Velvyslanec Spojených států amerických při OSN

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Velvyslanec Spojených států amerických při OSN
Ambassador to the United Nations of the United States of America

Podobizna velvyslankyně Lindy Thomasové-Greenfieldové
Úřadující
Linda Thomasová-Greenfieldová

od 25. února 2021

OsloveníPane velvyslanče
(neformálně)
Jeho Excelence
(
formálně)
Sídlobudova OSN, New York
Jmenujeprezident USA
se schválením Senátu
Funkční obdobíbez omezení
První ve funkciEdward Stettinius
Vytvoření21. prosince 1945
Webová stránkaOficiální stránka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velvyslanec Spojených států amerických při OSN (anglicky: Ambassador to the United Nations of the United States of America) je vedoucí delegace Spojených států při mezinárodní Organizaci spojených národů sídlící v New Yorku.

Formálně je používán název „stálý zástupce Spojených států amerických při OSN“ (Permanent Representative of the United States of America to the United Nations). Jedná se o člena diplomatického sboru se statusem mimořádného a zplnomocněného velvyslance a zástupce Spojených států amerických v Radě bezpečnosti OSN. Zkráceně se hovoří o „americkém stálém zástupci při OSN“ (U.S. Permanent Representative nebo jen „Perm Rep“ to the United Nations).

Americký stálý zástupce je pověřen reprezentovat Spojené státy jako stálého člena v Radě bezpečnosti a na všech plenárních zasedání Valného shromáždění. Výjimkou jsou mimořádné situace, které vyžadují přítomnost výše postaveného člena americké administrativy, obvykle ministra zahraničních věcí či prezidenta Spojených států. Stejně jako u všech dalších amerických velvyslanců, nominantem osoby na tento úřad je prezident a následnou podmínkou pak potvrzení Senátem USA.

Od února 2021 zastává funkci velvyslankyně v rámci Bidenovy vlády kariérní diplomatka Linda Thomasová-Greenfieldová. Senát vyslovil souhlas s prezidentovou nominací 23. února 2021 poměrem hlasů 78 : 20.[1] Následujícího dne složila velyslaneckou přísahu do rukou viceprezidentky Kamaly Harrisové[2] a pověřovací listiny předala generálnímu tajemníku OSN Antóniu Guterresovi 25. února.[3]

V minulosti zastávala tento post řada významných amerických diplomatů a politiků včetně Henry Cabota Lodge, Adlai Stevensona, George H. W. Bushe, Daniela Patricka Moynihana, Jeane Kirkpatrickové, Richarda Holbrooka, Madeleine Albrightové, Billa Richardsona nebo Nikki Haleyové.

Postavení stálého zástupce při OSN v rámci americké vlády se mění. V Clintonově stejně jako v Obamově a Bidenově vládě byl velvyslanec jejím členem. Naopak během úřadování George W. Bushe, v období 2001–2009, nebyl ambasador postaven na úrovni kabinetu.[4][5] V první fázi Trumpova prezidentství byl velvyslanec členem kabinetu. Po odchodu Haleyové z úřadu Trump vyjmul velvyslanecký úřad z kabinetní úrovně.[6]

Seznam velvyslanců[editovat | editovat zdroj]

