Náboženství a sexualita
Většina světových náboženství se snaží řešit morální otázky související s lidskou sexualitou. Všechny náboženské systémy obsahují morální kodexy týkající se sexuality.
Tyto morální kodexy se snaží regulovat situace, které mohou vést ke vzniku sexuálního zájmu a ovlivňovat sexuální chování lidí. Tzv „sexuální omezení“ je jedním z univerzálií kultury příznačné pro všechny lidské společnosti.[1]
Obsah |
Sexualita v křesťanství [editovat]
Sexualita a Římskokatolická církev [editovat]
- Podrobnější informace naleznete v článku Pohled katolické církve na pohlavní styk.
Pohlavnost je zaměřena na manželskou lásku muže a ženy. V manželství se stává tělesná intimita manželů znamením a zárukou duchovního společenství. Manželské svazky mezi pokřtěnými jsou posvěceny svátostí.(Katechismus Římskokatolické církve)[2]
Sexualita a Českobratrská církev evangelická [editovat]
Českobratrská církev evangelická (ČCE) nedává jednoznačný návod či odpověď. Nenechává však své členy bez návodu či orientace. Řády církve, vzešlé z poslušnosti Božího Slova a následování Krista, očekávají, že člen církve projevuje věrnost a úctu k základům vyznání ČCE a nerozchází se zjevně, trvale a pohoršlivě svým způsobem života, svým vztahem k bližním nebo svou činností s cestou života, kterou mu svědectví Písma nabízí. [3]