Tato stránka je zamčena pro neregistrované a nové uživatele

Masturbace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Masturbující žena
masturbující muž
Ženská a mužská masturbace.

Masturbace je druh sexu, který v úzkém slova smyslu označuje sexuální vzrušování pohlavních orgánů ženy nebo muže rukou, ať už se provádí jako autoerotismus, nebo s partnerem/kou. V širším slova smyslu označuje i jiné formy nepenetrativního pohlavního styku.

Etymologie

Původ slova není zcela jasný. V úvahu přicházejí tyto možnosti: (1) z lat. manus (ruka) a stupro (zhanobit, zprznit, znásilnit) - tedy hanobit, prznit (se) rukou (2) mas (samec, muž) a turbare (vzrušit nebo rušit, porušovat) - tedy v možných významech rušit, porušovat mužství nebo (3) vzrušovat mužství.[1][2][3] Další označení jsou ipsace (z latinského slova ipso - sám), dříve také samohana. Kromě toho se běžně používá též termín onanie podle biblické postavy Ónana. Ónan však nemasturboval, ale praktikoval přerušovanou soulož.[4][5]

Masturbace

První masturbace[6]
Věk Muži % Ženy %
10 a méně 7,4 9,4
11 2,2 3,0
12 12,1 6,9
13 18,6 10,1
14 23,7 14,8
15 17,0 12,6
16 9,5 9,4
17 3,1 6,7
18 2,9 3,9
19 a více 2,5 23,4
Počet v současnosti masturbujících[6]
Věk Muži % Ženy %
15-17 87,7 78,9
18-29 58,6 52,3
30-44 51,7 48,5
45-59 46,0 43,5
60 a více 27,8 29,2
Počet s masturbační zkušeností[6]
Věk Muži % Ženy %
15-17 74,4 33,9
18-29 82,4 64,1
30-44 88,1 57,1
45-59 87,2 52,6
60 a více 74,5 33,2

Masturbace hraje v sexuálním životě člověka důležitou roli.[7] Může být praktikována jako automasturbace, nebo formou heterosexuální, či homosexuální.[7] Sexualita člověka je v podstatě založena na masturbaci a souložení, přičemž lidská ruka je všestranným nástrojem. Z doby, kterou člověk věnuje sexu, připadá pouze desetina na souložení a devět desetin na masturbaci.[7] Většina mužů i žen (80-90 %) bez ohledu na stáří, rasu, náboženství atd. praktikuje nebo praktikovala autoerotismus neboli automasturbaci, která už dávno není považována za zdraví škodlivou.[7]

Autoerotismus u muže spočívá v ruční masturbaci pyje a u ženy v ruční masturbaci poštěváčku a v zavádění předmětů tvaru mužského penisu (tzv. robertek aj.) do pochvy.

Někteří sexuologové v současnosti zastávají názor, že masturbace je zdraví prospěšná.[8][9][10] Na veřejnosti může být projevem exhibicionismu.

Heterosexuální masturbace sensu stricto (tj. masturbace rukou) spočívá v tom, že žena vzrušuje rukou pyj partnera a že muž laská vulvu a především klitoris partnerky a také její pochvu.[7] V širším smyslu zahrnuje masturbace cunnilinctus a felaci a také všechny ostatní způsoby sexuálních styků, které nevyžadují aktivní účast pyje.[7]

V Česku byl proveden výzkum masturbačních aktivit obyvatel. Výsledky byly následující: Zkušenosti s masturbací má významně více mužů než žen. Muži i ženy začínají masturbovat okolo 14. roku, ale čtvrtina žen poprvé masturbuje až kolem 18. roku života. Ženy masturbují méně často než muži. S věkem frekvence masturbace klesá, u mužů rychleji. Výsledky odpovídají výzkumům ve Francii a USA.[6]

