Žofie Meklenburská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Žofie Meklenburská
královna dánská a norská
královna Žofie Meklenburská
Královna Žofie Meklenburská v r. 1578
autor Hans Knieper
Doba vlády 15721588
Narození 4. září 1557
Wismar
Úmrtí 4. října 1631
(ve věku 74 let)
Nykøbing Falster
Pochována Katedrála v Roskilde
Panovník Frederik II. Dánský
Dynastie Meklenburští
Otec Ulrich III. Meklenburg-Güstrow
Matka Alžběta Dánská

Žofie Meklenburská (dánsky Sophie af Mecklenburg, 4. září 1557, Wismar4. října 1631, Nykøbing Falster) byla rodem meklenburská princezna a sňatkem s dánským a norským králem Frederikem II. dánská a norská královna.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jejím otcem byl vévoda Meklenburska-Güstrow Ulrich III. (1527-1603), matkou princezna Alžběta Dánská (1524-1586), nevlastní sestra dánského krále Kristiána III.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

+V roce 1571 přibyla na návštěvu do Kodaně teta Frederika II., Alžběta Dánská se svým manželem, meklenburským princem Ulrichem III. a čtrnáctiletou dcerou Žofií, o kterou se zajímal dánský král. K uzavření manželství však bylo zapotřebí vyjádření teologické fakulty Kodaňské university, neboť příští snoubenci byli blízce příbuzní (Žofiina matka a Frederikův otec byli po otci sourozenci, třebaže měli každý jinou matku). Povolení bylo uděleno a po krátkých zásnubách bylo manželství uzavřeno. Její svatba s dánským a norským králem Frederikem II. se konala 20. července roku 1572 v Kodani a následujícího dne byla nová dánská královna v katedrále Panny Marie v Kodani korunována.

Sňatek Žofie a Frederika byl - tak jako většina svazků v té době - sjednán z dynasticko-politických důvodů. Přes to i přes velký věkový rozdíl mezi manželi (23 let) bylo jejich manželství šťastné. Královna často doprovázela manžela na cestách po zemi a věnovala se především rodinnému životu. Král, který se podepisoval "FS", tvrdil, že to neznamená Fredericus Secundus, ale Fredericus & Sophia.

Z tohoto manželství vzešli následující potomci:

  • Alžběta (1573-1626), manželka prince brunšvicko-wolfenbüttelského Jindřicha Julia
  • Anna Dánská (1574-1619), pozdější královna Skotska
  • Kristián IV. (1577-1648)
  • Ulrich (1578-1624), biskup Schwerinu
  • Augusta (1580-1639), manželka prince šlesvicko-holštýnského Jana Adolfa
  • Hedvika (1581-1641), manželka saského markraběte Kristiána II.
  • Jan (1583-1602), zasnoubený s Xenií, dcerou ruského vládce Borise Godunova.

Regentství[editovat | editovat zdroj]

Do manželovy smrti v roce 1588 nehrála ve veřejném životě velkou roli. Po jeho skonu přijala v roce 1590 regentství země ve jménu svého neplnoletého syna Kristiána; regentkou byla do roku 1594.

Postarala se o německé vychovatele pro mladého krále a z jejího popudu došlo k obecnému používání němčiny na dánském dvoře, což se nesetkávalo s kladnou odezvou u představitelů regentské rady vládnoucí spolu s královnou. Královna velmi obratně nakládala se státními financemi, odklánějíc z nich co se dalo do královské poklady. Její panování došlo do napjatých vztahů mezi ní na jedné straně a synem s regentskou radou na straně druhé - s radou byla ve stavu trvalé vojny. Když Kristián IV. dosáhl plnoletosti, přikázal matce opustit dvůr a usadit se na jejích statcích na zámku v Nykøbing na ostrově Falster na jihu Dánska. Žofie se musela smířit s porážkou i s faktem, že její syn již není dítětem, které může ovládat. Po roce však došlo mezi matkou a synem ke smíru.

Vyhnání[editovat | editovat zdroj]

Ve vyhnanství v Nykøbingu, kde královna žila na statcích připsaných jí manželem, se zabývala léčivými rostlinami a sbíráním lidových písní. Společně s pastorem Andersem Vedelem vydala první sbírku lidových písní v knižní podobě a tím se přičinila o zachování dánské lidové kultury. Přestavěla zámek v Nykøbingu a založila v něm obrazovou galerii. Zajímala se o mnoho věcí, mj. o astronomii - ještě za manželova života zřídila astronomickou observatoř na ostrově v Sundu. Byla velmi zdatným správcem svých majetků a snadno rozmnožovala své finance poskytujíc dobře úročené půjčky svému synovi i různým jiným princům.

Současníci charakterizovali královnu jako panovačnou osobu i tvrdou matku, velmi nediplomatické a nepoddajné povahy, lpící na materiálních věcech. Zemřela jako nejbohatší žena Evropy - majetek, který po sobě zůstavila, byl odhadnut na obrovskou sumu 5,5 milionů rigsdalerů a stal se jablkem sváru mezi jejími dětmi. Její syn Kristián IV. byl u ní v okamžiku její smrti zadlužen sumou 2 miliony rigsdalerů. Kromě jiného zanechala po sobě Žofie obrovské sklepy plné skvělých vín; tyto zásoby nebyly v době panování Kristiána IV. vyčerpány, ač král dělal, co mohl - kořistili z nich ještě Švédové za okupace Dánska v 2. polovině 17. století.

Královna si často stěžovala na špatné vztahy s Kristiánem. Oba ovšem měli dominantní a panovačné povahy a za těchto okolností byly harmonické vztahy mezi matkou a synem jen málo pravděpodobné.

Katedrála v Roskilde, místo posledního odpočinku dánských králů, kde byla pochována i Žofie Meklenburská

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Královna Žofie zemřela v požehnaném věku 74 let 4. října 1631 na svých statcích v Nykøbingu na ostrově Falster. Pochována byla v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Dánská královna
Předchůdce:
Dorotea Sasko-Lauenburská
15721588
Žofie Meklenburská
Nástupce:
Anna Kateřina Braniborská
Norská královna
Předchůdce:
Dorotea Sasko-Lauenburská
15721588
Žofie Meklenburská
Nástupce:
Anna Kateřina Braniborská