Orkneje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Orkneje
Orkney
Àrcaibh
Poloha na mapě Skotska
ScotlandOrkneyIslands.png
Geografie
Rozloha 990 km²
 - Pořadí rozloha 16.
 - % Vodní plochy  ?
Administrativní centrum Kirkwall
ISO 3166-2 GB-ORK
ONS kód 00RA
Demografie
Počet obyvatel 19 590
 - Pořadí obyvatelstvo 32.
 - Hustota zalidnění 20 / km²
Politika
Orkney Islands Council
http://www.orkney.gov.uk/
Poslanci Britského parlamentu Alistair Carmichael
Poslanci ve Skotském parlamentu Jim Wallace
Skotsko

Orkneje (někdy také Orknejské ostrovy) je skotské souostroví. Skládá se z více než 70 ostrovů, z nichž 20 je obydlených. Největším sídlem a správním střediskem je Kirkwall. Mezi ostrovy se nachází vodní plocha známá jako Scapa Flow, která byla hlavní základnou Royal Navy za obou světových válek. Orkneje jsou obydleny již více než 5500 let. Původně byly obydleny Pikty, později byly osídlovány Nory a v roce 875 byly připojeny k Norsku. V roce 1472 přešly ostrovy pod svrchovanost Skotska. Na ostrovech jsou jedny z nejstarších a nejzachovalejších neolitických památek v Evropě.

Původ jména[editovat | editovat zdroj]

Jméno ostrovů poprvé uvedl starověký geograf Claudius Ptolemaeus, který je nazval Orcades. Staré keltské jméno pro ostrovy bylo Insi Orc, což znamená Orkské ostrovy. Slovo orc znamená „sele“ nebo „prase“. Když na ostrovy připluli norští Vikingové, překládali slovo orc podle orkn, což ve staré severštině znamenalo „společné moře“. Koncovka ey značí ostrov. Tak se ze jména stalo Orkneyjar, které bylo v angličtině zkráceno na Orkney.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ring of Brodgar

Pravěk a doba železná[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší známé osídlení je na Knap of Howar na ostrově Papa Westray, kde se nacházel neolitický statek. Je datován kolem 3500 př. n. l. Vesnice Skara Brae, která je nejzachovalejším neolitickým sídlištěm v Evropě, byla osídlena přibližně od 3100 př. n. l. Další pozůstatky z tohoto období zahrnují Stojící kameny v Stenness, hrob v Maeshowe, Ring of Brodgar a další. Mnoho neolitických sídlišť bylo opuštěno kolem 2500 př. n. l. kvůli klimatickým změnám. Obyvateli doby železné byli Piktové. Jejich přítomnost dokazují dochované podzemní domy a tzv. brochy (kulaté věže). Piktové se na ostrovech udrželi až do 9. století, kdy byly vypuzeni Nory. Kolem roku 565 přijeli irští misionáři šířit křesťanství.

Norská vláda[editovat | editovat zdroj]

Harald Harfagre převzal kontrolu na Orknejemi v roce 875

Orkneje a Shetlandy čelily přílivu Norů ke konci 8. století a první poloviny 9. století. V této době byl na ostrovech ve srovnání s přelidněným Norskem dostatek úrodné země. Norové nahradili původní populaci, Pikty, a nahradili jejich jazyk starou norštinou. Průběh výměny populací je předmětem mnoha odlišných teorií, protože existuje jen velmi málo důkazů. Tyto teorie se pohybují od úplné genocidy po vzájemné sňatky a ovládnutí kultury díky početní převaze.

Vikingové si udělali z ostrovů základnu pro své pirátské výpravy (zaměřených bez rozdílu proti Norsku a ostrovům kolem Skotska). Harald I. v roce 875 přemohl piráty a připojil Orkneje a Shetlandy k Norsku.

Olaf I. christianizoval Orkneje. Obraz od Petera N. Arboa

Ostrovy byly zkřesťanštěny norským panovníkem Olafem I. Tryggvassonem v roce 995, když se na ostrovech zastavil cestou z Irska do Norska. Král povolal tehdejšího správce ostrovů, hraběte Sigurda, a poručil mu, aby se nechal pokřtít. Sigurd nechtěl, ale když král pohrozil, že zabije jeho syna Hvelpa, podřídil se. Ostrovy obdržely vlastního biskupa již kolem roku 1000. V letech 11531472 bylo biskupství podřízeno biskupu z Nidarosu (dnes Trondheim). Mučednictví hraběte Magnuse vyústilo ve stavbu katedrály svatého Magnuse v Kirkwallu.

