Efekt přihlížejícího
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto článku mohou být specifikovány na diskusní stránce.
Efekt přihlížejícího (angl. Bystander effect) je psychologický efekt, obecně vyjádřitelný takto: čím více lidí je přítomno u situace, která je nebezpečná či špatná, tím spíše nezasáhnou a nepomohou. Předpokládá se, že důvodem je úvaha: „Jsou tu určitě ostatní, kteří se už postarali (postarají) nebo pomohli (pomohou) za nás“.
Tento „efekt přihlížejícího“ zkoumali Latané & Darley.
Příklad: Kitty Genovese byla v roce 1964 napadena velmi brzy ráno po tom, co se vracela z noční směny. Volala o pomoc, ale nikdo z okolních domů se o nic nepokusil až po chvíli jeden člověk zavolal z okna. Násilník odběhl, ale za chvíli se vrátil a dívku znásilnil a nakonec zabil. Celou dobu volala o pomoc. Nikdo z okolních domů nezasáhl přímo, až po půl hodině byla zavolána policie. O případu se dozvěděla široká veřejnost. Byl zrekonstruován i v novinách.
[editovat] Pětikrokový model intervence
Latené a Darley vytvořili pětikrokový model pomoci (intervence), který popisuje kroky které vedou k aktu pomoci druhému v nouzi. Situace, kdy lidé nepomohou druhému v nouzi se dá často vysvětlit „zastavením se“ na některém z kroků tohoto modelu.
- VŠIMNU si, co se děje?
- Je situace STAV NOUZE? (viz také pluralitní ignorance)
- Jsem JÁ ODPOVĚDNÝ? (viz také difuze odpovědnosti)
- CO můžu UDĚLAT?
- JDU do toho? (RIZIKA)
