Poruchy vědomí

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Poruchy vědomí můžeme rozdělit do dvou skupin – na kvalitativní a kvantitativní.

Kvalitativní poruchy vědomí

• Mdloba – krátkodobá ztráta vědomí v důsledku mozkové hypoxie (nedostatečného okysličení). Příčiny: úlek, velká bolest nebo náhlý pokles krevního tlaku (při prudkém vstávání)
• Obnubilace – mrákotný stav, kdy je zachována prostorová orientace, ale chybí schopnost jednat dle vlastní vůle. Příčina: nejčastěji hypoglykemický stav
• Delirium – je provázeno halucinacemi a celkovým vzrušením. Příčiny: otravy, alkoholismus, vysoké horečky
• Amence – dochází k poruše chování, vnímání, nálady a myšlení. Střídá se stav stavu útlumu a vzrušení
• Agonie – nejčastější porucha vědomí v období umírání

Kvantitativní poruchy vědomí

• Somnolence – charakteristické jsou příznaky spavosti, kdy je však postížený probuditelný – nemluví spontánně, má zpomalené reakce na otázky a reaguje pouze na algický (bolestivý) podnět
• Sopor – mumlání nesrozumitelných slov, nereaguje na otázky, probuditelný je pouze na silný algický podnět
• Kóma – jedná se o nejtěžší poruchu vědomí. Při tomto stavu mohou být oči mírně otevřené a budí dojem pozorování okolí, není zde žádná reakce na zvuky, nejsou žádné spontánní pohyby, nemluví. Rozlišují se tři druhy kómatu:
  • povrchové – kdy jsou snížené obranné reakce, je zachována fotoreakce (reakce na světlo)
  • hluboké – zcela chybí obranné reakce na silné algické podněty
  • vigilní – neřešitelný stav, kdy dojde k těžkému poškození mozkové tkáně