Epilepsie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Epilepsie
Klasifikace
MKN-10 G40.G41.
MeSH D004827

Epilepsie (padoucnice, padoucí nemoc, latinsky eufemicky také morbus sacer nebo morbus divinus - svatá nebo božská nemoc) je záchvatovité onemocnění mozku, tedy onemocnění neurologické. V populaci se udává její výskyt 1%, ale bude pravděpodobně vyšší.[zdroj?] Věda, která epilepsii zkoumá, se nazývá epileptologie.

Epilepsie může být primární – vrozená – za její příčinu se pak považují nejrůznější nepříznivé vlivy prostředí během nitroděložního vývoje. Existují i dědičné syndromy, kde součástí klinického obrazu jsou epileptické záchvaty. Příčinami sekundární – získané epilepsie jsou nejčastěji úrazy, dále blokády páteře - krčních obratlů (uskřinutí plotének), nádory a cévní malformace a také infekce (např. larvální toxokaróza, neurocysticerkóza).

Epilepsie a epileptické syndromy se dají dělit z několika hledisek. Nejčastěji se uvádí dělení dle klinického obrazu záchvatů, v lékařské veřejnosti se uvádí klasifikace dle oblastí mozku, kde záchvaty vznikají, jak se šíří a jak velkou část mozku zabírají.

Pseudoepileptické záchvaty mohou vzniknout např. nedostatkem hořčíku nebo poruchou jeho asimilace.

Diagnostika a léčba[editovat | editovat zdroj]

Lékař pro stanovení epilepsie potřebuje od pacienta a jeho doprovodu přesně znát, jak záchvaty vypadají, kdy se objevily poprvé, co jim bezprostředně předchází, jak jsou časté, zda se v rodině vyskytuje neurologické onemocnění. Pro zpřesnění a potvrzení diagnózy je nutné přístrojové vyšetření pomocí EEG. V diagnóze se nadále užívají zobrazovací metody a nejmoderněji metody invazivní.

K léčbě epilepsie se užívají metody nefarmakologické – režimová opatření, a dále farmakologické – podávání antiepileptik, jak preventivně, tak i přímo při záchvatu. U těžkých a sekundárních epilepsií nastupuje léčba chirurgická.

Životní prognóza závisí na typu a závažnosti epilepsie, ale obecně nemocný s epilepsií bez dalších rizik a přidružených onemocnění může vést téměř normálně aktivní život.

Druhy epileptických záchvatů[editovat | editovat zdroj]

Starší dělení[editovat | editovat zdroj]

  1. Grand mal (křeče, pokousání, bezvědomí, pomočení)
  2. Petit mal (mrákoty, vrávorání, bez křečí)
  3. Jacksonské záchvaty (záškuby ve sval. skupinách, nekoordinované pohyby)
  4. Psychomotorický záchvat (pobíhání po místnosti, zastřené vědomí, nesmyslná činnost)
  5. Epileptický mrákotný stav (částečně zastřené vědomí, automaticky vykonávaná činnost, trvá i několik dní, může se dopouštět činnosti, kterou by jinak neudělal – útěky, žhářství, toulání, běžnému pozorovateli uniká)

Dělení na "grand-mal" a "petit mal" je dneska již zastaralé a používá se spíše ze setrvačnosti. Lékaři je již nepoužívají.

Novější dělení[editovat | editovat zdroj]

  1. Jednoduché parciální záchvaty - záchvat postihuje jen určité ložisko mozku. Projeví se dočasnou poruchou postižené oblasti (hmat, sluch, zrak, myšlení…) Vědomí není narušeno.
  2. Komplexní parciální záchvaty - záchvat postihuje širší oblasti mozku. Často se projevuje automatickými pohyby od jednoduchých (mrkání, mlaskání…) a až po složité (chůze…). Vědomí bývá narušené a bývá porucha paměti.
  3. Generalizovaný záchvat bez křečí - tzv. ABSENCE, záchvat postihující celý mozek, projevuje se náhlou a krátkou poruchou vědomí. Projeví se strnulým pohledem a přerušením práce, nebo jiné činnosti. Po odeznění se vědomí téměř okamžitě vrací do normálu a člověk ani nemusí vědět, že k něčemu došlo (i když to většinou ví, jen neví, co se dělo).
  4. Generalizovaný záchvat s křečemi - klasický obraz toho, co si lidé představí pod pojmem epilepsie. Jde o křeče a výpadek vědomí. Záchvat trvá několik minut a pak ještě několik minut (až hodin) trvá, než se člověk dostane zpět do normálu.

Některé epileptické záchvaty doprovází pocit „déjà vu“ - pocit jednou zažitého nebo „jamais vu“ - pocit cizoty. Na epizáchvaty je amnézie. Připomínat je je neetické.

Někdy dochází u epileptických pacientů po mnoha vyšetřeních (monitorování 24 hodin EEG, neurologickopsychologických vyšetřeních a jiných) k nervozním stavům, pacient očekává zdali bude vybrán a zdali je možná operace jeho mozku, jež ve většině případech pomáhá. Lékaři berou ohledy na to, ve kterém místě určitému se u příslušného pacienta nachází ložisko epilepsie. Operace mozku pacienta trpícího epilepsií je výjimečná, provádí se pouze u kritických případů, kdy pacient prodělává záchvaty velmi často.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Občanské Sdružení EpiStop Občanské sdružení EpiStop vytváří platformu pro setkávání, spolupráci a aktivní činnost všech skupin a osob, které mají vztah k lidem s epilepsií (pacientů, zástupců pacientských organizací, zdravotníků, odborných společností, sociálních poradců, úředníků státní správy, zástupců médií) s cílem zlepšit postavení těchto osob ve společnosti.
  • Skupina Mladých s Epilepsií web věnovaný epilepsii, pro mladé lidi s epilepsií a všem, který tato problematika zajímá. Kampaně, projekty, akce. Skupina Mladých s Epilepsií - Be Happy s Epi!
  • Epilepsie.cz web věnovaný epilepsii
  • Společnost E vše o epilepsii, poradna a aktivity.