Č. podobizna americký velvyslanec období služby generální tajemník OSN prezident USA
1. Edward Stettinius 1945–1946 Gladwyn Jebb (zastupující) Harry S. Truman
Trygve Lie
Herschel Johnson
(zastupující)
1946–1947
2. Warren Austin 14. ledna 1947 – 22. ledna 1953
Dag Hammarskjöld
3. Henry Cabot Lodge 12. ledna 1953 – 2. září 1960 Dwight D. Eisenhower
4. James Jeremiah Wadsworth 8. září 1960 – 21. ledna 1961
5. Adlai Stevenson leden 1961 – 14. července 1965 John F. Kennedy
U Thant
Lyndon B. Johnson
6. Arthur Goldberg 1965–1968
7. George W. Ball 26. června 1968 – 25. září 1968
8. James Russell Wiggins 7. října 1968 – 20. ledna 1969
9. Charles Woodruff Yost 1969–1971 Richard Nixon
10. George H. W. Bush 1. března 1971 – 18. ledna 1973
Kurt Waldheim
11. John A. Scali 20. února 1973 – 29. června 1975
Gerald Ford
12. Daniel Patrick Moynihan 30. června 1975 – 2. února 1976
13 William Scranton 15. března 1976 – 19. ledna 1977
14. Andrew Young 30. ledna 1977 – 23. září 1979 Jimmy Carter
15. Donald McHenry 23. září 1979 – 20. ledna 1981
16 Jeane Kirkpatricková 4. února 1981 – 1. dubna 1985 Ronald Reagan
Javier Pérez de Cuéllar
17. Vernon A. Walters 1985–1989
18. Thomas R. Pickering 1989–1992 George H. W. Bush
Butrus Butrus-Ghálí
19. Edward J. Perkins 12. května 1992 – 27. ledna 1993
Bill Clinton
20. Madeleine Albrightová 27. ledna 1993 – 21. ledna 1997
Kofi Annan
21. Bill Richardson 13. února 1997 – 18. srpna 1998
Peter Burleigh
(zastupující)
18. srpna 1998 – 25. srpna 1999
22. Richard Holbrooke 25. srpna 1999 – 20. ledna 2001
James B. Cunningham
(zastupující)
20. ledna 2001 – 15. září 2001 George W. Bush
23. John Negroponte 15. září 2001 – 1. července 2004
24. John Danforth 1. července 2004 – 20. ledna 2005
Anne W. Pattersonová
(zastupující)
20. ledna – 1. srpna 2005
25. John R. Bolton
odročené jmenování,
nepotvrzen Senátem
1. srpna 2005 – 9. prosince 2006
Alejandro Daniel Wolff
(zastupující)
9. prosince 2006 – 17. dubna 2007
Pan Ki-mun
26. Zalmay Khalilzad 17. dubna 2007 – 22. ledna 2009
27. Susan Riceová 22. ledna 2009 – 1. července 2013 Barack Obama
Rosemary DiCarlová
(zastupující)
1. července – 1. srpna 2013
28. Samantha Powerová 2. srpna 2013 – 20. ledna 2017
António Guterres
Michele J. Sisonová
(zastupující)
20. ledna 2017 – 25. ledna 2017 Donald Trump
29. Nikki Haleyová[7] 27. ledna 2017 – 31. prosince 2018
Jonathan Cohen
(zastupující)
1. ledna 2019 – 12. září 2019
30. Kelly Craftová 12. září 2019 – 20. ledna 2021
Richard M. Mills
(zastupující)
20. ledna 2021 – 25. února 2021 Joe Biden
31. Linda Thomas-Greenfieldová 25. února 2021 – úřadující

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku United States Ambassador to the United Nations na anglické Wikipedii.

  1. HEATH, Ryan. 'It Can Only Get Better': Linda Thomas-Greenfield Headed to Crisis-Plagued U.N. [online]. Politico, 23-02-2021 [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. WATCH: Harris swears in Linda Thomas-Greenfield as U.S. ambassador to the United Nations. PBS NewsHour [online]. 2021-02-24 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. New US envoy starts challenge to restore US on world stage. AP NEWS [online]. 2021-02-25 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. KELEMEN, Michele. U.N. Envoy Nominee Rice Known As Smart, Tough [online]. National Public Radio, 1. prosince 2008 [cit. 2009-01-21]. Dostupné online. 
  5. COOPER, Helene. Clinton Decision Holding Up Other Obama Choices. NYTimes.com. 20. listopadu 2008. Dostupné online [cit. 9-2-2009]. 
  6. Kristen Welker; GEOFF BENNETT; DANIEL BARNES. U.N. ambassador to no longer be Cabinet-level position [online]. NBC News, 2018-12-07 [cit. 2018-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Trump rozdává místa ve vládě. "Polepší si" Carson i kritička Haleyová. Týden.cz [online]. 2016-11-23 [cit. 2016-11-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]