopadu 1976 zvolen vrchním státním zástupcem státu Arkansas a v roce 1978 jeho guvernérem. 27. února 1980 se jim narodila jediná dcera Chelsea Victoria.
Hillary Clintonová pracovala jako advokátka, vydělávala více než manžel. V letech 1986–1992 figurovala v představenstvu společnosti Wal-Mart.
První dáma [editovat]
Během Clintonova prvního prezidentského období podnikla Hillary Clintonová cestu po jihoasijských státech, kde obhajovala lidská a ženská práva. Na summitu OSN v Číně (září 1995) vystoupila s významným projevem, který je brán jako manifest za ženská práva. S Madeleine Albrightovou cestovala do postkomunistických zemí, kde se mimo jiné setkala i s Václavem Havlem. Roku 1993 ji Clinton jmenoval předsedkyní pracovní komise pro reformu zdravotnictví a povinného zdravotního pojištění, ale výsledný návrh přezdívaný Hillarycare byl velmi nepopulární a v září 1994 byl opuštěn.
Při aféře Whitewater (Clintonovi byli podílníky ve zkrachovalé developerské firmě, jejich společník se dopustil daňových podvodů a Clintonovi byli obviňováni mj. ze střetu zájmů) byla v lednu 1996 jako první první dáma USA předvolána před velkou porotou.
Po Clintonově znovuzvolení v listopadu 1996 se stáhla a podporovala drobnější změny a kompromisy v sociální oblasti, které byly snadněji průchozí. Podporovala boj s AIDS a s ženskou obřízkou a zasazovala se o dotace pro plánované rodičovství. Snažila se také o zjednodušení adopcí.
Hillary Clintonová byla také první žena prezidenta, jež měla k dispozici více pracovníků a poradců než viceprezident.[1]
Senátorka za stát New York [editovat]
V roce 2000 přijala nabídku kandidovat do Senátu za stát New York proti newyorskému starostovi Rudymu Giulianimu, který po několika chybách v kampani odstoupil; novým republikánským kandidátem se stal Rick Lazio, který se však příliš soustředil na samotný New York. Hillary Clintonová byla první ženou amerického prezidenta, která se ucházela ještě během funkčního období svého manžela o politický úřad. Hillary Clintonová vyhrála rozdílem 55 % ku 43 % hlasů. V listopadu 2006 byla znovuzvolena 67:31.
Demokratické primárky 2008 [editovat]
20. ledna 2007 Clintonová oznámila kandidaturu na post prezidenta Spojených států za Demokratickou stranu, o čemž se spekulovalo již delší dobu. Jejím nejvážnějším protikandidátem v primárních volbách se stal illinoiský senátor Barack Obama, první významný kandidát jedné ze dvou největších stran, který nemá bílou barvu pleti.
Po několikaměsíčním těsném souboji Obama v posledních prezidentských primárkách Demokratické strany (3. června 2008 v Jižní Dakotě a Montaně) překročil hranici potřebných 2 118 delegátů; kandidaturu oficiálně získal 27. srpna na sjezdu Demokratické strany (v Denveru, Colorado). Clintonová 7. června uznala porážku a na sjezdu i v podzimní kampani Obamu důrazně podpořila. Několikrát byla zmiňována jako potenciální kandidátka na úřad viceprezidenta, Barack Obama si však 22. srpna vybral Joea Bidena.
Ministryně zahraničí [editovat]
V listopadu přijala nominaci na post ministryně zahraničí v Obamově vládě.[2] Jmenována do úřadu byla 21. ledna 2009.
Na podzim 2012 utrpěla otřes mozku a začala mít i další zdravotní problémy v důsledku vyčerpání, náročného pracovního zatížení. Připusťila, že pomyšlí veřejnou kariéru ukončit. Dne 30. prosince 2012 byla hospitalizována v nemocnici kvůli tromboze (krevní sraženině v mozku), následku otřesu mozku.[3] Na počátku druhého volebního období Obamova kabinetu ji 1. února 2013 ve vládní funkci nahradil John Kerry.
Návštěvy v Česku [editovat]
Navštívila Českou republiku počátkem prosince 2012 hlavně proto, aby se přimluvila za získání zakázky dostavby Temelína americkou firmou.[4]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ GASSERT, Philipp. První dámy Ameriky. Praha : Nakladatelství BRÁNA, 2001. ISBN 80-7243-133-1. Kapitola Mezi politikou a popem, s. 221-234. (česky)
- ↑ Clintonová přijala nabídku na funkci ministryně zahraničí USA. Novinky.cz [online]. 21. listopadu 2008. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Clintonová skončila v nemocnici s trombózou. Novinky.cz [online]. 2012-12-31 [cit. 2012-12-31].
- ↑ ČTK. Hillary Clintonová je v Praze. Přijela lobbovat za Temelín. lidovky.cz [online]. 2012-12-03 [cit. 2012-12-03]. Dostupné online.
Externí odkazy [editovat]
- Stránka Hillary Clinton v Senátu USA (anglicky)
- Oficiální web Hillary Clintonové pro prezidentskou kampaň v roce 2008 (anglicky)
- (anglicky) Hillary: The Movie v Internet Movie Database (2008)
- Vystoupení Hillary Clintonové na shromáždění Baracka Obamy 27. června 2008, záznam Obamovy kampaně na YouTube (anglicky)
