Korelace
Korelace (z lat.) znamená vzájemný vztah mezi dvěma procesy nebo veličinami. Pokud se jedna z nich mění, mění se korelativně i druhá a naopak. Pokud se mezi dvěma procesy ukáže korelace, je pravděpodobné, že na sobě závisejí, nelze z toho však ještě usoudit, že by jeden z nich musel být příčinou a druhý následkem. To samotná korelace nedovoluje rozhodnout.
V určitějším slova smyslu se pojem korelace užívá ve statistice, kde znamená vzájemný lineární vztah mezi znaky či veličinami x a y. Míru korelace pak vyjadřuje korelační koeficient, který může nabývat hodnot od −1 až po +1.
Obsah |
[editovat] Korelace ve statistice
Vztah mezi znaky či veličinami x a y může být kladný, pokud (přibližně) platí y = kx, nebo záporný (y = -kx). Hodnota korelačního koeficientu −1 značí zcela nepřímou závislost (antikorelaci), tedy čím více se zvětší hodnoty v první skupině znaků, tím více se zmenší hodnoty v druhé skupině znaků, např. vztah mezi uplynulým a zbývajícím časem. Hodnota korelačního koeficientu +1 značí zcela přímou závislost, např. vztah mezi rychlostí bicyklu a frekvencí otáček kola bicyklu. Pokud je korelační koeficient roven 0 (nekorelovanost), pak mezi znaky není žádná statisticky zjistitelná lineární závislost. Je dobré si uvědomit, že i při nulovém korelačním koeficientu na sobě veličiny mohou záviset, pouze tento vztah nelze vyjádřit lineární funkcí, a to ani přibližně.
[editovat] Výpočet Pearsonova korelačního koeficientu
Vypočteme aritmetické průměry souborů X a Y (E(X) a E(Y)), vypočteme střední hodnotu součinu odchylek od těchto průměrů. Tím jsme spočetli tzv. kovarianci, což je však absolutní veličina, pro výpočet relativní veličiny pak kovarianci dělíme násobkem odmocnin rozptylů souborů X a Y.
Protože μX = E(X),
a obdobně pro Y, můžeme psát:
Koeficient korelace nabývá hodnot z intervalu
. Při nezávislosti veličin X a Y je koeficient korelace roven 0.
Tento koeficient jako první odvodil anglický psycholog a antropolog Sir Francis Galton.
[editovat] Korelace v teorii signálů
- Hlavní článek: korelace (zpracování signálu)
Zkrácený výraz pro korelační funkci.
Pro spojité signály f(t) a g(t):
Pro diskrétní signály fk a gk:
U komplexních signálů f* představuje komplexně sdružené číslo k f.
Velmi se podobá konvoluci. Rozdíl je hlavně v časovém překlopení druhé funkce g.
Jako autokorelace se rozumí korelace
. Lze tak určit tzv. soběpodobnost signálu, tedy zda se např. signál v určitých periodách neopakuje.



