Sociální psychologie
Sociální psychologie se řadí mezi základní psychologické disciplíny, pokouší se za pomoci vědeckých metod porozumět a zároveň vysvětlit, jak je myšlení, cítění a chování jedinců ovlivňováno skutečnou, představovanou či předpokládanou přítomností druhých. Je to věda o chování, prožívání a zkušenostech jednotlivce ve společnosti. Zabývá se zejména změnami obsahu i formy duševního života člověka pod vlivem sociálních podnětů. Předmětem je tedy konkrétní osoba, žijící v konkrétních společenských podmínkách.
Émile Durkheim a jeho slavný žák Lévi-Strauss jsou pokládáni za jedny ze zakladatelů oboru sociální psychologie. Jejich přínosem je pojmenování jevů jako "primát sociálních faktů", "kolektivní reprezentace", "omezení a pravidla".
Sociální psychologie spoléhá na empirické výzkumné metody, zejména na experiment. Sociálně-psychologické teorie mají proto tendenci mít omezený dosah a zaměřovat se na přímo měřitelné aspekty lidského chování. Sociální psychologie při vysvětlování lidského chování spojuje dva obory: sociologii a psychologii. V rámci disciplíny je možno rozlišit přístupy, které mají blíže k psychologii (psychologická sociální psychologie) a přístupy, které spoléhají spíše na sociologii (sociologická sociální psychologie).
Obsah |
Historie [editovat]
Za první sociálně-psychologický výzkum je označována studie Normana Tripletta z roku 1898 zabývající se jevem sociální facilitace. První vlna zájmu o sociální psychologii přišla ve 30. letech, kdy se tomuto oboru věnovalo mnoho psychologů uprchnuvších do Spojených států z nacistického Německa. Nejvýznamnější postavou byl mezi nimi Kurt Lewin. Středem pozornosti byly především postoje a chování v malých skupinách. V šedesátých letech objevila sociální psychologie množství témat, například poslušnost vůči autoritě, kognitivní disonance nebo intervence přihlížejících. Moderní badatelé se zajímají mimo jiné o sociální vnímání, atribuci a sebe-pojetí.
Témata sociální psychologie [editovat]
Sociální vnímání [editovat]
- Sebe-vnímání
- Sociální Já a sociální identita
- Vnímání ostatních
- Vnímání skupin
- Kognitivní disonance
- Teorie sociálního srovnávání
- Zkreslení sloužící sobě
- Žárlivost
- Sebe-naplňující se proroctví
- Sleeper effect
- Efekt experimentátora
- Změna postoje
- Sociální percepce
- Teorie nálepkování
- Sociální učení
Sociální vlivy [editovat]
- Agresivita
- Altruismus
- Přitažlivost a láska
- Konformita a poslušnost vůči autoritě
- Difuze odpovědnosti
- Efekt přihlížejícího
- Násilí v médiích
- Konformita
- Poslušnost
- Skupinová polarizace
Sociální jednání [editovat]
- Skupinové procesy
- Skupinové chování
- Postoje
- Mezilidské vztahy
- Pluralitní ignorance
- Investiční model vztahů
- Asertivita
- Fáze vývoje skupiny
- Groupthink
- Kolektivní chování
- Skupinové role
- Sociální lenivost
- Teorie sociální směny
- Psychologie davu
Některé koncepty sociální psychologie [editovat]
- Likertova škála
- Model AIDA
- Sémantický diferenciál
- Shostromovo dělení manipulace
- Rorschachův test
- Laswellova formule
- Bogardusova škála sociální vzdálenosti
Známé experimenty [editovat]
Literatura [editovat]
- NAKONEČNÝ, Milan. Sociální psychologie. Praha : Academia, 1999. ISBN 80-200-0690-7.
