Efekt přihlížejícího
Efekt přihlížejícího (angl. bystander effect, též nazývaný jako „apatický svědek“) je psychologický efekt, obecně vyjádřitelný takto: čím více lidí je přítomno u situace, která je nebezpečná či špatná, tím spíše nezasáhnou a nepomohou. Předpokládá se, že důvodem je úvaha: „Jsou tu určitě ostatní, kteří se už postarali (postarají) nebo pomohli (pomohou) za nás“.
Tento efekt zkoumali Bibb Latané a John Darley, kteří v roce 1968 tuto lidskou vlastnost pojmenovali jako „syndrom Kitty Genovese“ nebo „syndrom nezúčastněného diváka“.
Často citovaným příkladem je případ Kitty Genovese, která byla v roce 1964 napadena velmi brzy ráno po tom, co se vracela z noční směny. Po chvíli jeden člověk zavolal z okna. Násilník odběhl, pak chvíli se ale vrátil a dívku ubodal, znásilnil a nechal ji zemřít. Případu se dostalo značné publicity v novinách a dokonce ve vysokoškolských učebnicích. Často však byl značně zkreslen. Podle výzkumu z roku 2007 zejména není doloženo, že napadení sledovalo 38 svědků, že tito svědkové sledovali ze svých bytů celé přepadení a že se nepokusili nijak zasáhnout.[1]
Pětikrokový model intervence [editovat]
Latené a Darley vytvořili pětikrokový model pomoci (intervence), který popisuje kroky, které vedou k aktu pomoci druhému v nouzi. Situace, kdy lidé nepomohou druhému v nouzi se dá často vysvětlit „zastavením se“ na některém z kroků tohoto modelu.
- VŠIMNU si, co se děje?
- Je situace STAV NOUZE? (viz také pluralitní ignorance)
- Jsem JÁ ODPOVĚDNÝ? (viz také difuze odpovědnosti)
- CO můžu UDĚLAT?
- JDU do toho? (RIZIKA)
Reference [editovat]
- ↑ (anglicky) MANNING, R.; LEVINE, M.; COLLINS, A.. The Kitty Genovese murder and the social psychology of helping: The parable of the 38 witnesses. American Psychologist. 2007, roč. 62, čís. 6, s. 555–562. Dostupné online. DOI:10.1037/0003-066X.62.6.555. (anglicky)
