Thomas More
| Svatý Sir Thomas More | |
|---|---|
 |
|
| Mučedník | |
| Narození | 7. února 1478, Londýn, Anglie |
| Úmrtí | 6. července 1535, Londýn, Anglie |
| Svátek | 22. červen – římskokatolická církev, 6. červenec – anglikánské církve |
| Blahořečen | 1886 papežem Lvem XIII. |
| Svatořečen | 1935 papežem Piem XI. |
| Úřady | první ministr krále Jindřicha VIII. (1529-1532) |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev, anglikánské církve |
| Atributy | sekyra, jako lord kancléř, s řetězem kolem krku |
| Patronem | adoptovaných dětí, právníků, politiků a státníků, humoru[zdroj?] |
Sir Thomas More [výslovnost: mɔr] neboli (v latinizované podobě) Thomas Morus (česky někdy také jako Tomáš More či Tomáš Morus; 7. únor 1478 – 6. červenec 1535) byl anglický právník, politik a spisovatel. V letech 1529–1532 zastával úřad lorda kancléře krále Jindřicha VIII., jehož byl blízkým spolupracovníkem a přítelem. Je považován za nejlepšího anglického právníka a jednoho z největších evropských vzdělanců své doby. Po Jindřichově roztržce s katolickou církví se roku 1532 s králem rozešel a rezignoval na svůj úřad. Když později odmítl složit přísahu podle zákona o následnictví, byl nejprve uvězněn a posléze popraven. Katolická církev jej ctí jako svatého a mučedníka.
Obsah |
Mládí a rodinný život [editovat]
Thomas More byl synem soudce Jana, navštěvoval latinskou školu a ve svých dvanácti letech se stal pážetem. Dva roky studoval na oxfordské univerzitě latinu a řečtinu, poté studoval práva na Lincoln's Inn. Stal se úspěšným právníkem, roku 1504 pak členem Parlamentu. Toužil po mnišském životě a určitou dobu žil jako konvrš v londýnské kartouze. V šestadvaceti letech se oženil s Joanou Coltovou, z jejich manželství se narodily tři dcery (Markéta, Alžběta, Cecílie) a syn Jan. Po šesti letech šťastného manželství však manželka umírá. Po čase se More oženil podruhé, a to s Alicí Middletonovou, která byla o sedm let starší, toto manželství zůstalo bezdětné.
Raná politická kariéra [editovat]
Od roku 1510 byl osm let jedním ze dvou londýnských podšerifů. Král Jindřich VIII. si Mora všiml a vyslal jej na diplomatické mise. V roce 1517, v 39 letech, nastoupil plně do královských služeb a zakrátko byl též přijat do tajné rady. Roku 1521 se stal rytířem. Byl rozhodným protivníkem Martina Luthera a pomohl Jindřichovi VIII. sepsat spis Obrana sedmi svátostí, za nějž papež krále odměnil titulem defensor fidei (česky „obránce víry“) a který získal velký ohlas po celé Evropě.
Lord kancléř [editovat]
Kardinál Thomas Wolsey, arcibiskup z Yorku, nedokázal zajistit u papeže rozvod a anulaci manželství Jindřicha s Kateřinou Aragonskou a roku 1529 byl donucen odstoupit ze své funkce kancléře. Na jeho místo byl povolán Thomas More. Ve věcech vypořádání se s protestantismem stál hluboce nábožensky založený More na straně krále, nicméně nepodpořil jej v prosazování anulace sňatku přes odpor papeže Klementa VII., které bylo v rozporu s kanonickým právem.
Rezignace a rozchod s králem [editovat]
Jindřich reagoval na odmítnutí svého požadavku tím, že si nechal schválit zákon o svrchovanosti (Act of Supremacy), kterým se sám dosadil do čela anglické církve, odtrhnuv ji od církve římskokatolické, čímž vznikla anglikánská církev. Duchovenstvu bylo nařízeno přísežně uznat světského panovníka hlavou církve. More s tímto požadavkem nesouhlasil a 16. května 1532 z úřadu kancléře odstoupil. Ačkoli svou rezignaci odůvodnil zdravotními problémy, přesto byla jak králem, tak poddanými pochopena jako výraz nesouhlasu se zákonem o svrchovanosti.
