Skotská gaelština

Skotská gaelština (Gàidhlig)
Rozšíření:	Skotsko
Počet mluvčích:	62 000
Klasifikace:	Indoevropské jazyky Keltské jazyky Goidelské jazyky
Písmo:	Latinka
Postavení
Regulátor:	Bòrd na Gàidhlig
Úřední jazyk:	Skotsko
Kódy
ISO 639-1:	gd
---	gla (B) gla (T)
SIL:	GLS
Wikipedie
gd.wikipedia.org

Skotská gaelština (skotskou gaelštinou Gàidhlig) je goidelský jazyk keltské větve indoevropské jazykové rodiny. Je příbuzná irštině a manštině. Společně se skotštinou a angličtinou je jedním z jazyků, kterými se hovoří ve Skotsku.

Dodnes jí mluví skotští Gaelové na severozápadním pobřeží Skotska, na souostroví Hebridy a část také v kanadském Novém Skotsku, kde si někteří Skotové dodnes udržují své tradiční zvyky.

Mapka ukazuje používání skotské gaelštiny na mapě Skotska.

Pravopis

Skotská abeceda obsahuje 18 písmen:

A, B, C, D, E, F, G, H, I, L, M, N, O, P, R, S, T, U

Písmena jsou tradičně pojmenovaná podle jmen stromů – ailm (jilm), beith (bříza), coll (líska).

Gramatika

Hlavní článek: Gramatika skotské gaelštiny

Skotská gaelština má mnoho rysů podobných češtině, ale samozřejmě se v ní vyskytuje i mnoho rysů odlišných. Mezi nejvýraznější patří:

• ke změně tvaru slova nedochází při skloňování, časování apod. pouze na jeho konci, ale i na jeho začátku (tzv. lenitace).
• podstatná jména mají pouze dva rody, mužský a ženský, a čtyři pády (nominativ, vokativ, genitiv a dativ).
• přídavná jména se kladou až za jméno podstatné.
• zájmena se mnohdy spojují s předložkou do jednoho slova (tzv. předložková zájmena)
• kromě desítkové číselné soustavy existuje i tradiční dvacítková, která je navíc dosud používanější než desítková
• přítomný čas se vždy tvoří s použitím slovesa "být"; pro některé specifické případy existuje zvláštní forma času budoucího (tzv. čas budoucí relativní); častá jsou slovesa složená z více slov
• velmi často se používají částice, zvláště místo české předpony či přípony
• gaelština používá člen určitý (nikoliv však neurčitý)
• ve větě je zpravidla nejdříve sloveso, teprve poté následuje podmět

Jazyk v dějinném kontextu

Jazyky ve Skotsku kolem roku 1400 podle Davida Rosse, Scottish Place-Names, (Edinburgh, 2001)     Skotská gaelština      Angličtina      Nornština

Jazyk, z nějž se současná skotská gaelština vyvinula, přinesli na území dnešního Skotska irští osadníci v 5. století n.l. Klasická gaelština, používaná zejména pro literární účely, byla dlouhá staletí společná pro Irsko i Skotsko. K rozšíření skotské gaelštiny přispěl i úspěch keltské křesťanské církve, jejímž střediskem byl klášter na ostrově Iona. V 10. století byla skotská gaelština jazykem s vysokou prestiží, který se používal pro literární, politické i náboženské účely.

Úpadek skotské gaelštiny začal v 11. století, kdy se král Malcolm III. zvaný Canmore (zkomolenina gaelského přízviska "ceann mòr", tj. "velká hlava", v přeneseném významu "velký náčelník, vůdce") oženil s anglosaskou princeznou Margaret, která se později stala jednou ze skotských národních světic. Margaret byla hluboce zbožná a kultivovaná žena a usilovala o zvýšení kulturní i náboženské úrovně Skotska. Pod jejím vlivem upřednostnil Malcolm, ač sám mluvčí gaelštiny, používání latiny při bohoslužbách a přiklonil se k římským církevním zvyklostem na úkor domácích keltských tradic. Malcolm taktéž usiloval o feudální uspořádání Skotska, které se značně odlišovalo od klanové společnosti. Během následujících staletí se gaelsky mluvící oblasti omezily na Vysočinu a Hebridy.

