Barbara Bushová
| Barbara Pierce Bushová | |
|---|---|
 |
|
|
43. první dáma USA
|
|
| Ve funkci: 20. ledna 1989 – 20. ledna 1993 |
|
| Předchůdce | Nancy Reaganová |
| Nástupce | Hillary Clintonová |
|
|
|
| Narození | 8. června 1925 (86 let) New York  New York |
| Choť | George H. W. Bush |
| Děti | George W. Bush Robin Jeb Bush Neil Marvin Doro |
| Sídlo | Houston |
| Vzdělání | Smith College |
| Zaměstnání | První dáma USA |
| Náboženství | Episkopální církev |
Barbara Pierce Bushová (* 8. června 1925, New York, USA) je manželka 41. prezidenta Spojených států amerických George H. W. Bushe, která byla první dámou USA v letech 1989 až 1993. Je rovněž matkou bývalého amerického prezidenta Georga W. Bushe a bývalého floridského guvernéra Jeba Bushe.
Narodila se v New Yorku v rodině Marvina a Pauline Pierceových, kteří patřili do vyšší střední třídy. Vystudovala dívčí soukromou školu Ashley Hall v Charlestonu v Jižní Karolíně. Během studia na Smith College se seznámila s Georgem H. W. Bushem a studium nedokončila.
6. ledna 1945 se vdala za George H. W. Bushe. Manželé Bushovi vychovali 6 dětí: George W. Bush (1947), dcera Robin (1949 - zemřela v roce 1953 na leukemii), Jeb Bush (1953), Neil (1955), Marvin (1956) a dcera Doro (1959). Na památku úmrtí dcery Robin založili nadaci na podporu výzkumu leukémie Bright Star Foundation. Během svého života bojuje proti analfabetismu (syn Neil neuměl číst)[1], mimo jiné založením nadace Barbara Bush Foundation for Family Literacy. Díky svému vychování byla velmi společenská, což pomáhalo jejímu manželovi v postupu v diplomatické kariéře. Když se její choť stal šéfem CIA, musela mít i jeho žena ochranku, kvůli které trpěla depresemi. Podporuje rodinné vzdělávání.
Nechala napsat knihu vyprávějící o životě viceprezidenta z pohledu jeho psa, kokršpaněla Freda (C. Fred´s Story), kniha zaznamenala velký úspěch, a proto vzniklo pokračování s nástupkyní Freda, Millie (Millie´s Book). Během funkčního období druhé dámy USA navštívila přes 65 zemí světa. Byla velmi společenská, ráda vystupovala na veřejnosti a předvolebních mítincích. Snažila se vyhýbat kontroverzním tématům. Zapojuje se do boje proti AIDS, dokázala toto téma pro americkou veřejnost odtabuizovat. Byla zaměřena na rodinu a uznávala tradiční hodnoty, proto ji velmi kritizovaly feministky a mladé ženy. Před projevem na Wellesley College se zde proti jejímu vystoupení konaly protesty, neboť studentky zastávaly názor, že žena má být úspěšná díky sobě a nikoli jen kvůli manželovi.
V roce 1993 se po skončení manželova prezidentství vrátili do texaského Houstonu a léto tráví na rodinné usedlosti Walkers Point v Kennebunkportu ve státě Maine.
[editovat] Zajímavost
V době, kdy její manžel bojoval jako pilot v druhé světové válce, pojmenoval po ní svůj letoun (Barbara III) a poté, co byl sestřelen, další (Barbara IV).
[editovat] Související články
[editovat] Reference
- ↑ GASSERT, Philipp. První dámy Ameriky. Praha : Nakladatelství BRÁNA, 2001. ISBN 80-7243-133-1. Kapitola Babička národa, s. 211-221. (česky)
