Anna Boleynová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Anna Boleynová
královna choť
Anna Boleynová, druhá manželka Jindřicha VIII.
Doba sňatku	28. května 1533–17. května 1536
Manžel	Jindřich VIII. Tudor
Korunovace	1. června 1533
Tituly	Lady Anne Boleyn Její Veličenstvo královna Ctihodná markýza z Pembroku
Narození	1501/1507?
Úmrtí	19. května 1536
	Tower, Londýn
Pochována	St Peter ad Vincula
Potomci	Alžběta I.
Rod	Tudorovci
Otec	Thomas Boleyn
Matka	Alžběta Howardová

Anna Boleynová (1501/1507^? – 19. května 1536) byla anglická královna, druhá manželka Jindřicha VIII. a matka královny Alžběty I. Jindřichova svatba s Annou a její následná poprava z ní udělala jednu z hlavních postav anglické reformace.

Anna byla coby dcera Sira Thomase Boleyna a jeho manželky Lady Alžběty Howardové více urozená než Jindřichovy pozdější manželky Jana Seymourová nebo Kateřina Parrová, avšak méně než její předchůdkyně Kateřina Aragonská. Anna studovala v Evropě a do Anglie se vrátila v roce 1522.

Jindřich VIII. se do Anny zamiloval a začal se o ní zajímat o tři roky později. Anna však odolala všem jeho pokusů ji svést a stát se jeho milenkou, jako byla krátce před tím její sestra Marie Boleynová. Brzy se stala objektem Jindřichových tužeb, který se s ní chtěl oženit, a proto požádal o anulaci sňatku s Kateřinou Aragonskou. Když začalo být zřejmé, že papež Klement VII. nebude souhlasit s anulací sňatku, objevily se první myšlenky odluky Anglie od římskokatolické církve.

Thomas Wolsey, který byl Jindřichův kancléř a kardinál římskokatolické, byl údajně na Annin popud propuštěn z veřejných služeb, načež se později novým arcibiskupem canterburským se stal Boleynův rodinný kaplan Thomas Cranmer. Svatba Jindřicha a Anny se konala 25. ledna 1533. Dne 23. května téhož roku prohlásil Cramer manželství Jindřicha a Kateřiny za neprávoplatné. O pět dní později prohlásil Cranmer manželství Jindřicha a Anny za zákonné. Krátce na to zahájil papež proti Jindřichovi a Cranmerovi exkomunikaci. V důsledku tohoto sňatku došlo k odloučení Anglie od Říma a vzniku anglikánské církve, která byla od té doby podřízená panovníkovi.

Anna byla korunována anglickou královnou 1. června 1533. O rok později, 7. září 1534 porodila budoucí anglickou královnu Alžbětu I. K Jindřichově nelibosti mu však nebyla schopná porodit syna, a tak ji od března 1536 nahradila Jana Seymourová. Od dubna do května 1536 byla Anna vyšetřována ze závažných zločinů, načež byla usvědčena a popravena 19. května téhož roku. Historici považují obvinění proti ní, jejichž součástí bylo i cizoložství a incest za nepřesvědčivé. Po korunovaci své dcery Alžběty královnou byla Anna uctívána jako mučednice a hrdinka anglické reformace, a to především v dílech Johna Foxe. Po staletí byla inspirací a byla zmiňována v množství uměleckých a kulturních děl. Anna je díky rozvodu Jindřicha VIII. s Kateřinou Aragonskou a vyhlášení odluky anglikánské církve od Říma považována za nazývána vůbec „nejvlivnější a nejvýznamnější královnou Anglie.“

Obsah 1 Mládí (narození – 1522) 2 Život 3 Anna Boleynová v populární kultuře 4 Odkazy 4.1 Poznámky 4.2 Literatura 4.3 Externí odkazy

[editovat] Mládí (narození – 1522)

Anna byla dcera Sira Thomase Boleyna, později hraběte z Wiltshiru a z Ormonde a jeho manželky Lady Alžběty Howardové, dcery vévody z Norfolku. Thomas Boleyn byl uznávaný diplomat s velkým jazykovým nadáním a Jindřich VII. jej často posílal na diplomatické mise do zahraničí. Kvůli nedostatkům farních záznamů této doby není možné určit datum, kdy se Anna Boleynová narodila. Důkazy ze 16. století jsou neslučitelné s několika dalšími daty, na které poukazují jiní autoři. Italský dějepisec roku 1600 označil rok 1499 jako rok jejího narození, zatímco např. zeť Thomase Mora hovoří o roku mnohem pozdějším, roku 1512. Všechny ostatní dohady potom spadají do časového období mezi roky 1499 a 1512. V současnosti se akademikové shodují především na letech 1501 a 1507.

