Alžběta Stuartovna

Alžběta Stuartovna
Česká královna
Portrét Alžběty Stuartovny jako vdovy od Gerarda van Honthorsta, 1642.
Korunovace	7. listopadu 1619
Narození	19. srpen 1596
	Fife
Úmrtí	13. únor 1662 (65 let)
	Londýn
Pochována	Westminsterské opatství
Předchůdce	Anna Tyrolská
Následník	Eleonora Gonzagová
Panovník	Fridrich Falcký
Dynastie	Stuartovci
Otec	Jakub I. Stuart
Matka	Anna Dánská

Alžběta Stuartovna (19. srpen 1596, Fife – 13. únor 1662, Londýn) byla nejstarší dcera anglického a skotského krále Jakuba I. a Anny Dánské, sestra Karla I. Byla manželkou Fridricha Falckého a českou královnou.

Když v roce 1714 vymřela dynastie Stuartovců, na britský trůn nastoupili Alžbětini přímí potomci z dynastie Hannoverské.

Anglická a skotská princezna

V době, kdy se Alžběta narodila, byl její otec ještě pouze skotským králem a svou dceru pojmenoval po anglické královně Alžbětě, jejíž zemi toužil zdědit. Když pak Jakub v jejích šesti letech, v roce 1603, anglickou a irskou korunu získal, stala se z Alžběty ještě přitažlivější nevěsta.

Jedním ze záměrů „spiknutí střelného prachu“ v roce 1605 bylo dosadit devítiletou Alžbětu na trůn jako katolickou panovnici poté, co by byli její otec a protestantská šlechta v Anglii zavražděni. V době tohoto spiknutí dlela Alžběta v opatství Coombe ve Warwickshire, odkud měla být unesena.

Manželství

Fridrich Falcký a Alžběta Stuartovna

14. února 1613 se Alžběta Stuartovna v Londýně vdala za Fridricha Falckého, tehdy falckého kurfiřta a vůdce Protestantské unie, společenství protestantských vládců Svaté říše římské. Jakub I. tak chtěl upevnit svou vazbu na tyto vládce. S Fridrichem pak Alžběta měla třináct dětí (mezi nimi vojevůdce Ruprechta Falckého), ne všechny se však dožily dospělosti.

1. Frederik Jindřich (1614–1629),
2. Karel Ludvík (1617–1680), od roku 1648 falcký kurfiřt
3. Alžběta (1618–1680), přítelkyně a korespondentka René Descartesa
4. Ruprecht (1619–1682), hrdina anglické občanské války
5. Mořic (1620–1652), účastnil se anglické občanské války
6. Luisa Hollandina (1622–1709),
7. Ludvík (1624–1625),
8. Eduard (1625–1663) – falckrabě a simmernský kurfiřt
9. Henrietta Marie (1626–1651),
10. Jan Filip Frederik (1627–1650),
11. Šarlota (1628–1631),
12. Žofie (1630–1714), manželka hannoverského kurfiřta Ernesta Augusta, matka Jiřího I. – krále Velké Británie a Irska
13. Gustav Adolf (1632–1641).

Manželé prvních šest let žili na falckém dvoře v Heidelbergu. V roce 1619 byla Fridrichovi nabídnuta česká koruna, kterou po váhání přijal. Posledního října přijela Alžběta společně s ním do Prahy, ačkoliv byla ve vysokém stupni těhotenství. 7. listopadu 1619 byla korunována českou královnou. V prosinci se narodil syn Ruprecht.

Česká královna

Pro české protestantské stavy představovala nová královna příslib anglické pomoci, kterou ovšem Jakub I. svému zeti nikdy neposkytl. Stuartovna se nevyvarovala povýšeného postoje vůči novým poddaným. Byla zvyklá na francouzskou módu a uvolněnější mravy a Pražany její dvůr pohoršoval. Už v prosinci 1619 nechala Alžběta přeměnit chrám sv. Víta ke kalvinistickému obrazu, ačkoliv ji před tím hodnostáři varovali. Také tím ztrácel nový královský pár sympatie.

Fridrich Falcký ovšem nakonec vládl jen krátce a stejně jako její manžel vešel ve známost jako "Zimní král", z Alžběty se stala "Zimní královna". Po bitvě na Bílé hoře (8. listopadu 1620) musel Fridrich s rodinou uprchnout, nejprve se uchýlil do Vratislavi a později do Haagu. Alžběta ve vysokém stupni těhotenství prchala se svými dvorními dámami na západ; bez útočiště, neboť císař Ferdinand II. zakázal, aby jim bylo poskytnuto, začala Alžběta na útěku rodit – syn Mořic se narodil 17. prosince. V její těžké hodince jí pomáhala Amálie zu Solms-Braunfels, později manželka nizozemského místodržitele Frederika Hendrika Oranžského.

Exil

Alžběta Stuartovna jako děvče, Nicholas Hilliard, mezi 1605–1610

V exilu pár pobýval v Haagu. Fridrich zemřel v roce 1632 a Alžběta Stuartovna s mladšími dětmi zde zůstala i po jeho smrti. Syn Ruprecht odešel na dvůr svého strýce Karla I., další syn Karel Ludvík bojoval ve švédském vojsku.

Karel Ludvík se stal otcovým nástupcem v roli kurfiřta v roce 1648, ale ani poté jeho matka neopustila Nizozemí. Až v klidnější době anglické restaurace navštívila v Londýně svého synovce Karla II.; během svého pobytu tam i zemřela. Pochována je v kapli Jindřicha VII. ve Westminsteru, kde byl po jejím boku uložen 6. prosince 1682 také její syn Ruprecht. Jako česká královna se podepisovala až do konce svého života.

Alžbětina nejmladší dcera Žofie vešla ve známost jako Žofie Hannoverská, jejíž potomci počínaje Jiřím I. byli britští králové.

Alžběta a filozofové

Alžběta vedla koresponcenci s mnoha důležitými mysliteli své doby, včetně René Descartese. Starší historici mnoho z této její korespondence přehlíželi ve víře, že filozofové pouze takto udržovali dekórum. To, že Alžběta dlouho žila prakticky bez peněz, vedlo některé dnešní historiky a filozofy k závěru, že Alžbětina kritika Descartesovy Meditace o první filosofii ho inspirovala k sepsání Vášně duše, které je považováno za rafinovanější spis než ty předchozí.

Předci

Alžbětini předci ve třech generacích

Alžběta Stuartovna	Otec: Jakub I. Stuart	Děd: Jindřich Stuart, lord Darnley	Praděd: Matthew Stewart, earl z Lennoxu
			Prababička: Margaret Douglasová
		Babička: Marie Stuartovna	Praděd: Jakub V. Skotský
			Prababička: Marie de Guise
	Matka: Anna Dánská	Děd: Frederik II. Dánský	Praděd: Kristián III. Dánský
			Prababička: Dorotea Sasko-Lauenburská
		Babička: Žofie Meklenburská	Praděd: Ulrich III. Meklenbursko-Schwerinský
			Prababička: Alžběta Dánská

Literatura

• ČECHURA, Jaroslav. Zimní král: aneb české dobrodružství Fridricha Falckého. Praha : Rybka Publishers, 2004. 380 s. ISBN 80-86182-79-7.  
• Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 14.  
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha : Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 70.  

Česká královna
Předchůdce: Anna Tyrolská	1619 - 1620 Alžběta Stuartovna	Nástupce: Eleonora Gonzagová