Sociální zahálení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Sociální zahálení (lenivost) nastává, když jedinec ví, že nebude hodnocen za vlastní individuální výkon, ale že bude hodnocena celá skupina dohromady. Svůj výkon tedy snižuje. Čím více lidí pracuje na společném úkolu, tím méně aktivity každý vynakládá. Tento jev byl poprvé popsán v polovině 19. století Maxem Ringelmannem, který zkoumal snížení produktivity dělníků po jejich začlenění do skupiny.

Experimenty prokazující sociální zahálení[editovat | editovat zdroj]

Tahání lana a Ringelmannův efekt[editovat | editovat zdroj]

Experiment provedený Maxem Ringelmannem, který zjistil, že se při tažení nákladu pomocí lana snižuje individuální výkon. Neplatí tedy předpoklad o tom, že jeden muž utáhne x váhových jednotek a n mužů n*x váhových jednotek. Tři lidé tahali silou jen 2,5 krát průměrný individuální výkon a osm jich tahalo za méně než čtyři osoby. Nejprve byly tyto ztráty výkonu vysvětlovány absencí koordinace. Později bylo dokázáno, že je to způsobeno ztrátou motivace.

Měření hladiny hluku způsobené tleskáním a křikem[editovat | editovat zdroj]

Výzkumy na toto téma provedli B. Latané, K. Williams a S. Harkins. Výzkumníci umístili zkoumané osoby do půlkruhu. Pak žádali jednotlivé osoby nebo více osob najednou, aby tleskali nebo křičeli jak nejvíce mohou a pomocí přístroje měřili hladinu hluku. Výsledky byly stejné jako u „tahání lana“. Úroveň hluku se s velikostí skupiny zvětšovala, ale ne v přímém poměru. Průměrně osoba vytvářela tlak 3,7 dyn/cm². V párech se tato hodnota snížila na 2,6 dyn/cm², ve čtveřici na 1,8 dyn/cm² a ve skupině šesti osob na 1,5 dyn/cm² za osobu. Přitom nebyl zaznamenán žádný blokovací efekt (jako například únava).

Předcházení sociálnímu zahálení[editovat | editovat zdroj]

Důležitost tří složek, které je třeba uplatňovat při práci ve skupině, aby se sociálnímu zahálení zamezilo:

Viditelnost[editovat | editovat zdroj]

Zahálení mizí, pokud lidé vědí, že je jejich příspěvek možno identifikovat a měřit nezávisle na výkonech ostatních členů skupiny. Je potřeba:

  • Rozdělit úkoly
  • Přiřadit sociální role
  • Monitorovat individuální příspěvky
  • Omezovat práci ve skupinách, pokud to není opravdu nutné

Motivace[editovat | editovat zdroj]

Cílem je přesvědčit jedince, že je jeho práce pro skupinu důležitá. Motivace dosáhneme třemi způsoby:

  • Spolupráce: Každý má svou speciální úlohu
  • Obsah: Obsah úlohy je člověkem považován za důležitý
  • Volba: Možnost vlastního výběru sociální role ve skupině

Týmovost[editovat | editovat zdroj]

Je vhodné vytvářet ve skupině přátelské vztahy, například pomocí:

  • Seznamovacích akcí
  • Teambuildingu

Související články[editovat | editovat zdroj]