Francis Bacon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Francis Bacon (malíř).
Sir Francis Bacon
Francis Bacon Signature.svg

Francis Bacon, 1. vikomt St. Albans, baron z Verulamu (22. ledna 1561, Londýn9. dubna 1626, Londýn) byl anglický filosof, vědec, historik a politik. Je považován za zakladatele empirismu a tvůrce nové vědecké metody. Ve svém životě dosáhl nejvyššího úřadu v Anglii, tj. pozice Lorda kancléře.

Život[editovat | editovat zdroj]

Francis Bacon se narodil v rodině Sira Nicholase Bacona, lorda strážce pečeti, a jeho druhé manželky Anne Cook. Jeho rodina pocházela z tzv. nové šlechty, která získala své majetky po likvidaci statků římskokatolické církve v Anglii. Ve dvanácti letech byl poslán na univerzitu v Cambridge, kde již jako dítě vynikal svou genialitou. Již v mládí viděl potřebu reformovat současnou vědu. Po studiích doprovázel anglického velvyslance na dvůr Jindřicha III. do Francie, po necelých třech letech se kvůli smrti svého otce v únoru 1579 vrátil do Anglie. Ačkoli se připravoval na právnickou kariéru a s úspěchem se vrhl na studium judikatury, dal nakonec přednost politice. Stal se členem parlamentu (1584) a připojil se ke straníkům Roberta Devereuxe, 2. hraběte z Essexu. Ačkoli se stavěl na stranu královny Alžběty I., a to někdy i proti svému chlebodárci, dostal za to jen čestný titul rádce a mimořádného advokáta královny.

Po smrti královny Alžběty I. se Baconovi dostává rychle mnoha poct, neboť nový král, Jakub I. měl rád učence a oblíbil si i Bacona. Jmenuje ho advokátem (1607), později generálním advokátem (1615), členem tajné rady (1616), strážcem pečeti (1617) a nakonec i lordem kancléřem (1618). Též jej jmenuje rytířem v roce 1603, baronem z Verulamu (1618) a nakonec vikomtem St Alban v roce 1621. Bacon mu pomáhá svými radami zřídit Spojené království Anglie a Skotska a provést mnoho užitečných reforem. Je historicky doloženo, že během svého dvouletého působení ve funkci kancléře přijal peníze za udělení koncesí a privilegií. Za tuto korupci byl roku 1621 odvolán z úřadu kancléře.

Byl odsouzen soudem peerů k uvěznění v londýnském Toweru a pokutě 40 000 liber šterlinků. Byl zbaven všech svých poct a veřejných funkcí. Bacon svou chybu uznal, pokutu zaplatil a od té doby už nikdy nevstoupil na půdu parlamentu. Vzhledem k tomu, že však byl oblíben králem, a nebylo též jisté, zda se nestal obětí politických intrik, Jakub I. mu po pár dnech ve vězení dal milost a odpustil mu i udělenou pokutu. V roce 1624 jej král dokonce osvobodil ze všech obvinění.

Poslední roky svého života Bacon věnoval práci na filozofických spisech. Zemřel o dva roky později následkem podchlazení při pokusu se zmražováním potravin.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Výčet[editovat | editovat zdroj]

Francis Bacon je autorem několika desítek děl, z nichž většina zůstala nedokončena. Mnoho jeho prací bylo vydáno až po jeho smrti. Jako své nejdůležitější a vrcholné dílo plánoval Bacon napsat spis Velké obnovení věd, které se mělo skládat ze 6 částí. Jednotlivé oddíly měly obsahovat:

  • 1. Klasifikaci a přehled věd
  • 2. Novou induktivní metodou
  • 3. Popis přírody, na jehož základě je možno s metodou pracovat
  • 4. Výčet objevů dosažených novou metodou
  • 5. Částečné a hypotetické závěry odvozené pouze z experimentu, jež by bylo možné přijmout a používat, dokud na ně nebude uplatněna induktivní metoda
  • 6. Filozofická syntéza

Z tohoto plánu Bacon dokončil pouze předmluvu a druhou část nazvanou Nové organon. Místo první části pouze odkazuje na dříve vydaný spis O pokroku ve vzdělávání. Z ostatních částí se dochovaly pouze některé rozpracované zlomky jako například Popis větrů, Popis hustého a řídkého, Zkoumání magnetu (vše k 3. části) a 2 předmluvy (ke 4. a 5. části).

Mezi Baconovy nejvýznamnější spisy patří:

  • Eseje (1597)
  • O interpretaci přírody (1603)
  • O pokroku ve vzdělávání (1605)
  • Myšlené a viděné (1607)
  • Nové organon (1620)
  • Dějiny vlády krále Jindřicha VII. (1622)
  • O důstojnosti ve vědách (1623)
  • Nová Atlantis (1626)

Nové organon[editovat | editovat zdroj]

Filozoficky nejdůležitější dílo Francise Bacona je spis Nové Organon. Název úmyslně odkazuje na jiný spis, jehož autorem je Aristoteles a jehož název je Organon (tzn. řecky nástroj). Francis Bacon chce svým dílem dát vědcům a filozofům "nový nástroj", který umožní překonání dosavadní vědy a filozofie. Nástrojem je induktivní metoda, která spočívá v postupu od konkrétních dat k obecným závěrům a liší se tak od dosavadní převažující metody dedukce, která spočívá v postupu od obecných zákonitostí ke konkrétním jednotlivostem. Baconova metoda tak klade důraz na empiricky zachytitelná data, na pozorování a experiment a Bacona tak lze považovat za otce moderní vědy.

