Klaudie Francouzská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Klaudie Francouzská
Královna francouzská
královna Klaudie Francouzská
Královna Klaudie
Doba vlády 15151524
Narození 13. říjen 1499
Romorantin
Úmrtí 20. červenec 1524
zámek Blois
Pochována Bazilika Saint-Denis
Panovník František I. Francouzský
Potomci Luisa
Šarlota
František
Jindřich
Magdalena
Karel
Markéta
Filip
Rod Kapetovci
Dynastie Valois-Orléans
Otec Ludvík XII.
Matka Anna Bretaňská

Klaudie Francouzská (13. říjen 1499, Romorantin20. červenec 1524, zámek Blois) byla francouzská královna a bretaňská vévodkyně. Byla nejstarší dcerou francouzského krále Ludvíka XII. z dynastie Valois a jeho druhé manželky Anny Bretaňské. Klaudie byla francouzská princezna, hraběnka ze Soissons, Blois, Coucy, Étampes a Montfortu.

Byla první ženou krále Františka I., matkou jeho nástupce Jindřicha II. a babičkou posledních tří francouzských králů z dynastie Valois, španělské královny Alžběty, lotrinské vévodkyně Klaudie a francouzské královny Margot, manželky Jindřicha IV. Navarrského. Byla také babičkou savojského vévody Karla Emanuela I.

Zásnuby a sňatek[editovat | editovat zdroj]

Protože její matka Anna neměla žádné syny, Klaudie se stala dědičkou bretaňského vévodství. Francouzskou korunu však mohl zdědit pouze mužský následník. V roce 1504 Anna ve snaze udržet Bretaň mimo území francouzské koruny uzavřela smlouvu z Blois, v níž přislíbila Klaudii i s Bretaní a burgundským hrabstvím budoucímu císaři Svaté říše římské Karlovi V. To však bylo nepřijatelné pro rod Valois a zasnoubení bylo brzy zrušeno.

Francouzské šlechtě se nelíbilo zasnoubení s cizincem a naléhala na Ludvíka XII., aby Klaudii provdal za jejího bratrance Františka, vévodu z Angoulême, „který je alespoň Francouz“ a byl také předpokládaný dědicem francouzské koruny. Roku 1506 byli Klaudie a František zasnoubeni. Roku 1514 se Klaudie po smrti své matky stala bretaňskou vévodkyní. 18. května 1514 se v kapli zámku Saint-Germain-en-Laye provdala za Františka.

Dvorský život[editovat | editovat zdroj]

Klaudie, která byla předmětem rušné sňatkové politiky, byla často nemocná, malé postavy a trpěla skoliózou, kvůli čemuž měla hrbatá záda. U dvora ji zastiňovala její tchyně Luisa Savojská a švagrová, vzdělaná „renesanční žena“ Markéta Navarrská.

Když se František v roce 1515 po smrti Ludvíka XII. stal králem, Klaudiinými dvorními dámami byly anglické sestry Anna a Marie Boleynovy a Diana de Poitiers. Mary se stala královou milenkou, než se roku 1519 vrátila domů. Anna sloužila jako Klaudiina oficiální překladatelka při anglických návštěvách, např. v roce 1520. Anna byla také určitou dobu společnicí Klaudiiny mladší sestry Renaty (Renée). Anna Boleynová se vrátila do Anglie roku 1521 a později se stala milenkou a manželkou Jindřicha VIII. Diana de Poitiers byla hlavní inspirací fontainebleauské školy francouzské renesance a stala se celoživotní milenkou Františkova syna a nástupce Jindřicha II.

Klaudie neměla žádný politický vliv a byla jednou z nejméně významných francouzských královen [1]. Její život se nesl ve znamení neustálých těhotenství. Její manžel měl mnoho milenek, ale vše probíhalo relativně diskrétně. Klaudie u svého služebnictva zavedla přísný mravní kodex, kterému si jen málo lidí dovolilo vysmívat.

Děti[editovat | editovat zdroj]

Klaudie se svými dcerami: vepředu Charlotte (vlevo) a Louisa (vpravo); vpravo vzadu Magdalena; vlevo vzadu Markéta; nalevo od ní Eleonora Habsburská

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Zelené švestky odrůdy Reine Claude

Klaudie zemřela roku 1524 v pouhých 24 letech. Po její smrti se bretaňským panovníkem stal její nejstarší syn, dauphin František. Po jeho předčasné smrti v roce 1536 se francouzským dauphinem a bretaňským vévodou stal Klaudiin druhý syn, Jindřich, vévoda orleánský, který později nastoupil na francouzský trůn jako Jindřich II.

Král František I. se několik let po Klaudiině smrti znovu oženil s Eleonorou Habsburskou, sestrou císaře Karla V. Poměry u dvora se staly mnohem zhýralejšími a zvěsti tvrdily, že smrt krále Františka roku 1547 byla způsobena syfilidou.

Po Klaudii byl pojmenován druh malé světle zelené švestky velikosti vlašského ořechu, známý jako „Reine Claude“ (Královna Klaudie) – renkloda,

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Claude of France na anglické Wikipedii a Klaudia Francúzska na slovenské Wikipedii.

  1. http://web.archive.org/20090808204916/www.geocities.com/henry8jane2/Claude.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Předchůdce:
Anna Bretaňská
Znak z doby nástupu Bretaňská vévodkyně
15141524
Znak z doby konce vlády Nástupce:
František III. Bretaňský
Francouzská královna
COA french queen Claude de France.svg
Předchůdce:
Marie Tudorovna
15151521
Klaudie Francouzská
Nástupce:
Eleonora Habsburská
Milánská vévodkyně
Coat of arms of the House of Sforza.svg
Předchůdce:
Anna Bretaňská
15151521
1524
Klaudie Francouzská
Nástupce:
Kristýna Dánská