Sociální skupina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o sociálně-psychologickém pojmu. O výtvarné skupině pojednává článek Sociální skupina (výtvarníci).

Sociální skupina je sociálně-psychologický pojem označující sociální útvar, o němž platí:

  1. je tvořen dvěma nebo více osobami, hrajícími vzájemně se doplňující a podmiňující role;
  2. skládá se z částí, které mají strukturální či funkční význam, což je odděluje od samotných jedinců i od náhodného shromáždění osob;
  3. členy skupiny spojuje vzájemná komunikace, normy, vzájemná očekávání a společně vykonávaná činnost.

Skupiny lze odlišit od jiných sociálních útvarů, jako sociálních agregátů, sociálních kategorií, davu a publika, ale také od společenské třídy, lidu či národa.

Sociologie jako věda o sociálních skupinách[editovat | editovat zdroj]

Sociálním skupinám se věnuje sociologie především na začátku 20. století. Skupinami se zabývají ve svých pracích např. F. Tönnies a G. Simmel. Významnou pozornost sociálním skupinám věnovala Chicagská škola, Charles Horton Cooley zavádí pojem primární skupina, R. E. Park a E.W. Burgess rozšiřují koncept o skupiny sekundární. W.G. Sumner zavedl na počátku 20. století rozlišení členských (vlastních) skupin a cizích skupin. Na něj navazuje R. K. Merton se svojí teorií referenčních skupin.

Klasifikace skupin[editovat | editovat zdroj]

Skupiny lze klasifikovat podle:

  • velikosti (malá, střední, velká)
  • obsahu (jednofunkční, vícefunkční, nadfunkční)
  • trvání (dočasná, stálá)
  • základu utvoření (přirozená, dobrovolná, vynucená)
  • formy přístupu (otevřená, uzavřená)
  • míry zvnějštění (formální, neformální, organizovaná, neorganizovaná)

Základní znaky

  1. existence interakce – vzájemné působení (přímé – obličejem; nepřímé – prostřednictvím tisku, atd.)
  2. komunikační síť – možnost komunikace (ta může být širší nebo užší)
  3. existence společné činnosti k dosažení cílů – cíl a činnost definují celou skupinu (např. Greenpeace, církev, atd.)
  4. uznávání společných hodnot – stanovení různých norem a jejich dodržování, ať už jsou formální či neformální
  5. vědomí specifické identity – (může krystalizovat i do určité ideologie – např. ve hnutí skinheads, ve skupinách anarchistů); skupina si vytváří nejen obraz sebe (autostereotyp), ale i obraz těch druhých (heterostereotyp – ten může být pozitivní, ale stejně tak nepřátelský)
  6. diferenciace rolí a pozic – jde jak o určitou dělbu práce v horizontálním pohledu, tak o rozdělení autority a vlivu (vertikální pohled může definovat i vztah nadřízených a podřízených, vymezení role vůdce, atd.)

Skupinové normy[editovat | editovat zdroj]

  • Jsou více méně vázané na očekávání skupiny od jejich členů. Skupinové normy omezují chování jedinců ve skupině, kteří se chtějí chovat příliš svobodně, přičemž zachovávají morálku dané skupiny a celou ideologii.

1.1. Skupinové sankce - potrestání za nedodržování skupinových norem. Je to forma sociální kontroly v skupině. Příklady sociálních norem a související sankce :

  • Zákon - velmi striktní norma, často obsažená v normě, sbírka práv a zákonů
  • Tabu- něco nedotknutelné, zakázané, posvátné [a] [1].

Postavení členů ve skupině[editovat | editovat zdroj]

Všichni členové nemají ve skupině stejné postavení. Pozice i obliba jedinců ve skupině se v průběhu času může měnit. Členové :

  • Velmi oblíbení
  • Oblíbení
  • Akceptovaní
  • Odmítaní

Vedoucí skupiny : Má schopnost organizovat, ovlivňovat průběh a výsledky společné činnosti. Vystupuje jménem skupiny.

Funkce ve skupině[editovat | editovat zdroj]

Malé sociální skupiny mají také širokou škálu funkcí a vlastností uvedených v následujícím seznamu :

  • Stabilita
  • Integrace
  • Atraktivita
  • Autonomie
  • Velikost
  • Soudržnost
  • Homogenita - heterogenita
  • Kapacita

Sociální interakce[editovat | editovat zdroj]

Je to proces, při kterém jednotlivci povzbuzují jeden druhého , reagují jeden na druhého a tak vytvářejí řetěz akcí a reakcí . Z hlediska subjektů vstupujících do interakce , můžeme rozlišit následující typy :

  • Interakce individuální , individuální
  • Interakce individuální - malá skupina
  • Interakce malá skupina , malá skupina

Skupinová Dynamika[editovat | editovat zdroj]

V každé skupině existuje a funguje systém různých hnacích sil. . Systém sil který ovlivňuje skupiny a skupinové procesy se nazývá skupinová dynamika. Skupinová dynamika se skládá z mnoha prvků, které se rozvíjejí a navzájem se ovlivňují . Základními prvky skupinové dynamiky jsou :

  • Cíle a normy
  • Směr a management, motivace a stimulace
  • Interakce a komunikace
  • Podskupiny
  • Struktura a složení skupiny
  • Postavení a role
  • Rozvojová etapa skupiny , historie skupiny
  • Atmosféra ve skupině
  • Soudržnost a napětí

Skupinová dynamika je tvořena interakcí členů skupiny , osobnosti jednotlivých členů a vztahů které zakládají . Podstatou skupinové dynamiky je vliv interakcí a vztahů na členy skupiny . Skupinová dynamika může vést ke změně v chování a prožívání skupiny, pozměňující chování a prožívání členů skupiny .

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PAVLÍČKOVÁ, Helena. Social Psychology. Brno : Mendel University in Brno, Faculty of Regional Development and International Studies, 2013.