Bacon kritizuje výsledky staré scholastické vědy a filozofie jako neplodné filozofování, které nemá často užitek pro člověka, a požaduje po vědě užitečnost člověku a zlepšování podmínek života lidí.

Učení o idolech[editovat | editovat zdroj]

Idoly jsou v Baconově pojetí překážky objektivního poznání. Bacon vyjmenovává následující čtyři:

  • 1. Idol lidského rodu (idola tribus)
  • 2. Idol jeskyně (idola specus)
  • 3. Idol tržiště (idola fori)
  • 4. Idol divadla (idola theatri)

Idol lidského rodu: Jsme lidé, příslušníci lidského rodu. Svět kolem nás tedy vnímáme právě jako lidé. Jak ale můžeme vědět, že my lidé svět vnímáme pravdivě? Například moucha se svým složeným okem vnímá svět jistě jinak. Nevnímá ona svět pravdivěji než člověk?

Idol jeskyně: Každý člověk je trochu odlišný. Jak tedy můžu vědět, že svět vnímám pravdivě právě já? Například existují barvoslepí lidé, kteří vnímají svět jinak než lidé, kteří vnímají barvy. Jak ale můžu vědět, že to nejsou barvoslepí, kteří nevnímají svět pravdivěji, nebo že i já nemám jakousi vadu, která brání pravdivému poznání?

Idol tržiště: Lidé užívají jazyk, ale užívají ho špatně. Například lidé používají slova, kterým nic ve světě neodpovídá (štěstěna, živel ohně) a pomocí těchto pojmů potom člověk poznává a interpretuje svět.

Idol divadla: Lidé mají určitě vědecké, filozofické teorie. Každý nový poznatek tedy vykládáme vždy z již existujících předpokladů. Jak ale víme, že jsou tyto teorie opravdu pravdivé?

Nová Atlantis[editovat | editovat zdroj]

Nová Atlantis je krátká novela vydána v roce 1626, nikdy nebyla dokončena. Vedle děl Thomase Mora a Tommasa Campanelly patří mezi slavné utopie raného novověku (z řeckého ú-topos, tj. žádné místo, nikde, apod.). Bacon v Nové Atlantis popisuje zřízení fiktivního ideálního státu na ostrově Bensalem. Klade důraz na význam vědy pro společnost a z vědeckých metod akcentuje experiment a pozorování.

  • Děj: Evropská loď narazí kdesi v odlehlé části Tichého oceánu na ostrov Bensalem. Od jeho obyvatel námořníci dostanou povolení k návštěvě ostrova, jsou ubytováni v tzv. Domě cizinců. Během pobytu zde poznávají Evropané místní zvyklosti, mravy a uspořádání společnosti. Mimořádné postavení na ostrově mají členové společnosti Dům Šalamounův, kteří se starají o rozvoj vědy, a to jak vlastním výzkumem, tak cestami do jiných částí světa, odkud přinášejí na Bensalem vynálezy, poznatky, knihy, apod.

Eseje[editovat | editovat zdroj]

Eseje je soubor 59 krátkých textů na nejrůznější témata, která se zabývají společenskými a politickými tématy. První verzi Esejů vydal Bacon v roce 1597, svazek tehdy obsahoval pouze 10 krátkých pojednání. Postupně během svého života Bacon dílo stále doplňoval a rozšiřoval, až se počet esejů zastavil na čísle 59. Eseje nejsou hlubokým filozofickým dílem, ale spíše osobním pojednáním o tématech pravdy, pomsty, smrti, lásky, ateismu, moudrosti, šlechty, panování atd. Podtitul díla zní Rady mravní a politické. Bacon v Esejích radí, jak přistupovat k jednotlivým situacím v životě, váží vždy jednotlivá pozitiva i negativa, snaží se přistupovat k problémům pragmaticky.

  • Esej O protivenství: "Ctnost je zajisté jako vzácné koření; nejvíc voní, když se pálí nebo drtí."
  • Esej O ateismu: "Kdo Boha popírá, vraždí lidskou důstojnost; protože svým tělem je zajisté člověk spřízněn se zvířaty; a kdyby po duchu nebyl spřízněn s Bohem, je to nízké a neušlechtilé stvoření."
  • Esej O lichvě: V Baconově podání lichva je jakékoli půjčování na úrok. Bacon tvrdí, že ve společnosti budou vždy existovat lidé, kteří budou potřebovat půjčku (například obchodníci, kteří nemají momentálně dostatek peněz na nákup zboží). Lidé ale nechtějí půjčovat jiným, pokud z toho nemají žádný zisk. Proto je správné, aby existovala možnost půjčování peněz na úrok, tj. lichvy. Je ale pro její omezení.

Další[editovat | editovat zdroj]

  • Podle některých historiků stojí Bacon za Shakespearovými dramaty.[1]
  • Vymyslel šifru k zabezpečení diplomatické korespondence.
  • Zabýval se schématem univerzálního jazyka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. (anglicky)Secret Mysteries of America's Beginnings: The New Atlantis, zejm. od 2. hodiny, 10. minuty

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BACON, Francis. Eseje. Čili rady občanské a mravní. Praha : Odeon, 1985. S. 212.  
  • BACON, Francis. Nová Atlantis. Praha : Nakladatelství Rovnost, 1952. S. 52.  
  • BACON, Francis. Nové organon. Praha : Svoboda, 1990. S. 224.  
  • CRAIG, Hardin a kolektiv. Dějiny anglické literatury I. Praha : Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1963. S. 422.  
  • RÖD, Wolfgang. Novověká filosofie I. Od Francise Bacona po Spinozu. Praha : OIKOYMENH, 2001. S. 383.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Francis Bacon ve Wikimedia Commons