Anna Boleynová

Anna Boleynová
královna-choť
Anna Boleynová, druhá manželka Jindřicha VIII.
Doba sňatku	28. května 1533–17. května 1536
Manžel	Jindřich VIII. Tudor
Korunovace	1. června 1533
Tituly	Lady Anne Boleyn Její Veličenstvo královna Ctihodná markýza z Pembroku
Narození	1501
Úmrtí	19. května 1536
	Tower, Londýn
Předchůdce	Kateřina Aragonská
Následník	Jana Seymourová
Potomci	Alžběta I.
Otec	Thomas Boleyn
Matka	Alžběta Howardová
Podpis

Anna Boleynová (1501 – 19. května 1536) byla anglická královna, druhá manželka Jindřicha VIII. a matka královny Alžběty I. Jindřichova svatba s Annou a její následná poprava z ní udělala jednu z hlavních postav anglické reformace.

Jako dcera Sira Thomase Boleyna a jeho manželky Lady Alžběty Howardové byla urozenější než Jindřichovy pozdější manželky Jana Seymourová nebo Kateřina Parrová, původem se však nemohla vyrovnat své předchůdkyni Kateřině Aragonské.

Mládí (narození – 1522)

Šlo o dceru Sira Thomase Boleyna, pozdějšího hraběte z Wiltshiru a z Ormonde, a jeho manželky Lady Alžběty Howardové, dcery vévody z Norfolku. Thomas Boleyn byl uznávaný diplomat s velkým jazykovým nadáním a Jindřich VII. jej často posílal na diplomatické mise do zahraničí. Kvůli nedostatkům farních záznamů této doby (vzaly za své v dramatických událostech po smrti Eduarda VI.) není možné určit datum, kdy se ona sama narodila.

Důkazy pocházející ze 16. století jsou neslučitelné s několika dalšími daty, na které poukazují jiní autoři. Italský dějepisec roku 1600 označil rok 1499 jako rok jejího narození, zatímco např. zeť Thomase Mora hovoří o roku mnohem pozdějším, roku 1512. Všechny ostatní dohady potom spadají do časového období mezi roky 1499 a 1512. V současnosti se historici shodují především na letech 1501 a 1507.

Za důležitý písemný důkaz lze považovat její dopis z roku 1514. Je psán ve francouzštině (Annin druhý jazyk) jejímu otci, který stále žil v Anglii, zatímco Anna dokončovala své studium ve Francii. Profesor Ives poukazuje na styl, v němž je dopis psán, a také na její již vyzrálejší rukopis - to vše pak podle něj dokazuje, že v této době dívka musela být starší třinácti let.

Tato verze je podporována tvrzením kronikáře 16. století, který napsal, že jí bylo dvacet let, když se vrátila z Francie domů do Anglie. Závěry se ovšem znovu dostávají do pře s Warnickovou a několika jejími knihami a články. Mnoho akademiků tento spor uzavírá názorem, že přesné datum jejího narození zkrátka nebude nikdy známo. U jejích sourozenců není rovněž, podobně jako u ní, známo, kdy se přesně narodili, je však pravděpodobné, že její sestra Marie byla starší. Mariiny děti byly přesvědčené, že jejich matka byla starší než Anna. Jejich bratr Jiří se narodil kolem roku 1504.

Anna a Jindřich

Do Anglie se Anna vrátila v roce 1522. O tři roky později se Jindřich VIII. začal o ni zajímat a zamiloval se do ní. Protože strávila dětství ve Francii, perfektně ovládala francouzštinu a dokázala se chovat dle francouzské módy, jak se u královského dvora očekávalo. Ačkoli nebyla podle standardů své doby nejkrásnější, především její břitký intelekt jí zajistil královu pozornost. Když se jí začal dvořit, odmítla stát se jeho milenkou, patrně proto, že nechtěla skončit jako sestra Marie Boleynová, o kterou Jindřich brzy ztratil zájem. Místo toho se pokusila využít králova problematického manželství s Kateřinou Aragonskou. Král potřeboval mužského potomka, dědice trůnu, Kateřina však porodila pouze jedinou přeživší dceru Marii.

Tyto důvody vedly krále k tomu, že Jindřich požádal o anulaci sňatku s Kateřinou Aragonskou. Když začalo být zřejmé, že papež Klement VII. s anulací sňatku nebude souhlasit, objevily se první myšlenky na odluku Anglie od římskokatolické církve.

Thomas Wolsey, který byl Jindřichův kancléř a kardinál církve římskokatolické, byl údajně na její popud propuštěn z veřejných služeb, načež se později novým arcibiskupem canterburským stal Boleynův rodinný kaplan Thomas Cranmer. Její svatba s králem Jindřichem VIII. se konala 25.ledna 1533. Dne 23. května téhož roku prohlásil Cranmer Jindřichovo předchozí manželství za neprávoplatné a o pět dní později prohlásil jejich nové manželství za zákonné. Krátce na to zahájil papež proti Jindřichovi a Cranmerovi exkomunikaci. V důsledku tohoto sňatku došlo k odloučení Anglie od Říma a vzniku anglikánské církve, která byla od té doby podřízená panovníkovi.