Katedrála svatého Magnuse v Kirkwallu

Skotská vláda[editovat | editovat zdroj]

Jakub III. Skotský a Markéta Dánská, jejichž zasnoubení vedlo k přechodu Orknejí od Norska ke Skotsku

V roce 1468 byly Orkneje a Shetlandy zastaveny Kristiánem I., králem Dánska a Norska, jako záruka za věno jeho dcery Markéty, zasnoubené Jakubu III. ze Skotska. Věno nebylo nikdy vyplaceno a tak ostrovy propadly skotské koruně.

Moderní Orkneje[editovat | editovat zdroj]

Orkneje byly sídlem hlavní základny královského námořnictva na Scapa Flow, která hrála důležitou roli v obou světových válkách. Po uzavření příměří v roce 1918 byla celá německá námořní flotila převezena na Scapa Flow a měla tam být umístěno do doby, než se rozhodne o jejím dalším osudu. Němečtí námořníci ale všechny lodě úmyslně potopili. Většina lodí byla zachráněna, ale zbývající vraky jsou oblíbeným cílem rekreačních potápěčů. Na počátku 2. světové války byla bitevní loď HMS Royal Oak potopena německou ponorkou přímo ve Scapa Flow. Jako reakce na tento útok byly zbudovány bariéry, které uzavřely většinu přístupových kanálů. Cestovatelům přineslo toto opatření možnost cestovat mezi většinou ostrovů po silnici, místo spoléhání se na lodě.

Ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Mainland[editovat | editovat zdroj]

Mainland je největším ostrovem Orknejí. Obě orknejská města, Kirkwall a Stromness, leží na tomto ostrově. Mainland také tvoří srdce dopravního systému, který je přívozy a letadly propojen s ostatními ostrovy a vnějším světem. Ostrov je hustěji osídlen (75% populace Orknejí) než ostatní ostrovy a má úrodnější půdu. Jméno Mainland je zkomoleninou 'Meginland' ze staré norštiny. Kirkwall leží na úzkém pruhu země mezi Západním Mainlandem (větší část) a Východním Mainlandem. Ostrov má většinou malou nadmořskou výšku, ovšem na severu a západě jsou pobřežní útesy. Na Mainlandu je mnoho pozůstatků neolitických, piktských a vikinských staveb. Mezi neolitické stavby patří kamenný kruh Ring of Brodgar, mohyla Maeshowe a kamenná vesnice Skara Brae. Mimo dvě výjimky jsou ostatní ostrovy označovány jako severní nebo jižní (od Mainland). Výjimkou jsou vzdálené ostrůvky Sule Skerry a Sule Stack, které leží 60 km od souostroví, ale oficiálně jsou částí Orknejí.

Severní Ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Severní skupina ostrovů je nejrozlehlejší a skládá se z mnoha středně velkých ostrovů, propojených s Mainland trajekty. Většina ostrovů popisovaných jako „holm“, je velmi malá.

Obydlené ostrovy[editovat | editovat zdroj]

