Žofie Meklenburská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Žofie Meklenburská
královna dánská a norská
královna Žofie Meklenburská
Královna Žofie Meklenburská v r. 1578
autor Hans Knieper
Doba vlády 15721588
Narození 4. září 1557
Wismar
Úmrtí 4. října 1631
(ve věku 74 let)
Nykøbing Falster
Pochována Katedrála v Roskilde
Panovník Frederik II. Dánský
Dynastie Meklenburští
Otec Oldřich III. Meklenburský
Matka Alžběta Dánská

Žofie Meklenburská (dánsky Sophie af Mecklenburg, německy Sophie von Mecklenburg, 4. září 1557, Wismar4. října 1631, Nykøbing Falster) byla rodem meklenburská princezna a sňatkem s dánským a norským králem Frederikem II. dánská a norská královna.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jejím otcem byl vévoda Meklenburska-Güstrow Oldřich III. Meklenburský (1527–1603), matkou princezna Alžběta Dánská (1524–1586), nevlastní sestra dánského krále Kristiána III.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

V roce 1571 přibyla na návštěvu do Kodaně teta Frederika II. Alžběta Dánská se svým manželem, meklenburským princem Oldřichem III. a čtrnáctiletou dcerou Žofií, o kterou se zajímal dánský král. K uzavření manželství však bylo zapotřebí vyjádření teologické fakulty Kodaňské university, neboť příští snoubenci byli blízce příbuzní (Žofiina matka a Frederikův otec byli po otci sourozenci, třebaže měli každý jinou matku). Povolení bylo uděleno a po krátkých zásnubách bylo manželství uzavřeno. Svatba Žofie s dánským a norským králem Frederikem II. se konala 20. července roku 1572 v Kodani a následujícího dne byla nová dánská královna v katedrále Panny Marie v Kodani korunována.

Sňatek Žofie a Frederika byl – tak jako většina svazků v té době – sjednán z dynasticko-politických důvodů. Přes to i přes velký věkový rozdíl mezi manželi (23 let) bylo jejich manželství šťastné. Královna často doprovázela manžela na cestách po zemi a věnovala se především rodinnému životu. Král, který se podepisoval „FS“, tvrdil, že to neznamená Fredericus Secundus, ale Fredericus & Sophia.

Z tohoto manželství vzešlo sedm potomků, tři synové a čtyři dcery. Protože považovala chování svého manžela za špatný příklad pro děti, poslala tři nejstarší z nich na vychování ke své matce.

Regentství[editovat | editovat zdroj]

Do manželovy smrti v roce 1588 nehrála ve veřejném životě velkou roli. Po jeho skonu přijala jedenatřicetiletá vdova v roce 1590 regentství země ve jménu svého neplnoletého (v té době teprve jedenáctiletého) syna Kristiána; regentkou byla do roku 1594. Postarala se o německé vychovatele pro mladého krále a z jejího popudu došlo k obecnému používání němčiny na dánském dvoře, což se nesetkávalo s kladnou odezvou u představitelů regentské rady vládnoucí spolu s královnou. Královna velmi obratně nakládala se státními financemi, odklánějíc z nich co se dalo do královské pokladny. Její panování došlo do napjatých vztahů mezi ní na jedné straně a synem s regentskou radou na straně druhé – s radou byla ve stavu trvalé vojny. Když Kristián IV. dosáhl plnoletosti, přikázal matce opustit dvůr a usadit se na jejích statcích na zámku v Nykøbing na ostrově Falster na jihu Dánska. Žofie se musela smířit s porážkou i s faktem, že její syn již není dítětem, které může ovládat. Po roce však došlo mezi matkou a synem ke smíru.

Vyhnání[editovat | editovat zdroj]

Ve vyhnanství v Nykøbingu, kde královna žila na statcích připsaných jí manželem, se zabývala léčivými rostlinami a sbíráním lidových písní. Společně s pastorem Andersem Vedelem vydala první sbírku lidových písní v knižní podobě a tím se přičinila o zachování dánské lidové kultury. Přestavěla zámek v Nykøbingu a založila v něm obrazovou galerii. Zajímala se o mnoho věcí, mj. o astronomii – ještě za manželova života zřídila astronomickou observatoř na ostrově v Sundu a pozvala do ní známého astronoma Tychona de Brahe. Platila za jednu z nejvzdělanějších královen své doby.

Byla velmi zdatným správcem svých majetků a snadno rozmnožovala své finance poskytujíc dobře úročené půjčky svému synovi i různým jiným princům. Současníci charakterizovali královnu jako panovačnou osobu i tvrdou matku, velmi nediplomatické a nepoddajné povahy, lpící na materiálních věcech. Zemřela jako nejbohatší žena Evropy – majetek, který po sobě zůstavila, byl odhadnut na obrovskou sumu 5,5 milionů rigsdalerů a stal se jablkem sváru mezi jejími dětmi. Její syn Kristián IV. byl u ní v okamžiku její smrti zadlužen sumou 2 miliony rigsdalerů. Kromě jiného zanechala po sobě Žofie obrovské sklepy plné skvělých vín; tyto zásoby nebyly v době panování Kristiána IV. vyčerpány, ač král dělal, co mohl – kořistili z nich ještě Švédové za okupace Dánska v 2. polovině 17. století.

Královna si často stěžovala na špatné vztahy s Kristiánem. Oba ovšem měli dominantní a panovačné povahy a za těchto okolností byly harmonické vztahy mezi matkou a synem jen málo pravděpodobné.

Katedrála v Roskilde, místo posledního odpočinku dánských králů, kde byla pochována i Žofie Meklenburská

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Královna Žofie zemřela v požehnaném věku 74 let 4. října 1631 na svých statcích v Nykøbingu na ostrově Falster. Pochována byla v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Dánská královna
Předchůdce:
Dorotea Sasko-Lauenburská
15721588
Žofie Meklenburská
Nástupce:
Anna Kateřina Braniborská
Norská královna
Předchůdce:
Dorotea Sasko-Lauenburská
15721588
Žofie Meklenburská
Nástupce:
Anna Kateřina Braniborská