V minulosti byla masturbace kvůli velkému vlivu některých, k tomuto fenoménu netolerantních, náboženství zakazována (tabu). I dnes se podobné odsuzující názory v některých společnostech považují za správné. Naproti tomu v některých kulturách může být součástí náboženské sféry - tak tomu bylo u mužské masturbace např. ve starověkém Egyptě v návaznosti na tamní mýtus o stvoření světa bohem Atumem prostřednictvím sebeukojení.[11]

Masturbace jako sport

Soutěže v maratonské masturbaci mužů jsou relativně mladým odvětvím, kde mladíci veřejně poměřují své síly. Držitelem českého rekordu v masturbaci je František Klimeš s časem 8 hodin a 5 minut, se kterým vybojoval druhé místo na světovém masturbačním maratónu v Kodani.[12]

Současný světový rekord v maratonské masturbaci je 9 hodin 33 minut.[13]

Léčba masturbace

Onanismus - kniha, která se na dlouhá léta stala základním dílem, z něhož vycházely pokusy o léčbu onanie.
Podrobnější informace naleznete v článku Léčení masturbace.

Na konci 18. století švýcarský lékař Samuel Tissot prohlásil masturbaci za příčinu nespočtu fyzických i duševních chorob a zahájil snahu o její léčení, která pokračovala až do padesátých let 20. století.[14] Dalšími významnými spisy o léčbě masturbace jsou anonymní Onania: or the Heinous Sin of Self-Pollution, and AU Its Frightful (1730), a de Bienvillova Nymphomania (1771) líčící potíže s furorem uterinus (běsem děložním).[15] Metody léčby zahrnovaly celou škálu různých postupů od prostého svazování penisu chlapcům, nasazování nejrůznějších pásů cudnosti (včetně ostnatých, které měly chlapci způsobit bolest při erekci), až po ústavní léčbu, skotské střiky, elektrošoky či kastraci. V roce 1859 zkonstruoval E. T. Cramer mechanismus nazvaný aidousoter, který si chlapci museli povinně nasazovat na noc.[16]

Masturbace a náboženství

Křesťanství

Podle některých křesťanských autorů je masturbace symptomem poruchy mezilidských vztahů.[17] Někteří autoři tvrdí, že masturbace vyskytuje především u dětí vystavených krutému zacházení a stresu a při častější frekvenci masturbace hovoří o „masturbační krizi“, která musí být léčena; základní metodou pomoci je dát poznat mladému člověku jeho základní životní problémy, které se stávají „hlubšími principiálními příčinami“ autoerotického chování.[18]

Římskokatolická církev

Oficiální Katechismus katolické církve uvádí o masturbaci v paragrafu 2352 toto (a tento názor je možno považovat za oficiální postoj katolické církve): "Výrazem sebeukájení (masturbace) se míní úmyslné vydráždění pohlavních orgánů s cílem zakoušet pohlavní rozkoš. „Jak učitelský úřad církve, v linii stálé tradice, tak i mravní smysl věřících bez váhání tvrdily, že sebeukájení je skutek vnitřně a těžce nezřízený.“ „Vědomé užívání pohlavních schopností z jakýchkoliv důvodů mimo normálních manželských vztahů podstatně odporuje jejich účelu (zaměření).“ Vyhledává se v něm pohlavní rozkoš mimo „pohlavní vztah požadovaný mravním řádem, totiž takový, který v souvislosti pravé lásky uskutečňuje plný smysl vzájemného sebedarování a lidského plození“. K vytvoření správného úsudku o mravní odpovědnosti jednotlivců a ke správné orientaci pastorální činnosti je třeba brát v úvahu citovou nezralost, sílu získaných návyků, stavů úzkosti nebo jiných psychických či sociálních činitelů, které mohou vinu zmenšovat, případně i na nejmenší míru."[19]

Judaismus

Judaismus považuje mužskou masturbaci za těžký hřích. Podle Talmudu by muži měla být ruka, jíž si "šmátrá pod pupkem", useknuta. Vztah k ženské masturbaci tak jasně vymezen není, zcela jistě se však jedná o hřích nečistých myšlenek.[20]

