Emfyzém
Plicní emfyzém (neboli rozedma plic) znamená trvalé abnormální rozšíření dýchacích cest distálně od terminálních bronchiolů. Je charakterizován úbytkem plicní tkáně.
Typy emfyzému [editovat]
Emfyzém je klasifikován podle toho, jakou část dýchacích cest postihuje. Rozeznávají se čtyři typy emfyzému:
Centroacinózní emfyzém: Postihuje centrální úsek respiračního bronchiolu, plicní sklípky zůstávají nepostiženy. Tento typ emfyzému je typicky spjatý s kouřením. Často bývá spojený s chronickou bronchitidou a spolu se nazývají chronická obstrukční plicní nemoc.
Panacinární emfyzém: Postihuje jak bronchiolus tak plicní sklípky. Typicky se vyskytuje u pacientů s chyběním enzymu alfa-1-antitrypsin.
Distální acinární emfyzém: Postihuje převážně plicní sklípky. Může zasahovat až pod poplicnici jako emfyzematózní bula. Jejím prasknutím vznikne spontánní pneumotorax.
Nepravidelný emfyzém: Plíce jsou postiženy nepravidelně. Je asociován s jizvením, kdy jizva retrahuje (vtahuje) okolní plicní tkáň.
Příčiny emfyzému [editovat]
Existují dvě hypotézy pro vznik emfyzému. Za jednu příčinu se považuje nerovnováha mezi proteázami (enzymy štěpící proteiny) a anti-proteázami (jejich přirození inhibitoři). I ve zdravých plicích jsou bílé krvinky, které fungují jako obrana plic před různými vdechnutými patogeny. Tyto bílé krvinky (neutrofily a makrofágy) vypouštějí jako obraný působek enzymy – proteázy. Aby ale nedošlo k postižení plicní tkáně, funguje v těle systém jiných enzymů – anti-proteáz, který je s těmito proteázami v rovnováze. Jedna z těchto antiproteáz je i enzym alfa-1-antitrypsin. U některých jedinců se vyskytuje vrozený deficit tohoto enzymu. V plicích tedy převažují proteázy nad antiproteázami a poškozují tak plicní tkáň.
Druhá příčina je prokazatelně kouření. Při kouření vzniká trvale mírný zánět v plicích, takže bílé krvinky se zde akumulují. Dále při kouření vznikají volné kyslíkové radikály, které také poškozují plicní tkáň.
Příznaky emfyzému [editovat]
Dušnost. Potíže s vydechováním. Jedincům se při vydechování zužují dýchací cesty, a tudíž mají pocit, že nemůžou vydechnout. Hrozí riziko rozvoje plicní hypertenze a pravostranné srdeční selhání.
