Sexuální turistika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Sexuální turistika je chápána jako způsob cestování s výhradním nebo převážně sexuálním podtextem. Jako sociální jev je nežádoucí, s významným zdravotním i sociálním rizikem a to jak pro "turisty", tak pro jejich cíle (často v roli obětí).

Sexuální turismus[editovat | editovat zdroj]

Rozvíjí se především v zemích, které jsou samy ekonomicky nevyspělé, nebo mají významnou část obyvatel na hranici ekonomické soběstačnosti, pro které je nahodilé či komerční poskytování sexuálních služeb způsobem vydělávání peněz. Sexuální turismus se tak vyskytuje v zemích s vyspělou ekonomikou (Česká republika, Slovenská republika, Rusko, Čína) i v zemích rozvojových (africké země, země jižní a jihovýchodní Asie). V některých kulturách není poskytování sexuálního uspokojování za úplatu (a to u sebe tak u rodinných příslušníků) považováno za problematické (Talaj a Talaj, 2001), stejně jako se liší věk pro iniciaci sexuálního života a tedy hranice "pedofilního chování" a tím delikvence mohou být v různých zemích různé (Zvěřina, 1991, Hort V. a kol, 2000). V současné době je trend snižovat věk pro první pohlavní život na 14 let věku (někde s podmínkou maximálního věku partnera - partnerky - Německo), jinde je absurdně vysoký - 21 let (v některých státech USA).

Důvody vzniku a rozvoje sexuálního turismu[editovat | editovat zdroj]

Plně zde platí teorie "poptávky, nabídky a ceny". Pro často nevzdělané jedince s omezenou možností umístit se na trhu práce jde o rychlý a relativně bezpracný způsob ekonomického zabezpečení. Ideálně se sexuální turismus omezí (eliminuje) ekonomickým zabezpečením všech obyvatel všech zemí, což je iluzorní. Rizika, plynoucí z poskytováních sexuální služeb, jsou často mimo uvědomění poskytovatelů sexuálních služeb (Kašperské Hory, 2009).

Sexuální turista[editovat | editovat zdroj]

Sexuální turista je obvykle muž, jehož sexuální představy a fantazie se mu nedaří naplnit v rámci obvyklých partnerských a sexuálních vztahů. Důvodem může být prostá sociální neobratnost (obavy z odmítnutí), ale také projev méně obvyklých sexuálních praktik nedelikventního charakteru, které by v daném prostředí nebylo akceptováno (např. anální styk u věřícího člověka) až po muže, trpící parafilií (deviací), která je ve většině světa trestná (pedofilie, sadismus, agrese, zoofilie) a ekonomická závislost donutí oběti k podstoupení sexuálně vynucených způsobů sexuálního chování (Zvěřina, 1991, Hort a kol., 2000.)

Rizika sexuálního turismu[editovat | editovat zdroj]

Sociální - ve skutečnosti tento způsob "práce" tlačí poskytovatele služeb do bludného kruhu ekonomické závislosti (hodnota dolaru je v různých zemích různá), zvyšuje rizika sebevražedného chování, omezuje možnosti obvyklého partnerského vztahu jak pro turisty, tak pro poskytovatele služeb. Zdravotní: přenos pohlavních nemocí a šíření do lokalit mimo původní zdroj výskytu, traumatické postižení (fyzické i duševní). Kriminogenní faktory: poskytování sexuálních služeb s sebou nese zvýšený výskyt násilné kriminality. Kriminální faktor je rozvoj deviantních aktivit v populaci, či nucení děti (rodiče bývají v roli těch, kteří děti nabízejí)k pedofilním aktivitám (Zvěřina, 1991).

Sexuální turismus v České republice[editovat | editovat zdroj]

Česká republika patří tradičně mezi země, které jsou z pohledu sexuálního turismu atraktivní. Medializované jsou především cesty německý hovořících mužů za hranice České republiky, známá je Kauza katarského prince.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Budoucnost a sociální patologie. Sborník. Kašperské Hory 2009. ISBN 978-80-903541-6-6
  • HORT, V. a kol.: Dětská a adolescentní psychiatrie. Praha: Portál 2000. ISBN 80-7178-472-9
  • TALAJ, J., TALAJ, S.: Nejpodivnější sexuální obřady, obyčeje a zvyky. Frýdek-Místek: Alpress 2001. ISBN 80-7218-622-1
  • ZVĚŘINA, J.: Lékařská sexuologie. H+H 1991. ISBN 80-85467-04-6