  • Auskerry leží jižně od Stronsay a má populaci 5 obyvatel (2001). Je významnou hnízdní lokalitou některých mořských ptáků.
  • Eday je devátým největším ostrovem. Střed tvoří bažiny a hlavním průmyslem je těžba rašeliny a vápence. S Mainland je propojen trajektem (Backaland - Kirkwall) a letecky.
  • Egilsay leží východně od Rousay. Většina půdy je obdělávaná a je znám jediným přežívajícím kostelem s kulatou věží (i když beze střechy) na Orknejích. S Mainland je nepřímo propojen trajektem přes Wyre a Rousay.
  • Gairsay je neobydlený kromě jedné rodiny, která vydává své vlastní poštovní známky (povoleno kvůli neexistenci pošty).
  • North Ronaldsay leží 4 km severně od svého nejbližšího souseda, Sanday. Jeho klima je proměnlivé a často nevlídné, navíc okolní vody bývají bouřlivé a zrádné. Mezi zajímavosti patří ptačí pozorovatelna, nejvyšší maják v Británii a neobvyklá suchá hráz, která zabraňuje ovcím, živícím se chaluhami, v přístupu k obdělávané půdě. S Mainland je propojen trajektem a letecky.
  • Papa Stronsay leží severovýchodně od Stronsay. Tento úrodný ostrov, který byl v minulosti významný centrem zpracování sleďů, byl opuštěn v sedmdesátých letech. Od roku 1999 zde sídlí klášter.
  • Papa Westray, známý také jako Papay, má 70 obyvatel. Významná je ptačí rezervace, Knap of Howar (pravděpodobně nejstarší dochovaný dům v severní Evropě), kostel ze 12. století (St Boniface Kirk) a další neolitické a vikinské pozůstatky. Je spojen s Westray a Mainland pomocí trajektu a letecké linky.
  • Rousay je 3. největším ostrovem Orknejí a leží 3 km severně od Mainland. Podle sčítání v roce 2001 měl 212 obyvatel. Většina příjmů pochází ze zemědělství, chovu a lovu ryb, řemeslné výroby a turismu. Kolem ostrova vede okružní silnice a na úzkém pruhu mezi ní a pobřežím leží nejúrodnější část ostrova.
  • Shapinsay je 8. největším ostrovem. Je spojen s Mainland trajektem (Balfour - Kirkwall). Shapinsay je známý především věří z doby železné v Burroughston, věží v Dishan, mořskými jeskyněmi a útesy, ptáky, a hradem Balfour.

Další ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Calf of Eday, Damsay, Eynhallow, Faray, Helliar Holm, Holm of Faray, Holm of Huip, Holm of Papay, Holm of Scockness, Kili Holm, Linga Holm, Muckle Green Holm, Rusk Holm, Sanday, Stronsay, Sweyn Holm, Westray, Wyre

Jižní ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Jižní skupina ostrovů obklopuje Scapa Flow. Ostrov Hoy je největším z celého souostroví, zatímco South Ronaldsay, Burray a Lamb Holm jsou spojeny s Mainlandem bariérami. Pentland Skerries leží dále na jih, blízko skotské pevniny.

Obydlené ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Maják na Graemsay
  • Burray leží jižně od Scapa Flow a je připojen hrází k Glimps Holm a South Ronaldsay. Sídlí zde Orknejské muzeum fosilií a má obyvatel 357 (sčítání z roku 2001).
  • Flotta je známý velkým ropným terminálem a je trajektem propojen s ostrovy Mainland a Hoy. V průběhu obou světových válek byla na ostrově námořní základna.
  • Graemsay má asi 30 obyvatel. Je propojen trajektem s ostrovy Mainland a Hoy.
  • Hoy je druhým největším ostrovem. Mezi pozoruhodnosti patří nejvyšší mořské útesy ve Spojeném království, nejsevernější přirozený les na Britských ostrovech Old Man, nejvyšší bod Orknejí Martello Towers, hlavní námořní základna pro Scapa Flow a neobyčejná hrobka vytesaná ve skále.
  • Lamb Holm je spojen hrází s ostrovy Mainland a Glimps Holm. Během druhé světové války zde byla postavena „Italská kaple“. Kaple byla postavena italskými válečnými zajatci, kteří zde stavěli námořní bariéry.
  • South Ronaldsay je připojen hrází k ostrovu Burray. Je třetím největším ostrovem. Trajekt spojuje ostrov se skotskou pevninou (Burwick–John O'Groats).

Další ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Calf of Flotta, Cava, Copinsay, Corn Holm, Fara, Glims Holm, Hunda, Rysa Little, Switha, Swona

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Orkneje na družicovém snímku