Anglickou královnou byla korunována 1. června 1533. 7. září 1533 porodila dceru, budoucí anglickou královnu Alžbětu I. K Jindřichově nelibosti mu však nebyla schopná porodit syna; v březnu 1536 se na scéně objevuje Jana Seymourová. Anna byla od dubna do května 1536 vyšetřována ze závažných zločinů a následně popravena 19. května téhož roku. Spolu s ní byla popravena řada jejích přátel, údajných milenců, a také její bratr.

Historici považují obvinění proti ní, jejichž součástí bylo i cizoložství a incest, za nepřesvědčivé a vykonstruované. Po korunovaci její dcery Alžběty I. královnou byla uctívána jako mučednice a hrdinka anglické reformace, a to především v dílech Johna Foxe. Po staletí byla inspirací a byla zmiňována v množství uměleckých a kulturních děl. Díky rozvodu Jindřicha VIII. s Kateřinou Aragonskou a vyhlášení odluky anglikánské církve od Říma je považována za vůbec „nejvlivnější a nejvýznamnější anglickou královnu“.

Anna jako královna

Anna nebyla mezi lidem oblíbená a většina ji nazývala šestiprstou čarodějnicí. Svůj znetvořený šestý prst zakrývala dlouhými, rozšířenými rukávy a říkalo se, že pod stužkou s drahým kamenem skrývá na krku ďáblovo znamení. Po její popravě Jindřich prohlásil, že ho okouzlila svými čáry. Ale byla zřejmě krásná a díky své kráse a inteligenci si Jindřicha získala. Takto Annu popsal benátský velvyslanec v roce 1532 'Je střední postavy, se snědší pletí, má dlouhý krk, široká ústa, prsa nic moc, a její oči, které jsou černé a krásné'. Také řekl, že to byla nejkrásnější žena, jakou kdy viděl. Jejích portrétů se moc nezachovalo, protože je Jindřich po její popravě nechal zničit.

Její sňatek a její následná poprava byly součástí složitého začátku významných politických a náboženských převratů známých jako anglická reformace, kdy právě ona sama aktivně podpořila reformu náboženskou a vznik anglikánské církve. Byla to právě ona, kdo Jindřichovi věnoval knihy plné protestantského učení, které přinášely řešení problému s královským rozvodem - podle tohoto učení byl král jedinou hlavou církve v zemi. Mimoto také vládla nesmírným politickým vlivem, a proto ji můžeme nazývat „nejvlivnější a nejdůležitější manželkou krále, kterou kdy Anglie měla“.

Je považována za jednu z hlavních iniciátorek důležitých změn, které v Anglii na počátku 16. století proběhly, a později byla také oslavována jako mučednice (v souvislosti s kulturou anglických protestantů, především pracemi Johna Foxe).

Anna Boleynová v populární kultuře

Její život (stejně tak jako život jejího manžela krále Jindřicha VIII. i její dcery královny Alžběty I.) byl zachycen v několika novelách, hrách, operách, televizních dramatech a filmových projektech, mezi ně můžeme zařadit např. Donizettiho operu Anna Boleynová, filmy Tisíc dnů s Annou (Anne of the Thousand Days), Králova přízeň (The Other Boleyn Girl), Šest žen Jindřicha VIII. (The Six Wives of Henry VIII) a Odsouzená královna Anna (Doomed Queen Anne) či televizní seriál Tudorovci (The Tudors). Její postavu ztvárnilo ve filmu a v televizi mnoho hereček. V televizním seriálu Tudorovci ji ztvárnila Natalie Dormer, za nejzdařilejší je považováno ztvárnění herečky Genéviéve Bujold ve filmu Anne of thousand days (1969).

Odkazy

Poznámky

• V tomto článku je použit překlad textu z článku Anne Boleyn na anglické Wikipedii.

Literatura

• ERICKSON, Steven. Anna Boleynová - Život druhé ženy Jindřicha VIII.. Praha : Domino, 2004. 238 s. ISBN 80-7303-194-9.  

Externí odkazy

• (česky) Panovníci.cz - Anna Boleynová
• (anglicky) Tudorhistory.org - Anna Boleynová
• Anna Boleynová a její cesta na popraviště

Anglická královna
Předchůdce: Kateřina Aragonská	1533 - 1536 Anna Boleynová	Nástupce: Jana Seymourová

Lady of Ireland
Předchůdce: Kateřina Aragonská	1533 - 1536 Anna Boleynová	Nástupce: Jana Seymourová