Po smrti královny Alžběty I. byl jejím nástupcem prohlášen skotský král Jakub VI. Stuart a r. 1603 byl korunován anglickým králem jakožto Jakub I. Stuart. Královský dvůr se přesunul do Londýna a s ním i většina ambiciózní skotské aristokracie. Skotsko tak přišlo o své přirozené kulturní centrum. Král Jakub navíc usiloval o centralizovaný stát a existence svébytné gaelské kultury a fakt, že část skotské populace hovoří skotskou gaelštinou, ideu celistvého Skotska narušovaly. Král se proto zasazoval o potlačení skotské gaelštiny a vydal v tomto směru i několik legislativních nařízení, postavení gaelštiny se týkají např. Ionské zákony (Statutes of Iona).

K úpaku gaelštiny výrazně přispělo i potlačení jakobitských povstání v r. 1715 a 1745. Rebelie měly na Vysočině a na Hebridách značnou podporu a následné represe se jich proto silně dotkly. Až do r. 1782 bylo zakázáno nosit kilty a další součásti tradičního oděvu a hrát na skotské dudy.

V 18. a 19. století také probíhaly odsuny obyvatelstva (Highland Clearances) z Vysočiny a Hebrid, aby se mohly pozemky, které dříve patřily jednotlivým rodinám, sloučit a použít jako pastviny pro výnosnější chov ovcí. První, relativně poklidná fáze odsunů spočívala zejména v stěhování obyvatelstva do pobřežních neúrodných oblastí a velkých měst, druhá, násilnější, v některých případech zahrnovala i vystěhování rodin či celých vesnic do Ameriky. Na tyto traumatické události reaguje řada tradičních básní a písní a vyjadřují se k nim i autoři jako např. Sorley MacLean.

Odsuny, rozsáhlá emigrace, legislativní omezení a negativní postoj části společnosti ke skotské gaelštině způsobil rapidní pokles počtu mluvčích. Obrat nastal ve 20. století, kdy se skotské gaelštině začalo dostávat oficiální podpory. Od r. 1999 zasedá v Edinburghu obnovený skotský parlament, který mimo jiné rozhoduje o většině otázek souvisejících s gaelštinou. Oficiálním orgánem, který má skotskou gaelštinu na starosti, je Bòrd na Gàidhlig. Britská vláda navíc r. 2001 ratifikovala Evropskou chartu minoritních a regionálních jazyků, jíž se zavázala k podpoře a ochraně skotské gaelštiny, velštiny, skotštiny a irštiny. R. 2003 byla Charta ratifikována i vzhledem k manštině a kornštině.

V současné době je gaelština vyučovacím jazykem v některých školkách a školách, gaelská akademie Sabhal Mòr Ostaig nabízí i vysokoškolské programy vyučované plně v gaelštině. Univerzity v Edinburghu, Glasgow, Aberdeenu a Bonnu, stejně jako Univerzita Vysočiny a Západních ostrovů nabízí programy, kde lze studovat skotskou gaelštinu a kulturu gaelského Skotska.

Vzorový text

Všeobecná deklarace lidských práv

gaelsky	Tha gach uile dhuine air a bhreth saor agus co-ionnan ann an urram 's ann an còirichean. Tha iad air am breth le reusan is le cogais agus mar sin bu chòir dhaibh a bhith beò nam measg fhein ann an spiorad bràthaireil.
česky	Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Odkazy

Související články

• Skotština
• Irština
• Manština
• Scottish Highlands
• Highland Clearances

Externí odkazy (gaelsky a anglicky)

Skotsko-gaelská edice Wikipedie, svobodné encyklopedie

• Škola skotské gaelštiny
• Učebnice skotské gaelštiny doprovázená zvukovými soubory
• Learn Gaelic - Classes and Courses across the World
• Scottish Parliament
• Scottish Gaelic Broadcasting Committee
• BBC Scotland - Scottish Gaelic homepage
• BBC Scotland - Beag air Bheag
• Sabhal Mòr Ostaig - skotská gaelská akademie

Externí odkazy (česky)

• český studentský projekt o skotské gaelštině - historie, gramatika, novinky, odkazy