Student

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Studenti naslouchající výkladu lineární algebry na Helsinské technické univerzitě
Tento článek pojednává o mladém člověku, který se systematicky vzdělává. O německém generálovi Luftwaffe pojednává článek Kurt Student.

Student, studentka nebo studující (zastarale též študent či študák) je člověk, který chodí do školy a který se systematicky vzdělává na nějaké střední, vyšší odborné, či vysoké škole, obvykle tak činí za účelem přípravy na své budoucí povolání. Věnuje se lidské činnosti zvané studium.

Kategorie studentů[editovat | editovat zdroj]

  • Středoškolský student (člověk v dospívajícím věku) odpovídá spíše běžnému pojmu žák.
  • Vysokoškolský student (dospělý člověk) bývá označován pojmem posluchač.

Věková hranice[editovat | editovat zdroj]

Dolní věková hranice studenta je fakticky limitována pouze dobou ukončení základní školní docházky na základní škole, horní věková hranice de facto neexistuje, neboť studovat lze vlastně až do smrti, nicméně obvyklé věkové rozmezí pro studium se pohybuje od 15 let do (velmi přibližně) 26 až 30 let lidského věku. Starší student pak někdy bývá označován souslovím věčný student. Od 26 let nemá v současné době žádný student nárok na studentskou slevu na jízdné. Studentské slevy na vstupné je někdy na věku nezávislé, a mohou je tedy využít i osoby starší 26 let.

V některých zemích (např. v Německu) se pod pojmem student rozumí až posluchač vysoké školy, v jiných (např. v České republice) je dle školského zákona studentem účastník vzdělávání na vyšší odborné a vysoké škole.

Student a volba povolání[editovat | editovat zdroj]

Studenti začátku 21. století očekávají rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, přičemž důležitým kritériem pro výběr budoucího zaměstnavatele je atmosféra na pracovišti.[1] Studenti ekonomie touží po vedení, pro studenty technických oborů není příliš důležitá genderová rovnost. Díky změně preferencí studentů po revoluci chrlí vysoké školy kandidáty na povolání, kterých již je dost, tedy mj. právníky, manažery a psychology, zatímco technické obory mají nízkou prestiž.[2] Díky tomu vzniká nedostatek technicky vzdělaných odborníků. Ředitel pro podnikovou komunikaci společnosti Bosch Pavel Roman se domnívá, že jednou z cest, jak tuto nepříznivou situaci změnit, je zrušit školy, které plodí za peníze poplatníků studenty s neuplatnitelnou kvalifikací.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český student chce stabilní a prestižní práci. Studenta. březen 2014, čís. 36, s. 6-14. Dostupné online.  
  2. a b BUSTA, David. Zrušme školy plodící neuplatnitelné absolventy. EkonTech.cz. březen 2013. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu