Ženská obřízka

Ženské genitálie po faraonské obřízce provedené v dětství

Ženská obřízka čili infibulace je amputace (odstranění) některých částí vnějších pohlavních orgánů ženy. Tento úkon bývá často spojen s rituálem. Provádí se především v afrických zemích. Existuje několik typů ženských obřízek. Samotný pojem obřízka je často označován jako chybný, neboť navozuje dojem smysluplného lékařského zákroku, o nějž se v drtivé většině zákroku nejedná, protože nevratně poškozuje zdraví.

Zákrok je spjatý s vážnými komplikacemi, které mohou ohrozit život. Často následuje neschopnost sexuálního prožitku. Pohlavní život je pak většinou spojen s velkou bolestí a zdravotními problémy (záněty). Žena rovněž může při porodu vykrvácet. Důvodem těchto úkonů má být údajně to, aby dívka vstupovala do manželství čistá a neposkvrněná. Dívka, která není obřezaná, se v řadě regionů s největší pravděpodobností nevdá.

Infibulace se provádějí v Egyptě, zemích tzv. afrického rohu (Somálsko aj.), ale i ostatních, převážně afrických zemích – viz níže. Navíc si utečenci z těchto zemí přinášejí tento zvyk s sebou do jiných částí světa. Tak se dostal i do Evropy a Severní Ameriky. Přestože si většina lidí myslí, že ženská obřízka má souvislost s islámem, není tomu tak. Jedná se zpravidla o tradiční rituál, který se váže k pověrám, zvyklostem, a s náboženstvím nemá přímo nic společného, i když je jím odůvodňován i v místech, kde je tato praxe dosud živá. Na celém světě je obřezáno přibližně 100 milionů žen a podle zprávy WHO každý rok toto číslo narůstá o další 3 miliony. Z toho vyplývá, že denně je obřezáno 6000 dívek. Tento zákrok způsobí zmrzačení ženy, následnou absenci jakéhokoliv sexuálního prožitku a nemalé zdravotní problémy. Tyto zákroky se většinou provádějí bez anestezie a velmi primitivními nástroji, jako jsou střepy, ostré lastury atp. Dezinfekce probíhá většinou kravskou močí. Následkem takovéhoto zákroku může být vykrvácení anebo toxický šok. Psychickou újmu si dívka nese po celý život. Zákrok se provádí u mladých dívek mezi 4.–8. rokem. U většiny zákroků bývá přítomna matka dívky.

V Egyptě je ženská obřízka od června 2008 zakázána zákonem.

Oblasti praktikování

Rozšíření ženské obřízky v Africe

Ženská obřízka je dnes praktikována zejména v afrických zemích. Je běžná v pásu, který se táhne od Senegalu v západní Africe po Somálsko na východním pobřeží, stejně tak jako v pásu od Egypta na severu po Tanzanii na jihu. V těchto oblastech se odhaduje, že tento zákrok podstoupilo více než 95 % všech žen. Je také praktikována některými skupinami na Arabském poloostrově, zejména v Jemenu (20 %). Ve většině muslimských zemí (kromě některých v subsaharské Africe) se tento zákrok nepraktikuje.

Ačkoliv je infibulace vykonávána africkými muslimy, ví se, že se vyskytuje i na Blízkém východě. Zde je to však víc drženo v tajnosti, na rozdíl od některých částí Afriky, kde je vykonávána relativně otevřeně. Tyto praktiky se částečně vyskytuje v severní Saúdské Arábii, severním Jordánsku a Iráku. Existují nepřímé důkazy, které předpokládají přítomnost obřízky v Sýrii, západním Íránu a mezi beduíny v Izraeli. V Ománu několik málo komunit stále praktikuje ženskou obřízku, přesto experti věří, že počet obřezaných dívek je nízký a každým rokem klesá. V SAE a také v Saudské Arabii je praktikována zejména mezi cizími dělníky z východní Afriky nebo údolí Nilu.

Sunna cirkumcize

Jedná se o arabskou tradici, při níž by měla být odstraněna pouze předkožka klitorisu. Takto provedený zákrok má jako jediný nárok na název obřízka a pokud je proveden v původním smyslu a malém rozsahu, lze u něj jako u jediného připustit i možné zlepšení sexuálního prožitku obnažením glans při ztopoření. Většinou však při tomto zákroku dojde k odstranění špičky (glans) klitorisu, takže žena poté neprožívá tolik vzrušení, jako při celistvé konfiguraci klitorisu. Odstraněním jen špičky poštěváčku nemusí dojít k absolutní ztrátě prožitku při ztopoření pahýlu, avšak mnohdy si dívky stěžují, že jakoby to „tam bubřelo a není kam“. Z toho pak mohou nastat traumatické situace, avšak to ještě není to nejhorší, pokud je odřezání „čisté“, tzn. celistvě ošetřené. Pokud je obřízka tohoto typu provedena jako infibulace, tak je odřezaný celý volný klitoris, tj. přeťata crura těsně za vazy ke stydké kosti. Pak jej dívka necítí, jen jej má v paměti zafixován. Bývají problémy s masturbací, neboť vjemy jsou jako by ho tam měla, avšak nedohmátne ho.

