Anna Dánská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anna Dánská
Portrét Anny Dánské z roku 1605
Portrét Anny Dánské z roku 1605
Manžel Jakub I. Stuart
Korunovace 17. květen 1590 (skotská královna)
25. červenec 1603 (anglická a irská královna)
Tituly královna Anglie, Skotska a Irska
Narození 14. prosince 1574
Skanderborg, Dánsko
Úmrtí 4. března 1619
Londýn, Anglie
Pochována Westminsterské opatství
Předchůdce Jindřich Stuart, lord Darnley (Skotsko)
Kateřina Parrová (Anglie, Irsko)
Následník Henrietta Marie Bourbonská
Potomci Karel I.
Alžběta Stuartovna
Rod Oldenburgové
Otec Frederik II. Dánský
Matka Žofie Meklenburská

Anna Dánská (anglicky) Anne of Denmark (14. prosince 15744. března 1619) byla rodem dánská princezna a jako manželka Jakuba I. Stuarta skotská a anglická královna.

Anna se narodila v roce 1574 na zámku Skanderborg v Dánsku jako druhé dítě a druhá dcera ze sedmi potomků dánského krále Frederika II. a jeho manželky Žofie Meklenburské. Její otec po první dceři očekával narození syna a své manželce činil po slehnutí velké výčitky za narození dcery.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

O Anninu ruku se ucházeli četní nápadníci, neboť dánský dvůr platil za velmi zámožný a u nevěsty se očekávalo velké věno. Annina matka se rozhodla pro mladého skotského krále Jakuba I. Nevěsta měla jako věno přinést Shetlandy a Orkneje. Oficiální svatební smlouva byla uzavřena na skotském vyslanectví v červnu roku 1589.

20. srpna téhož roku se patnáctiletá Anna provdala na zámku Kronborg v Dánsku podle luteránského ritu, v zastoupení nepřítomného ženicha byl lord Keith. Homosexuální sklony budoucího manžela byly Anně zatajeny. Dva týdny nato vyplula královna s flotilou čtyř lodí do Skotska, bouře ji však zahnala k norskému pobřeží, kam posléze dorazil i Jakub a pár byl oddán znovu 23. listopadu 1589 v biskupském paláci v norském Oslo. První týdny manželství strávil pár v Kodani a byl si velmi nakloněn. Třetí svatební obřad se konal v lednu 1590. V květnu 1590 novomanželé konečně přibyli do Skotska a zde byla Anna v Holyrood Abbey 17. května 1590 korunována skotskou královnou. Královna, jejíž jméno bylo nyní Anne, dostala zámek Dunfermline.

V počátečním období manželství si byli manželé velmi blízcí, tyto dobré vztahy však neměly dlouhého trvání. K odcizení vedlo především to, že Annin prvorozený syn byl předán do péče Lordu a Lady Carr. Anna byla luteránka, ale po svatbě přestoupila na katolickou víru (jež byla v presbyteriánském Skotsku velmi nepopulární) a když se Jakub stal v roce 1603 anglickým králem, znamenalo to pro něj nepříjemné postavení. Její extravagance způsobila, že měla v nové vlasti stále více nepřátel. V letech 15931595 měl Jakub vztah s Annou Murrayovou, kterou označoval za svou milenku.

V Anglii[editovat | editovat zdroj]

Po smrti Alžběty I. v roce 1603 se stal Jakub kromě králem Skotska i králem Anglie a Irska. Ještě v tomtéž roce přesídlil královský pár do Londýna, kvůli morové epidemii však musel hlavní město opustit a korunovační obřady byly odloženy; korunovace obou se uskutečnila až 25. července 1603 ve Westminsterském opatství

Anna měla zálibu v nákladných šatech a špercích, čímž značně zvyšovala náklady dvora. Tato rozhazovačnost stále více zadlužené Anny poškozovala Jakubovu pověst. Po roce 1606 žili královna a její manžel odděleně. Její politický vliv v Anglii byl bezvýznamný, třebaže podporovala projekt španělského sňatku korunního prince Jindřicha; při své cestě do Skotska v roce 1617 ji Jakub učinil regentkou Anglie.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Anna ve smutku po smrti svého nejstaršího syna (1612)

Z manželství Anny a Jakuba vzešlo 9 potomků, z nichž však pouze tři se dožili dospělosti.

  • Jindřich - 1594–1612, zemřel v 18 letech na břišní tyfus
  • bezejmenný syn (červen 1595)
  • Alžběta Stuartovna - 1596–1662, pozdější česká královna. Vnuk Alžběty a jejího manžela Fridricha Falckého (tedy pravnuk Jakuba I. Stuarta) se jako Jiří I. stal zakladatelm hannoverské dynastie Spojeného království.
  • Markéta (1598–1600),
  • Karel - 1600–1649, Jakubův nástupce na trůnu, král Karel I. Stuart
  • Robert Bruce (1601)
  • bezejmenný syn (1603).
  • Marie (1605)
  • Žofie (1606)

Kromě toho prodělala Anna ještě několik dalších těhotenství, jež skončila potratem. Za největší neštěstí je nicméně považována smrt nejstaršího syna Jindřicha, velmi nadějného mladíka, jenž ve věku 18 let zemřel na tyfus; otcův trůn tak zdědil teprve třetí potomek, Karel.

V roce 1616 byl ještě pro Annu navržen Queen’s House ale po několika letech špatného zdraví a četných léčebných pobytů v lázních Anna zemřela 4. března 1619 na vodnatelnost ve věku 44 let v Hampton Court Palace. Pochována byla ve Westminsterském opatství.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Skotská královna
Předchůdce:
Jindřich Stuart, lord Darnley
1589 - 1619
Anna Dánská
Nástupce:
Henrietta Marie Bourbonská
Anglická královna
Předchůdce:
Kateřina Parrová
1603 - 1619
Anna Dánská
Nástupce:
Henrietta Marie Bourbonská
Irská královna
Předchůdce:
Kateřina Parrová
1603 - 1619
Anna Dánská
Nástupce:
Henrietta Marie Bourbonská