Kateřina Parrová
| Kateřina Parrová | ||
|---|---|---|
| Kateřina Parrová na portrétu neznámého autora | ||
| Narození | 1512 | |
| Londýn, Anglie | ||
| Úmrtí | 5. září 1548 | |
| Gloucestershire, Anglie | ||
| Předchůdce | Kateřina Howardová | |
| Následník | Anna Dánská | |
| Manžel(é) | I. Edward Borough | |
| II. John Neville | ||
| III. Jindřich VIII. Tudor | ||
| IV. Thomas Seymour | ||
| Otec | Thomas Parr | |
| Matka | Maud Green | |
Kateřina Parrová (1512 – 5. září 1548) byla poslední, šestou ženou Jindřicha VIII. Tudora. Jejich svatba se uskutečnila roku 12. července roku 1543.
Kateřina Parrová byla v době svého sňatku s Jindřichem VIII. již dvojnásobnou vdovou. Po smrti svého druhého manžela si chtěla původně vzít za manžela svého milence Thomase Seymoura (bratra Jany Seymourové, třetí ženy Jindřicha VIII.). V té době se ale do Kateřiny zamiloval sám král, který Seymoura poslal jako vyslance do Bruselu a tím se lehce svého soka zbavil. Kateřina Parrová pochopila, že si bude muset krále vzít a rozhodla se tento osud přijmout.
Obsah |
Pokus o náboženskou reformu [editovat]
Kateřina pocházela z přísně katolické šlechtické rodiny, ale v průběhu manželství s králem se z ní stala horlivá obhájkyně reformace církve a protestantismu. Myšlenky protestantismu šířila i mezi dvořany a svými dvorními dámami. Stala se dokonce úspěšnou autorkou několika protestantských teologických knih, které se staly oblíbenou četbou nejen poddaných, ale i mnoha učenců na univerzitách. Král ale neměl v oblibě jak horlivé katolíky, tak i radikální protestanty, což se obecně vědělo.
Toho se pokusila využít katolická strana v Anglii a rozhodla se královnino přílišné nadšení pro protestantismus zneužít a královnu zničit. Katolíkům u dvora se podařilo krále přesvědčit, že jeho žena by měla být zatčena a vyšetřována pro pokus velezrady. Král zatykač podepsal, ale Kateřina Parrová byla včas varována. Dostavila se do komnat krále a prohlásila, že její náboženské úvahy jsou nepodstatné a že se plně podřizuje názorům svého pána, manžela a krále. Jindřich byl pokorou a poslušností své ženy mile překvapen a zatčení zrušil. Všichni královnini katoličtí odpůrci byli ode dvora vyhnáni či zatčeni (zatčen byl například i vůdce katolíků Thomas Howard, 3. vévoda z Norfolku).
Soužití s králem a jeho smrt [editovat]
Kateřina Parrová byla pro stárnoucího, těžce nemocného a depresemi trpícího Jindřicha VIII. více ošetřovatelkou než milenkou. Velmi dobře si rozuměla s jeho dětmi z předešlých manželství, asi nejvíce s Alžbětou (pozdější královna Alžběta I.).
Po Jindřichově smrti [editovat]
Poté, co Jindřich VIII. roku 1547 zemřel, sešla se Kateřina opět se svým milovaným Thomasem Seymourem. Nedlouho po králově pohřbu uzavřela dokonce s Thomasem svůj čtvrtý sňatek a společně pak vychovávali dceru Jindřicha VIII. Alžbětu. Problém v rodinných vztazích nastal ve chvíli, kdy Thomas Seymour sotva patnáctiletou Alžbětu začal zneužívat a rozhodl se dát tomuto novému vztahu přednost před svým manželstvím s Kateřinou. Kateřina Parrová nesla tuto zradu těžce, tím spíš, že byla s nevěrným Seymourem těhotná. V roce 1548 porodila svému muži dceru a nedlouho po porodu zemřela na horečku omladnic. Její pohřeb byl prvním královským protestantským pohřbem v dějinách Velké Británie. Thomas Seymour se poté rozhodl si mladičkou Alžbětu vzít, za tento absurdní nápad byl popraven. Pravý důvod se uvádí jako pokus o vzpouru proti králi Eduardu VI.
Externí odkazy [editovat]
| Anglická královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Kateřina Howardová |
1543 - 1547 Kateřina Parrová |
Nástupce: Anna Dánská |
| Irská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Kateřina Howardová |
1543 - 1547 Kateřina Parrová |
Nástupce: Anna Dánská |