Klitoridektomie

Při tomto zákroku dochází k odstranění klitorisu a někdy i malých stydkých pysků.

Faraonská obřízka

Nejtěžší infibulace. Při tomto zákroku dochází k odstranění malých i velkých stydkých pysků a klitorisu. Rána je pak sešita tak, že po odhojení zůstane jen malý otvor pro močení a menstruační krev. Pokud je zákrok proveden před pubertou, můžou kromě uvedených nastat ještě následné komplikace při záhájení menstruačních cyklů. Při svatební noci je pak žena naříznuta.

Historie a tradice

Přestože je jím někdy zdůvodňována, ženská obřízka nijak nesouvisí s náboženstvím a je v určitých částech Afriky prováděna v muslimských, židovských i křesťanských rodinách, aniž by měla oporu ve věrouce kteréhokoliv náboženství. Teologové všech tří význačných náboženství ji zakazují (podle sunnitského islámu ženskou obřízku odsuzoval i sám Mohamed, jeho tradovaný výrok - "Neobřezávej krutě, tak je to lepší pro ženu a žádoucnější pro jejího manžela" - může být ale vykládán buď jako úplný zákaz ženské obřízky, nebo jako příkaz, aby probíhala co nejmírnějším způsobem ). Vyplývá z místních tradic a má význam ženského iniciačního rituálu. V některých oblastech je nezbytnou podmínkou sňatku - neobřezaná žena je pokládána za nečistou a neprovdatelnou. Nepokládá se za skutečnou ženu, je sociálně vyloučena.

Tradice ženské obřízky je poprvé zmiňována řeckými historiky. Obřízku podle nich podstupovaly ve starověkém Egyptě podobně jako muži také ženy. Rovněž na staroegyptských mumiích byly nalezeny známky ženské obřízky. Má tedy podstatně delší historii než islám. Z egyptských zdrojů ale nejsou zachovány žádné bližší informace.

S ženskou obřízkou je spjata celá řada tradic a pověr. Dle jednoho z tradičních zdůvodnění má amputace částí ženských genitálií zabránit masturbaci u žen a tak zajistit jejich duchovní čistotu (masturbace je zde podobně jako v mnoha jiných kulturách pokládána za zdroj duchovní nečistoty). Podle afrických pověstí (např. v Mali) jsou novorozeňata částečně oboupohlavní a obřízkou je odstraněn prvek pohlaví druhého (u mužů je za ženský prvek pokládána předkožka, u žen klitoris), touto legendou se tedy zdůvodňuje obřízka u obou pohlaví. Podle kurdské tradice znamená ženská obřízka očištění ženy (opět souvisí se sekrecí amputovaných částí, sekret z klitorisu je dle některých místních pověr nečistý a může partnera dokonce zabít ) a je jí rovněž přisuzována estetická funkce.

Ženská obřízka ovšem není pouze africkou záležitostí. Amputace klitorisu byla často prováděna ve Spojených státech v 19. a na počátku 20. století. Příčinou byla lékařsky dlouho diskutovaná hypotéza, podle které způsobovalo u žen nadměrné nahromadění sekretu na klitorisu neurózy, epilepsii a další choroby. Od této "léčby" se samozřejmě již upustilo (články o ní se přesto v lékařských časopisech objevovaly sporadicky ještě v šedesátých letech 20. století), postihla ale velké množství žen.

Odkazy

Literatura

• STRICKLAND, Julie Lubker. Female Circumcision/Female Genital Mutilation. Journal of Pediatric and Adolescent Gynecology, srpen 2001, roč. 14, čís. 3, s. 109-112. DOI:10.1016/S1083-3188(01)00086-9. (anglicky) 

Externí odkazy

• Ženská obřízka na serveru doktorka.cz
• Ženská obřízka na serveru sexus.cz
• Ženská obřízka v afrických kulturách na serveru afrikaonline.cz
• Mezinárodní organizace genitální integrity člověka
• Nadace Waris Dirie - Amnesty International v boji proti ženské obřízce