Stereotyp

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Stereotyp (rozcestník).
Stereotyp padoucha

Stereotyp je v původním významu tisk z trvalého odlitku (otisku) sazby, případně nezměněný reprint předchozího vydání.

V metaforickém významu je to obvykle převzatý a neměnný soubor představ o člověku nebo skupině, který významně ovlivňuje jejich vnímání, hodnocení i postoje vůči nim. V psychologii je to neměnný a opakovaný soubor představ nebo gest, která se vždycky vyskytují pohromadě. Naučený a přesně koordinovaný soubor pohybů, projev podmíněného reflexu, se podle I. P. Pavlova nazývá dynamický stereotyp.[1] V etologii obvykle vrozený soubor pohybů a gest, vyvolávaný přesně určitým spouštěcím mechanismem. V medicině jsou to opakované a často nutkavé pohyby, neodpovídající situaci a zbavené smyslu.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Slovo stereotyp je složeno z řec. stereos, tvrdý, pevný, a typtein, razit, tisknout. Vzniklo jako tiskařský pojem ve Francii koncem 18. století, v angličtině je doloženo k roku 1798, metaforický význam "klišé, předsudek" zavedl roku 1922 americký komentátor Walter Lippmann.[2]

Společenský stereotyp[editovat | editovat zdroj]

V sociologii a sociální psychologii typizovaný, běžně opakovaný a zjednodušený soubor představ a zároveň psychologický či společenský mechanismus, který reguluje vnímání a hodnocení, a tak ovlivňuje názory, postoje i chování. Pro stereotyp je typické nerozlišené a paušální přisuzování určitých rysů a vlastností všem členům dané skupiny bez rozlišení. Má spíše iracionální povahu a i když může vzniknout na základě vlastní zkušenosti, bývá to často přeceněním jednotlivé události či osoby a zobecněním na celou skupinu.

Pokud se týká vlastní osoby nebo skupiny, mluví se o autostereotypu. Naopak pokud se týká druhých a cizích, mluví se o heterostereotypu. To je soubor často nelichotivých představ o příslušnících jiných společenských skupin, vrstev, etnik a podobně, základ rasových a společenských předsudků, například stereotypy Němce, Žida, Roma, tchyně atd.

Společenské stereotypy zjednodušují orientaci a rozhodování a podporují zjednodušené rozlišení na „my“ a „oni“. Jsou velmi houževnaté a člověk je přebírá už v dětství či v mládí od svého okolí, z veřejného mínění i sdělovacích prostředků, často o takových skupinách, s nimiž nemá vlastní zkušenost. Společenské stereotypy se vyskytují například v karikaturách a hrají velkou roli v masové propagandě.[3]

Stereotyp Žida (Vídeň, 1873)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Petrusek, Velký sociologický slovník, str. 1230.
  2. Online Etymology Dictionary, heslo Stereotype.
  3. Petrusek, Velký sociologický slovník, str. 1229n.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • M. Petrusek (red.), Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum 1996. Hesla Stereotyp a Stereotyp dynamický.
  • J. Rak, Bývali Čechové: české historické mýty a stereotypy. Jinočany: H&H, 1994 - 148 s. ISBN 80-85787-73-3
  • B. Soukupová, Česká společnost před sto lety: identita, stereotyp, mýtus. Praha: Sofis 2000 - 164 s. ISBN 80-902785-3-1

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]