Lou Hooverová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Louise „Lou“ Henryová Hooverová
Lou Hooverová
Ve funkci:
4. března 1929 – 4. března 1933
Předchůdce Grace Coolidgeová
Nástupce Eleanor Rooseveltová

Narození 29. března 1874

Waterloo
Iowa Iowa

Choť Herbert Hoover
Děti Herbert Jr.
Albert
Sídlo Stanford
Vzdělání Stanfordova univerzita
Zaměstnání První dáma USA
Commons Lou Henry Hoover

Louise „Lou“ Henryová Hooverová (29. března 1874, Waterloo, Iowa7. ledna 1944) byla manželkou 31. prezidenta USA Herberta Hoovera a v letech 1929 - 1933 vykonávala funkci první dámy USA.

Narodila se v rodině bankéře Charlese Delana Henryho a jeho ženy Florence Wedové Henryové. Vystudovala Stanfordovu univerzitu a stala se první Američankou, která získala absolutorium z geologie, zde se také seznámila s chudým milovníkem přírody Herbertem Hooverem. V roce 1897 se konala svatba, manželé poté odjeli do Číny za prací, procestovali celý svět, poté se usadili v Londýně. Narodili se jim dva synové Herbert Jr. (1903) a Albert (1907). Lou psala články o geologii, ale i o historii. Během první světové války se stali útočištěm Američanů v Anglii, ona uspořádala humanitární dodávky pro Belgii v celkové hodnotě 1 miliarda dolarů. Po válce založila v Belgii americkou ženskou nemocnici.

V roce 1917 se odstěhovali do Washingtonu, kde Lou pomáhala vytvářet levné byty. Stala se symbolickou představitelkou politiky „hooverizing“ (šetření s potravinami). Roku 1922 byla zvolena federální předsedkyní dívčího skautingu. Snažila se o ženskou univerzální rovnoprávnnost. Poté, kdy bylo zavedeno ženské volební právo (1920), se angažovala v League of Women´s Voters, kde se politicky vzdělávali nové občanky. Zasazovala se o rovnoprávnnost sportovkyň. Dostala několik čestných doktorátů. Naplňovala své politické cíle nezávisle na manželovi (vystupovala proti vládním korupčním skandálům, přestože byl její manžel v té době ministr obchodu).[1]

V roce 1929 se stal její manžel prezidentem, Lou nedůvěřovala tisku a byla více umírněnější v názorech, přesto prosazovala, že by muži měli převzít většinu domácích prací. Zavedla zdravou výživu v Bílém domě. Zrušila zvyk, kdy na Nový rok mohl každý občan prezidentovi potřást rukou, kvůli prohibici zrušila v Bílém domě vinný sklep. Hoover díky manželce prosadil, aby v pravidlech pro přijímaní do veřejné služby bylo sousloví „bez ohledu na pohlaví“. Jako první prezidentova manželka pronášla projevy sama, dokonce i prostřednictvím rozhlasu. Manželé Hooverovi byli bohatí a během hospodářské krize platili stravu pro celý Bílý dům, sama posílala potřebným peníze. Zasazovala se o vysoký standard veřejného školství. V roce 1929 se odhodlala k velkému činu, když pozvala na recepci manželku jediného afroamerického kongresmena Jessie DePriestovou, vzbudila tím nevoli jižních států a naopak velkou podporu v těch severních.

Po skončení funkčního období se přestěhovali do Stanfordu, Lou během 2. světové války pracovala pro Mezinárodní červený kříž.

7. ledna 1944 zemřela nečekaně na srdeční infarkt.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GASSERT, Philipp. První dámy Ameriky. Praha : Nakladatelství BRÁNA, 2001. ISBN 80-7243-133-1. Kapitola Emancipovaná kosmopolitka, s. 107-117. (česky) 

Kategorie Lou Henry Hoover ve Wikimedia Commons