Za důležitý písemný důkaz pak můžeme považovat Annin dopis z roku 1514. Je psán ve francouzštině (Annin druhý jazyk) jejímu otci, který stále žil v Anglii, zatímco Anna dokončovala své studium v Nizozemí. Právě profesor Ives poukazuje na styl, v němž je dopis psán, a také na Annin již vyzrálejší rukopis - to vše pak podle něj dokazuje, že v této době Anna musela být starší třinácti let. Tato verze je podporována tvrzením kronikáře 16.století, který napsal, že Anně bylo dvacet let, když se vrátila z Francie. Závěry se ovšem znovu dostávají do pře s Warnickovou a několika jejími knihami a články. Mnoho akademiků tento spor uzavírá názorem, že přesné datum narození Anny zkrátka nebude nikdy známo. U Anniných sourozenců není rovněž, obdobně jako u ní, známo, kdy se přesně narodili, ačkoliv je pravděpodobné, že Annina sestra Marie byla starší.^[1] Mariiny děti byly přesvědčené, že jejich matka byla starší než Anna. Jejich bratr Jiří se narodil kolem roku 1504.^[2]

[editovat] Život

Původně byla dvorní dámou a milenkou krále Jindřicha VIII. Poté, co se Jindřich rozvedl se svou první manželkou Kateřinou Aragonskou, vzal si za ženu právě Annu Boleynovou. Anna Boleynová nebyla mezi lidem úplně oblíbená a většina ji nazývala šestiprstou čarodějnicí. Anna znetvořený šestý prst zakrývala dlouhými, rozšířenými rukávy a říkalo se, že pod stužkou s drahým kamenem skrývá na krku ďáblovo znamení. Po její popravě Jindřich prohlásil, že ho okouzlila svými čáry.

Jindřich se o Annu Boleyovou začal zajímat koncem 20. let 16. století. Anna, která strávila dětství v Nizozemí a společně se svým otcem Thomasem, velvyslancem ve Francii, perfektně ovládala francouzštinu a dokázala se chovat dle francouzské módy jak se u královského dvora očekávalo. Ačkoli nebyla podle standardů své doby nejkrásnější, především její břitký rozum jí zajistil královu pozornost. Poté, co se jí král začal dvořit, se odmítla stát jeho milenkou, patrně proto, že nechtěla skončit jako sestra Mary, o kterou Jindřich brzy ztratil zájem. Místo toho se pokusila využít králova problematického manželství s Kateřinou Aragonskou. Král potřeboval mužského potomka, který by mohl zdědit trůn, jenže Kateřina porodila pouze dceru Marii a několikrát potratila.

Jindřichův sňatek s Annou a její následná poprava byly součástí složitého začátku významných politických a náboženských převratů známých jako anglická reformace, kdy právě Anna aktivně podpořila reformu náboženskou a vznik anglikánské církve. Byla to právě ona, kdo Jindřichovi věnoval knihy plné protestantského učení, které přinášely řešení problému s královským rozvodem - podle tohoto učení byl král jedinou hlavou církve v zemi. Mimoto také vládla nesmírným politickým vlivem, a proto ji můžeme nazývat „nejvlivnější a nejdůležitější manželkou krále, kterou kdy Anglie měla“. Anna Boleynová je především známá díky svému konci. Jelikož nebyla schopná dát svému manželovi slibovaného syna (porodila Alžbětu a poté pouze potratila), stejně jako první žena Jindřicha VIII. Kateřina Aragonská, rozhodl se král zbavit i Anny a 19. května 1536 ji nechal popravit po obvinění z údajného cizoložství, incestu a zrady (cizoložství královny bylo vždy zradou, protože mohlo "znečistit" královskou linii). Spolu s ní byla popravena řada jejích přátel, údajných milenců a také její bratr. Poprava měla mimo jiné v budoucnu nesmírný dopad na její dceru Alžbětu.

Anna Boleynová je považována za jednu z hlavních iniciátorek důležitých změn, které v Anglii na počátku 16. století proběhly a později byla také oslavována jako mučednice (v souvislosti s kulturou anglických protestantů, především skrze práce Johna Foxe). Její život byl znázorněn v několika novelách, hrách, operách, televizních dramatech a filmových projektech, mezi ně můžeme zařadit např. Tisíc dnů s Annou (Anne of the Thousand Days), Králova přízeň (The Other Boleyn Girl), Tudorovci (The Tudors), Šest žen Jindřicha VIII. (The Six Wives of Henry VIII) a Odsouzená královna Anna (Doomed Queen Anne).

[editovat] Anna Boleynová v populární kultuře

Postavu Anny Boleynové ztvárnilo ve filmu mnoho hereček. V televizním seriálu Tudorovci ji ztvárnila Natalie Dormer.

[editovat] Odkazy

Související články obsahuje Portál Novověk

Související články obsahuje Portál Středověk

[editovat] Poznámky

• V tomto článku je použit překlad textu z článku Anne Boleyn na anglické Wikipedii.

1. ↑ IVES, Eric. The Life and Death of Anne Boleyn. Blackwell Publishing : [s.n.], 2004. ISBN 1405134631. s. 16-17. (anglicky) [Dále jen: The Life and Death of Anne Boleyn.]
2. ↑ The Life and Death of Anne Boleyn. S. 15

[editovat] Literatura

• ERICKSON, Steven. Anna Boleynová - Život druhé ženy Jindřicha VIII.. Praha : Domino, 2004. 238 s. ISBN 80-7303-194-9.

[editovat] Externí odkazy

• (cs) Panovníci.cz - Anna Boleynová
• (en) Tudorhistory.org - Anna Boleynová

Manželky Jindřicha VIII.
Kateřina Aragonská	Anna Boleynová	Jana Seymourová	Anna Klevská	Kateřina Howardová	Kateřina Parrová