Roku 1534 odsouhlasil Parlament Zákon o následnictví (Act of Succession), který uznal legitimitu všech potomků Jindřicha a Anny Boleynové a mimoto odmítal jakoukoli cizí autoritu, ať již prince nebo potenta (tzn. i papeže). Když More odmítl proti svému svědomí složit přísahu podle tohoto zákona, byl zatčen a uvězněn v Toweru. V procesu, který rozhodně nelze považovat za řádný ani podle tehdejšího anglického práva, byl odsouzen k smrti pro zradu a 6. července na Tower Hill popraven. Jeho hlava byla vystavena celý měsíc na London Bridge a poté po úplatku Moreovy dcery Margaret Roperové odstraněna.
Posmrtné pocty [editovat]
Moreova poprava se setkala ve zbytku Evropy s obecným nesouhlasem jak u katolíků, tak u protestantů. Erasmus Rotterdamský se vyjádřil k jeho odsouzení a popravě větou, že „More byl čistší než napadlý sníh“.
V roce 1886 byl Thomas More papežem Lvem XIII. blahořečen a v roce 1935 Piem XI. svatořečen. Je považován za patrona politiků a právníků, katolická církev slaví jeho svátek 22. června, společně se svátkem jeho přítele a mučedníka v téže věci, biskupa Johna Fishera.
Dílo [editovat]
Jeho nejvýznamnějším dílem je Utopia (1516), první ze středověkých utopií, tedy děl odehrávajících se ve vysněné, ideální (neexistující) společnosti. Moreova Utopia (řecky na místě, které neexistuje nebo Nikde) dala název utopii jakožto žánru.[1][2]
Další díla [editovat]
- Obrana sedmi svátostí (spoluautor, hlavní zásluhy připsány Jindřichu VIII.)
- několik historických prací (mj. Historie Richarda III.).
- báseň Hymnus
Díla dostupná v češtině [editovat]
- Sama brána pekla. In: Dopisy velkých osobností hříšníkům. II. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002.
- Obrana Erasmova. In: Dopisy velkých osobností hříšníkům. III. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002.
- Utopie. (1911, 1914, 1950, 1978)
Životopisy [editovat]
- William Roper, „The Life of Sir Thomas More“ (napsáno Moreovým švagrem cca v roce 1555, poprvé vytisknuto v roce 1626)
- Princezna de Craon, Thomas Morus, Lord Chancelier du Royaume d'Angleterre au XVIe siècle (první vydání ve francouzštině 1832/1833 – první vydání v holandštině 1839/1840)
- E.E. Reynolds, The Trial of St Thomas More, (1964)
- E.E. Reynolds, Thomas More and Erasmus, (1965)
- Richard Marius, Thomas More: A Biography (1984)
- Peter Ackroyd, The Life of Thomas More (1999)
- John Foxe, Foxe's Book of Martyrs
Divadlo a film [editovat]
- divadelní hra Sir Thomas More, napsaná víc autory, jedním z nich mohl být i William Shakespeare[3]
- A Man for All Seasons – hra Roberta Bolta
- Člověk pro každé počasí – film Freda Zinnemanna z roku 1966, v hlavní roli Paul Scofield jako More
- Muž do nepohody – televizní film z roku 1988, režie i hlavní role: Charlton Heston
- Tudorovci - televizní seriál, jedna z hlavních postav
Literatura [editovat]
- BEJBLÍK, Alois. Shakespearův svět. Praha : Mladá fronta, 1979.
- CRAIG, Hardin a kolektiv. Dějiny anglické literatury I. Praha : Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1963. s. 422.
- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.
Reference [editovat]
- ↑ http://www.etymonline.com/index.php?term=utopia
- ↑ Jiří Rejzek: Český etymologický slovník. Leda 2004, s. 694
- ↑ Bejblík A. str. 43
Externí odkazy [editovat]
