Walmart
Wal-Mart Stores, Inc. (NYSE: WMT) je americká obchodní společnost, provozující řetězec velkých diskontních obchodních domů. Založena byla v roce 1962 Samem Waltonem, akciovou společností se stala v roce 1969 a v roce 1972 bylo zahájeno obchodování s jejími akciemi na newyorské burze. Její claim je Save money, live better (Ušetřete peníze, žijte lépe).
Obsah |
Obchodní domy, které Wal-Mart Stores, Inc. provozuje [editovat]
Mimo Spojených států firma provozuje obchody v 15 zemích. Nejvýznamnějšími jsou:
- WalMart (USA)
- WalMart (Kanada)
- Walmart, Bompreço, Sonae (Brazílie)
- Walmex (Mexiko)
- ASDA (Spojené království)
- Seyiu (Japonsko)
V roce 2011 Walmart převzal firmu Massma, síť obchodních domů v Jihoafrické republice. Firma má rozvinutou síť online prodeje.
WalMart v číslech [editovat]
- Wal-Mart Stores, Inc. je největší nadnárodní korporace na světě podle obratu (cca 378 miliard USD za rok 2008 a 422 miliard USD za rok 2010)
- Walmart má objem prodeje okolo čtvrt bilionu dolarů (nejvíce na světě).
- Pouze v USA 3 800 prodejen, do kterých týdně zavítá přes 100 milionů Američanů (každý třetí).
- Wal-Mart má 6000 celosvětových dodavatelů a 2 miliony a 55 tisíc zaměstnanců.
Zásluhy [editovat]
- Walmart jako první společnost na světě přešla do modelu pull production.
- Walmart je jedna z korporací stojící za projektem výroby RFID čipů místo cenovek, s perspektivou vyrábět tak malé a levné (pasivní) RFID čipy, aby bylo možné je umístit na každý kus zboží, které tato společnost prodává.
- V roce 2007 prošly všechny prodejny Walmartu „ekologickou restrukturalizací“ s cílem podstatně snížit spotřebu energie a potažmo i emise CO2.[1]
Kritika [editovat]
Walmart bývá kritizován za:
- to, že vlivem silné konkurence v konečném důsledku znamená krach menších obchodů v komunitě okolo nově postavených hypermarketů,
- potlačování odborů (často končící propouštěním, někdy až na hranici zákona),
- přidělování nepřiměřeně vysokého objemu práce pracovníkům nejníže v korporátní hierarchii, které de facto vyúsťuje v jejich neplacené přesčasy,
- politiku platového ohodnocování (nejmenší americké platy u této společnosti se pohybují kolem 13 tisíc dolarů ročně oproti státního průměru 36 tisíc dolarů),
- licoměrný přístup ke zvýšení bezpečnosti na parkovištích před jejími hypermarkety (přestože poměr kriminality na parkovištích a uvnitř prodejen je 8:2)
- obtížné a subjektivně hodnocené postupování jednotlivých pracovníků v kariéře v této korporaci,
- drsné podmínky pro dodavatele (např. různé poplatky za nadměrný nebo naopak podprůměrný odbyt zboží, „regálovné“, atp.)
- zneužívání levné pracovní síly a import zboží dětských dělníků
Di Blasio zpráva [editovat]
Veřejný advokát amerického státu New York, Bill de Blasio, nedávno zveřejnil podrobnou zprávu vlivu Walmartu v USA na své okolí i na americkou ekonomiku jako celek. Ze zprávy mimo jiné vyplývá následující:
- otevření pobočky Walmartu na každé 2 pracovní místa, které vytvoří, 3 pracovní místa zničí
- na rozdíl od lokálních obchůdku, které nechávají peníze více cirkulovat v dané oblasti, Walmart (stejně jako obdobné velké obchodní řetězce) získané peníze odčerpávají do svých ústředí – z každého sta dolarů zůstane v komunitě 68 dolarů, pokud jsou utraceny v lokálních obchodech, oproti pouze 43 dolarům utraceným ve Walmartu.
- byl potvrzen již v té době empiricky známý fakt, že otevření každé nové pobočky Walmartu znamená zkrachování velkého procenta místních tradičních obchůdků i jiných podniků v jeho okolí
- průměrný plat zamestnance Walmartu je 20 774 dolarů ročně, což je (pro průměrnou čtyřčlennou rodinu) pod hranicí chudoby. Podle prohlášení Walmartu z roku 2004 výše těchto platů nejsou „navrženy“ lidi snažící se (finančně) podporovat své rodiny, takže kritika na Walmartu padá i za rozvracení tradičního způsobu zaopatření rodiny.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
Dokumenty o Wal-Martu [editovat]
- Walmart - High Cost of Low Prices (Wal-Mart - vysoké výlohy nízkých cen), 97 minut
- Is Wal-Mart Good For America?, PBS, dokument série Frontline, 2005, 56 minut