Islám

Podle hadísu Hasana ibn Arfaha Prorok Mohamed pravil: "Sedm jest lidí tak odpudivých, že Bůh nepohlédne na ně v Soudný den:

  • onanista,
  • sodomita,
  • ten, na němž byla sodomie učiněna,
  • alkoholik,
  • člověk, jenž bije své děti, až křičí o pomoc,
  • člověk, jenž ubližuje svým sousedům, až mu zlořečí,
  • člověk, který má poměr se ženou svého souseda.[21]

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. Hans Rotter, SEXUALITA A KŘESŤANSKÁ MORÁLKA, ISBN 80-7021-669-7
  2. Stručný etymologický slovník jazyka českého. J. HOLUB, S. LYER, Praha: SPN 1992, str. 283
  3. J. REJZEK, Český etymologický slovník, Voznice: Leda 2004, str. 367
  4. Juda tedy řekl Ónanovi: „Vejdi k bratrově ženě, vezmi si ji podle práva a postarej se tak svému bratru o potomstvo.“ Ale Ónan věděl, že to potomstvo nebude patřit jemu; proto kdykoliv vcházel k ženě svého bratra, vypouštěl semeno na zem, aby svému bratru nezplodil potomka. Jeho počínání bylo v očích Hospodinových zlé, proto usmrtil i jeho. - Gn 38,8-10, citace z ekumenického překladu
  5. Přerušovaná soulož na Medicina.cz, dostupné: http://www.medicina.cz/verejne/clanek.dss?s_id=2456&s_rub=146&s_sv=1&s_ts=39631,0825
  6. a b c d WEISS, Petr; ZVĚŘINA, Jaroslav. Masturbační aktivita obyvatel České republiky: Výsledky národního výzkumu [online]. Sexuologický ústav 1. LF UK, Praha, [cit. 2008-08-18]. Dostupné online. Dostupné také na: [1].  
  7. a b c d e f Thomas Glynn, SEXUÁLNÍ PRAXE, ISBN 80-900192-1-8
  8. Ivo Pondělníček, Jaroslava Pondělníčková-Mašlová: Lidská sexualita, Praha 1971
  9. Radim Uzel o masturbaci
  10. Docs Mum on Masturbation Therapy for Prostate Cancer
  11. VERNER M., BAREŠ L., VACHALA B.: Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta, Karolinum, Praha 1997, 487 s., ISBN 80-7184-446-2, s. 189
  12. II. masturbační maraton v Evropě: Kodaň.
  13. Sportvital: nový český rekord v masturbaci
  14. The Myth of a "Natural" Human Sexuality
  15. Libido a jeho realisace
  16. Dějiny masturbace od A do Z
  17. Masturbace: symptom poruchy v mezilidských vztazích.
  18. Masturbace: čtenářský koutek Karmelitánského nakladatelství.
  19. http://www.katechismus.cz/paragraf.php?sel_paragraf=2352
  20. Košér sex
  21. Is mastrubation is haram in Islam? What are the things to control this act, Islam.tc

Literatura

  • GLYNN, Thomas. Sexuální praxe. Redakce Jiří Poláček; překlad Zdeněk Abé. 1.. vyd. Praha : PLUTO, 1991. 160 s. Přeloženo z francouzského originálu Praktique sexuelle vydaného Georges Fall Paris.. ISBN 80-900192-1-8. Kapitola II. Technika, s. 43-48.  
  • Bohuslav Brouk: Autosexualismus a psycherotismus, Praha 1935 (2. vyd. pod téměř nepatrně pozměněným názvem Autosexualismus a psychoerotismus, Praha 1992)
  • Bohuslav Brouk: Psychoanalytická sexuologie, Praha 1933 (2. vyd. in Lidská duše a sex, Praha 1992)
  • Bohuslav Brouk: Onanie jakožto světový názor, Erotická revue, říjen 1930–květen 1931, r. 1, s. 80-81 (reprint Praha 2001)

Externí odkazy