Předsudek

Předsudek je úsudek či názor, který nevychází ze spolehlivého poznání, ale z pouhého předpokladu. Obvykle vychází ze zobecnění nebo jiného zjednodušení zkušenosti. Předsudky patří k základním pilířům lidského přístupu ke světu a ve formě indukce jsou i základem moderní vědy. Jsou však náchylné ke zkreslování skutečnosti. Z hlediska postojů, které z předsudků vycházejí, můžeme některé předsudky považovat za pozitivní nebo naopak za negativní. Takto uvažujeme zejména o předsudcích vůči určitým osobám, lidským skupinám, rasám, kulturním a společenským institucím a podobně.

Popis

Gordon Allport ve své monografii zmiňuje tři fáze proměny významů slova předsudek (prejudicium):

• ve starověku znamenalo precedens, tedy úsudek, který se opíral o dřívější rozhodnutí a zkušenosti
• později v angličtině dostalo význam úsudku předčasného, ukvapeného, který si člověk vytvoří dřív, než náležitě prozkoumá a zváží fakta
• nakonec získal emocionální nádech přízně či nepřízně, které předčasný a nepodložený úsudek provázejí

České slovo před-sudek, podobně jako latinské prae-judicium a německé Vor-urteil, vyjadřuje, že předsudky typicky vznikají „předem“, dříve než člověk získal s danou osobou, skupinou nebo tématem vlastní zkušenost či vědomosti.

Podle Ottova slovníku naučného se předsudek vyznačuje jednak nedostatkem soudnosti, jednak tím, že na něm člověk trvá. Vzniká tím, že člověk k různým skutečnostem a tématům potřebuje zaujímat nějaký postoj, a to často rychle. Přebírá tedy mínění jiných, usuzuje podle prvního dojmu nebo nějakou dílčí zkušenost neoprávněně zobecňuje. Je však příznakem myšlenkové pohodlnosti, pokud toto předběžné stanovisko nepodrobí kritice, případně neopraví.

Hodnocení

Odmítavé hodnocení "pouhého mínění" (řecky doxa) lze najít už u Platóna a dalších starověkých filosofů. Deklarace boje proti všem předsudkům je charakteristická pro racionalismus (Francis Bacon, René Descartes) a zejména pro osvícenství. Novější filosofie i společenské vědy naproti tomu uznávají praktickou nezbytnost předběžných mínění a předporozumění (Vorverständnis, Hans-Georg Gadamer), bez nichž se člověk v běžném životě neobejde. Častým předmětem politické kritiky však jsou masové a kolektivní předsudky vůči rase, náboženství, společenské skupině atd., zejména pokud jsou vědomě pěstovány propagandou a zneužívány k politickým účelům.

Gordon Allport ve své monografii rozebírá funkce předsudků v preferenčním myšlení, kategorizaci, sociálních procesech (separace skupin lidí a formování vlastních skupin) a ve vztahu k osobním hodnotám. V otázce vzniku předsudků zmiňuje například funkční význam knnformizace.

Slavný britský herec Sir Peter Ustinov založil roku 2003 ve Vídni Ústav pro výzkum předsudků.

Odkazy

Literatura

• Ottův slovník naučný, heslo Předsudek. Sv. 20, str. 612
• Gordon W. Allport: O povaze předsudků, Prostor, Praha, 2004. Z originálu The Nature of Prejudice, Perseus Books Publishing, 1979

Související články

• Stereotyp

Externí odkazy

• Stránky Sir Peter Ustinov Institute (en/de)
• Ironic Effects of Anti-Prejudice Messages

• Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.