Orkneje jsou od skotské pevniny odděleny zálivem Pentland Firth. Záliv je mezi ostrovem South Ronaldsay a pevninou 11 km široký. Souostroví měří asi 80 km od severovýchodu k jihozápadu a 47 km od východu k západu a pokrývá plochu 973 km². Kromě strmých pískovcových pahorků a rozeklaných útesů na větších ostrovech mají ostrovy převážně malou nadmořskou výšku. Nejkopcovitějším ostrovem je Hoy, kde se nachází nejvyšší bod Orknejí – Ward Hill. Téměř na všech ostrovech jsou jezera (loch), z nichž významnější jsou Loch of Harray a The Loch of Stenness na ostrově Mainland. Řeky jsou toliko potoky odvádějící vodu z kopců. Ostrovy jsou od sebe odděleny úžinami obecně nazývanými "sound" nebo "firth". Vodní plocha severovýchodně od Hoy se nazývá "Bring Deeps", jižně od Mainland Scapa Flow a jihozápadně od Eday "Fall of Warness ". Ostrůvky jsou označovány jako "holm" a osamělá skály jako "skerrie ". Ostrovy jsou pozoruhodné absencí stromů, což je částečně přičítáno na vrub množství větrů (ačkoliv klima je obecně mírné). Výskyt rašelinišť dokazuje, že tomu tak vždy nebylo. Odlesnění pravděpodobně proběhlo ještě před neolitem, jak dokazuje použití kamene jako stavebního materiálu ve Skara Brae. Většina země je obhospodařována a zemědělství je zdaleka nejdůležitějším hospodářským sektorem, doplněným poměrně významným rybolovem. Orkneje vyváží hovězí maso, sýry, whisky, pivo a ryby.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

The Old Man, ostrov Hoy

Povrchové horniny tvoří téměř všude červený pískovec. Stejně jako na nejbližší části skotské pevniny, tyto horniny spočívají na metamorfovaných horninách. Na povrchu jsou odhaleny v úzkém pruhu na ostrovech Mainland a Greamsay, kde jsou zastoupeny šedé ruly a žuly.

Klima[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k severní poloze je klima pozoruhodně teplé a stabilní. Průměrná roční teplota je 8 °C, v zimě 4 °C a v létě 12 °C. Nejchladnějším měsícem je březen. Jaro nezačíná dříve než v dubnu a příjemné teplo začíná být v polovině června. Září je často nejpříjemnějším měsícem. Průměrné roční srážky se pohybují od 850 mm do 940 mm. Mlhy se vyskytují během léta a podzimu. Pro turisty jsou zajímavé letní dny bez nocí. V nejdelším dni slunce vychází ve 3:00 a zapadá v 21:35 hod. Na druhou stranu zima je dlouhá. Nejkratší den začíná v 9:10 a končí v 15:17.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Prodej vlny byl jednu dobu velmi významný, ale koncem 18. století byla vlna nahrazena lnem. Na rybolov sleďů mělo po několik staletí téměř monopol Nizozemí a když tento monopol zanikl, obyvatelé Orknejí se nechopili příležitosti a na začátku 19. století rybolov téměř zanikl. Zpracování ryb se nakonec obivilo a dnes se soustředí především na sledě a tresky. V 17. století tvořili Orknejané většinu zaměstnanců Hudson's Bay Company v Kanadě. Drsné klima Orknejí je dokonale připravilo pro pobyt v tuhých podmínkách na kanadském severu. V posledních letech nabyly na významu i jiné činnosti než tradiční zemědělství a rybolov. Jedná se především o turismus, výrobu nápojů, klenotnictví, výroba pleteného zboží a jiná ruční řemesla, a přeprava ropy přes terminál Flotta.

Historické památky[editovat | editovat zdroj]

Skara Brae

Na západě ostrova Mainland se nachází 'Srdce neolitických Orknejí', zapsané v Seznamu světového dědictví UNESCO. Patří sem skupina neolitických památek, která se skládá z komorové hrobky (Maes Howe), dvou obřadních kamenných kruhů (Standing Stones of Stenness, Ring of Brodgar), vesnice (Skara Brae) a dalších pohřebních a sídelní míst, která nebyla dosud prozkoumána. Tato skupina tvoří rozsáhlou pravěkou kulturní krajinu, která dává názornou představu o životě na těchto ostrovech před asi 5000 lety. Vikingové zcela osídlili Orkneje a ostrovy se staly majetkem Norska, dokud nebyly předány Skotsku v 15. století. Důkazy přítomnosti Vikingů jsou široce rozšířené a zahrnují vesnici v Brough of Birsay, velkou většinu místních jmen a runové nápisy v Maeshowe a na dalších místech.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]